16 C 48/2024-24 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 000 Kč s příslušenstvím jako nedoplatku ze smlouvy o půjčce č. , tel. číslo, uzavřené dne , datum, mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“).2. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvu a poučení soudu nevyjádřil.3. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci:4. Předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne , datum, v hotovosti částku 10 000 Kč. Celková částka v případě řádného splácení činila 16 960 Kč, z toho 10 000 Kč činila jistina a 6 960 Kč souhrnný poplatek. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalovaný dosud neuhradil předchůdkyni žalobkyně ani žalobkyni ničeho. Žalobkyně před podáním žaloby neúspěšně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky.5. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013 (dále jen „o.z.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.6. Podle § 39 o.z. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.7. Podle § 451 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.8. Podle § 451 odst. 2 o.z. je bezdůvodným obohacením majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.9. Podle § 563 o.z. není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán.10. Na základě zjištěného skutkového stavu věci soud posoudil věc po právní stránce takto:11. Při rozhodování soud nejprve zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření smlouvy o půjčce ve smyslu § 657 o.z., přičemž soud dospěl k závěru, že smlouva o půjčce ze dne , datum, je absolutně neplatná pro její rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 39 o.z., který spočívá v nepřiměřené výši sjednaného souhrnného poplatku za poskytnutí půjčky. Souhrnný poplatek ve výši 6 960 Kč v projednávané věci činí 69,60 % z poskytnuté jistiny ve výši 10 000 Kč (při splatnosti 53 týdnů, tedy přibližně 1 rok). Uvedený souhrnný poplatek byl příjmem předchůdkyně žalobkyně za poskytnutí finančních prostředků žalovanému a jedná se tedy defacto o smluvní úrok. Hranicí mravnosti úroku je pak dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu trojnásobek obvyklé roční úrokové míry poskytované bankami v době sjednání úvěru (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005). Ke zjištění obvyklé úrokové míry spotřebitelského úvěru slouží např. statistika ČNB dostupná na webových stránkách ČNB - Tabulka B1.5: Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR. V době uzavření smlouvy o půjčce ze dne , datum, činila průměrná obvyklá úroková míra 12,94 % ročně, z čehož vyplývá, že úroková sazba (69,60%) sjednaná ve smlouvě o půjčce ze dne , datum, přesahuje obvyklý úrok více než pětinásobně. Jednotlivá ujednání smlouvy o půjčce jsou pak provázaná a nelze je od sebe oddělit, neboť bez sjednání nepřiměřené vysokého souhrnného poplatku by předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky žalovanému zcela jistě nepůjčila, uvedená smlouva je tedy absolutně neplatná jako celek pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 39 o.z.12. Poskytnutí finančních prostředků žalovanému bez existence platné smlouvy je s ohledem na shora uvedené nutné posoudit jako bezdůvodné obohacení podle § 451 o.z. Žalobkyně přitom poskytla žalovanému částku 10 000 Kč, žalovaný dosud neuhradil na svůj dluh ničeho, a tedy se bezdůvodně obohatil o částku 10 000 Kč. Žalobkyně v řízení prokázala, že na ni byla platně postoupena předmětná pohledávka vůči žalovanému. Žalobkyně následně odeslala žalovanému dne 23. 7. 20215 výzvu k úhradě dluhu, dne 26. 7. 2015 se tato výzva do sféry dispozice žalovaného, dne 27. 7. 2015 měl žalovaný plnit a od 30. 7. 2015 je v prodlení v souladu s ustanovením § 563 o.z.13. Soud s ohledem na shora uvedené žalobě částečně vyhověl výrokem pod bodem I. tohoto rozsudku. Lhůtu ke splnění povinnosti soud stanovil v délce tří dnů v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. Ve zbývající části pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení vůči převážně neúspěšnému žalovanému v částce 645 Kč, ke které soud dospěl tak, že částečný úspěch žalovaného (3 960 Kč, tj. 28,37 %) odečetl od částečného úspěchu žalobkyně (10 000 Kč, tj. 71,63 %) při výsledku 43,26 % z částky 1 489 Kč, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a 21 % DPH ve výši 189 Kč. V projednávané věci žalobkyně podala tzv. formulářovou žalobu ve smyslu § 14b a.t., neboť žalobkyně podává obdobné žaloby opakovaně, na ustáleném formulářovém vzoru, ve kterém uvádí obdobná skutková tvrzení lišící se pouze konkrétními údaji o žalované osobě, o uzavřené smlouvě a výši dlužných částek, přičemž tarifní hodnota v projednávané věci nepřevyšuje částku 50 000 Kč.