16 C 197/2024-19 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky 2 950 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného pojistného za období od 1. 11. 2022 do 1. 4. 2023 z pojistné smlouvy ze dne , datum, .2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.3. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr skutkovém stavu.4. Smlouvou č. , číslo, , jejímž předmětem byl produkt žalobkyně s názvem „, Anonymizováno, “, se žalobkyně od , datum, zavázala pro případ v této smlouvě specifikované události poskytnout žalovanému nebo třetí osobě sjednané plnění. Za tento závazek žalobkyně měl žalovaný od , datum, zaplatit měsíčně cenu 520 Kč. Doba trvání smlouvy byla sjednána do dovršení věku 75 let u žalovaného. Žalovaný však účastníky smluvenou cenu ke dni 1. 11. 2022 neuhradil. Na tuto skutečnost byl žalovaný upozorněn písemnou upomínkou žalobkyně, která vyjma poučení o možném zániku uzavřené smlouvy obsahovala rovněž výzvu k úhradě sjednané ceny ve výši 520 Kč měsíčně. Lhůta pro zaplacení souhrnu žalobkyní požadovaných částek byla stanovena do 1. 4. 2023. S ohledem na skutečnost, že žalovaný na tuto výzvu nikterak nezareagoval a předmětnou částku neuhradil, byl mu dopisem oznámen zánik účastníky uzavřené smlouvy, a to uplynutím dne 1. 4. 2023. V neposlední řadě pak byl žalovaný informován o jeho povinnosti uhradit žalobkyni dlužnou částku prostřednictvím předžalobní upomínky. Přestože žalovaný nijak nezpochybnil existenci žalobkyní požadované částky, ani nerozporoval skutečnost, že předmětná částka nebyla uhrazena, žalobkyni do dne vyhlášení rozsudku ničeho neuhradil.5. Na takto zjištěný skutkový stav věci soud aplikoval ustanovení § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), podle kterého má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2783 odst. 2 o. z. je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období. Podle § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 1751 odst. 1 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.6. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.7. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena pojistná smlouva, kde žalobkyně vystupovala v postavení pojistitele a žalovaný jako pojistník. Pojistné období bylo sjednáno jako měsíční s počátkem pojištění od 1. 8. 2020. Žalovaný porušil svou povinnost vyplývající z mezi ním a žalobkyní uzavřené pojistné smlouvy, a to když ve lhůtě splatnosti do 1. 11. 2022 neuhradil sjednané pojistné ve výši 520 Kč měsíčně. Na základě upomínky žalobkyně doručené žalovanému s výzvou k zaplacení dlužného pojistného, včetně upozornění na zánik pojištění v případě neuhrazení tohoto pojistného a lhůtou splatnosti delší než jeden měsíc, konkrétně do 1. 4. 2023, pozbyla předmětná pojistná smlouva svojí platnosti uplynutím téhož dne. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný ani přes upomínku žalobkyně dlužné pojistné neuhradil, zavázal jej soud k úhradě v tomto řízení žalobkyní požadované dlužné částky představované poměrnou částí neuhrazeného pojistného za období od 1. 11. 2022 do 1. 4. 2023 ve výši 2 650 Kč s poplatkem za předčasné ukončení smlouvy ve výši 350 Kč a s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 456 Kč svým rozhodnutím.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal v řízení zcela procesně úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.