16 C 66/2024-20 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky 675 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného pojistného a s tím spojených paušalizovaných nákladů na upomínání žalovaného.2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.3. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.4. Mezi účastníky byla dne 17. 2. 2022 uzavřena pojistná smlouva č. , číslo, . Touto smlouvou se žalobkyně pro případ splnění sjednaných pojistných rizik zavázala poskytnout žalovanému nebo třetí osobě sjednané plnění a za tento závazek žalobkyně se žalovaný zavázal od 17. 2. 2022 platit žalobkyni pojistné ve výši 132 Kč měsíčně splatné vždy k 1. dni v příslušném měsíci. Žalovaný však účastníky smluvenou částku ve výši 132 Kč splatnou dne 17. 5. 2022 neuhradil, o čemž byl žalovaný následně žalobkyní upomínán a zároveň poučen o možném zániku pojistné smlouvy a o tom, že žalobkyně může požadovat úhradu pojistného až do doby zániku pojistné smlouvy. Žalovaný dlužnou částku ani poté neuhradil a žalobkyně proto pojistnou smlouvu ukončila ke dni 5. 9. 2022 a vyčíslila celkové dlužné pojistné na částku 475 Kč, přičemž žalobkyně dále po žalovaném požaduje částku 200 Kč za zaslání upomínky. Žalobkyně následně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě celé dlužné částky. Přestože žalovaný nijak nezpochybnil existenci žalobkyní požadované dlužné částky, ani nerozporoval skutečnost, že dlužná částka žalobkyni nebyla uhrazena, do dne vyhlášení rozsudku ničeho neuhradil.5. Na takto zjištěný skutkový stav věci soud aplikoval ustanovení § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), podle kterého má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2783 odst. 2 o. z. je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období. Podle § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 1751 odst. 1 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.6. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.7. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena pojistná smlouva č. , číslo, , kde žalobkyně vystupovala v postavení pojistitele a žalovaný jako pojistník. Pojistné období bylo smluveno jako měsíční, přičemž počátek prvního pojistného období byl stanoven na 17. 2. 2022. Žalovaný porušil svou povinnost vyplývající z mezi ním a žalobkyní uzavřené pojistné smlouvy, a to když ve lhůtě splatnosti do 17. 5. 2022 neuhradil sjednané pojistné v celkové výši 475 Kč a dále také poplatek za zaslání upomínky ve výši 200 Kč. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl výrokem pod bodem I. tohoto rozsudku a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 675 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 475 Kč od 6. 9. 2022 do zaplacení.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal v řízení zcela procesně úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.