11 C 338/2023-19 — Okresní soud v Sokolově

Žalobkyně uvedla v žalobě, že dne [datum] uzavřela žalovaná s její právní předchůdkyní, společností [právnická osoba], [IČO] Smlouvu o úvěru [číslo], platnou a účinnou ve znění Smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne [datum], jejíž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky Smlouvy o úvěru. Na základě Smlouvy poskytla [právnická osoba] žalované úvěr ve výši 8 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala vrátit částku 9 331 Kč spolu s příslušenstvím do [datum]. Úvěr čerpala bezhotovostně převodem na svůj účet. Sjednanou částku neuhradila řádně a včas. Tím jí vznikla povinnost zaplatit [právnická osoba] smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení. Dne [datum] byla mezi [anonymizována dvě slova] a žalobkyní uzavřena Rámcová smlouva o postoupení pohledávek. Žalovaná pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena ke dni [datum]. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 10 847 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 8 000 Kč, nesplaceného úroku ve výši 1 331 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 1 416 Kč a neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 100 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná porušila svou povinnost splatit částku sjednanou ve Smlouvě řádně a včas, vznikla jí povinnost zaplatit [právnická osoba] smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení. Nesplacená část smluvní pokuty byla na žalobkyni převedena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni 7. 6. 2023, a to ve výši 1 416 Kč. Žalobkyně požaduje smluvní pokutu ve výši 1 416 Kč, počítanou ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky, tj. [datum] do [datum]. Účastníci projevili souhlas s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. Žalobkyně se žalobou do spisu založila kopii smlouvy o úvěru ze dne [datum], kopii obchodních podmínek k této smlouvě, výpis z účtu [anonymizováno] potvrzující převedení verifikační platby žalovanou, výpis z účtu [anonymizováno] potvrzující čerpání úvěru, kopii smlouvy o postoupení pohledávek, upomínky a předžalobní upomínku, tedy doklady, z jejichž obsahu vychází žalobní tvrzení. Z předložených listin soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] poskytla žalované celkem 8 000 Kč. Následně tuto pohledávku postoupila žalobkyni, která smlouvou o postoupení prokazuje svou aktivní legitimaci. Žalovaná se zavázala právní předchůdkyni poskytnuté peníze vrátit do 9. 12. 2022. Protože tak neučinila, vznikla jí povinnost zaplatit smluvní pokutu ve sjednané výši. Smlouvou o postoupení žalobkyně s účinností ke dni 5. 6. získala pohledávku 10 847 Kč. Žalobkyně se v žalobě zmínila o schvalovacím procesu, jehož součástí bylo nahlížení do registrů, respektive prověřování bonity žalované. Nepředložila však k tomu žádné důkazy. Soud dovozuje, že jí je právní předchůdkyně ani neposkytla. Uzavírá, že nemá k dispozici listiny, které by mohla označit jako důkazy, směřující k posouzení úvěruschopnosti žalované a tudíž neprokázala existenci platně uzavřené úvěrové smlouvy. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých dostatečných a přiměřených informací a úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledku posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splatit. Podle ustanovení § 87 odst. 1 tohoto zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Dle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 201/2018 ze dne 20. 3. 2019:„ Za situace, kdy poskytovatel úvěru uzavře se spotřebitelem smlouvu a úvěr poskytne bez toho, že řádně splní svou zákonnou povinnost prověřit s odbornou péčí spotřebitelovu schopnost úvěr splatit, je namístě závěr, že jde o smlouvu, která svým účelem odporuje zákonu; taková smlouva je od počátku absolutně neplatná. Žalovaná se přijetím částky 8 000 Kč ([datum] 3 000 Kč a [datum] 5 000 Kč) od právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatila. Podle ustanovení § 2991 a 2993 občanského zákoníku, platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Zákon v tomto případě nestanoví datum splatnosti takové pohledávky. Žalované byla 14. 6. 2023 odeslaná informace o postoupení pohledávky a výzva k její úhradě do 26. 6. 2023. Od 27. 6. 2023 je žalovaná v prodlení a uhradí proto žalobkyni zákonný úrok ve výši vyplývající z ustanovení § 2 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl. Žalobkyně byla v převážné části uplatněných nároků úspěšná, proto jí soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení, spočívající v úhradě zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a náhradě nákladů spojených s právním zastoupením v podobě tří úkonů advokáta po 200 Kč, jeho tří režijních paušálů a DPH. Soud postupoval podle ustanovení § 142 občanského soudního řádu a ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.