20 C 52/2024-67 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobce se domáhal, aby z exekuce prováděné soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, pod sp. zn. , spisová značka, a pod sp. zn. , spisová značka, byl vyloučen osobní automobil registrační značky , SPZ, . K odůvodnění svého požadavku žalobce uvedl, že s povinným, na jehož majetek je označená exekuce vedena, uzavřel kupní smlouvu ze dne , datum, , podle které nabyl vlastnické právo ke specifikovanému vozidlu za obvyklou kupní cenu 65 000 Kč. V uvedené smlouvě prodávající mj. prohlásil, že uvedené vozidlo není předmětem exekuce a nejsou mu známy žádné okolnosti, které by bránily prodeji vozidla. Žalobce dále uvedl, že při koupi vozidla překontroloval osvědčení o jeho registraci, a z něj zjistil, že povinný je evidovaným vlastníkem od 4. 3. 2022. Žalobce je přesvědčen, že vozidlo získal v dobré víře v oprávnění převodce převést vlastnické právo k tomuto vozidlu. Žalobce dále uvedl, že mu byl doručen dopis soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 23. 11. 2023, v němž byl vyzván k předložení nabývacího titulu k motorovému vozidlu a společně s touto výzvou mu byly doručeny exekuční příkazy k prodeji movitých věcí povinného. V uvedené výzvě exekutor sdělil, že povinný je omezen v nakládání se svým majetkem již od roku 2018. Žalobce má za to, že pokud exekutor nebyl za 1,5 roku schopen provést exekuci prodeje movitých věcí, jedná se o jeho hrubé pochybení a nelze toto klást k tíži žalobce. Žalobce totiž do tohoto okamžiku neměl důvod pochybovat o řádném nabytí vlastnického práva k uvedenému vozidlu, a proto neprodleně podal návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu provedeného soudním exekutorem, avšak tomuto návrhu soudní exekutor nevyhověl, a nezbylo mu, než aby se obrátil na soud.2. Žalovaný požadavek žalobce odmítl, a soudu tedy navrhl, aby žalobu zamítl jako nedůvodnou. Žalovaný poukázal na to, že návrh na zahájení exekuce na povinného byl podán dne 29. 6. 2018 a vyrozumění o zahájení exekuce bylo vydáno dne 6. 8. 2018. Žalobce dále poukázal na ustanovení § 44a zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, dle kterého nebyl povinný během probíhajícího exekučního řízení oprávněn nakládat se svým majetkem s tím, že právní jednání, kterým povinný poruší tuto povinnost je neplatné, neboť v daném případě byla vznesena námitka neplatnosti. Žalovaný se tedy domnívá, že soudní exekutor postihl předmětné vozidlo zcela oprávněně a soudní exekutor i žalovaný jako oprávněný se v exekučním řízení dovolali neplatnosti převodu vlastnického práva předmětnému vozidlu z povinného na žalobce. V tomto směru žalovaný odkázal na exekuční příkaz č. j. , spisová značka, ze dne 8. 12. 2023, ve kterém se neplatnosti převodu vozidla dovolal soudní exekutor a dále na vyjádření žalovaného k návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu ze dne 12. 1. 2024, ve kterém se dovolal neplatnosti převodu vozidla žalovaný. Žalovaný dále uvedl, že žalobce měl a mohl nahlédnout do centrální evidence exekucí, ze které by zcela spolehlivým a velmi rychlým způsobem zjistil, že povinný je omezen v nakládání se svým majetkem. Podle žalovaného žalobce nevyložil potřebnou míru opatrnosti, resp. nevynaložil žádné úsilí, aby zjistil, zda tvrzení povinného, že je oprávněn s předmětným vozidlem nakládat je pravdivé.3. Ke stavu věci soud zjistil, že na majetek povinného , jméno FO, , narozeného , datum, , jsou vedeny exekuce soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, pod spisovými značkami , spisová značka, a , spisová značka, . Soud dále zjistil, že jmenovaný soudní exekutor vydal dne 8. 12. 2013 exekuční příkaz pod č. j. , spisová značka, . Podle obsahu se jednalo o exekuční příkaz k provedení exekuce prodeje movitých věcí, přičemž soudní exekutor pojal do soupisu postižených movitých věcí povinného mj. ve výroku tohoto rozsudku specifikovaný automobil. Z uvedeného exekučního příkazu dále vyplývá, že se tímto úkonem exekutor dovolal neplatnosti převodu vozidla ze dne , datum, , neboť povinný byl již v této době omezen v nakládáním se svým majetkem. Soud dále zjistil, že tentýž soudní exekutor vydal rovněž dne 8. 12. 2023 exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem movitých věcí, tentokráte pod č. j. , spisová značka, a rovněž pojal do soupisu movitých věcí povinného předmětné vozidlo a zároveň se dovolal neplatnosti jeho převodu ze dne , datum, . Soud dále zjistil, že před vydáním uvedených exekučních příkazů vydal soudní exekutor , tituly před jménem, , jméno FO, dne 6. 8. 2018 vyrozumění o zahájení exekuce pod č. j. , spisová značka, ve věci oprávněné společnosti , právnická osoba, ., tedy žalované. Povinný byl v tomto vyrozumění poučen o tom, že po jeho doručení nesmí nakládat se svým majetkem včetně majetku patřícího do společného jmění manželů (s uvedenými výjimkami) s tím, že právní jednání, kterým tuto povinnost poruší, je neplatné, přičemž neplatnost tohoto právního jednání může podle ustanovení § 44a odst. 1 exekučního řádu namítnout oprávněný. S ohledem na vyjádření žalobce, který nezpochybnil, že zmíněné vyrozumění o zahájení exekuce bylo povinnému doručeno, nemá soud pochybnosti o tvrzení žalované v tomto směru. Soud dále zjistil, že několikráte jmenovaný soudní exekutor rozhodl usnesením ze dne 22. 1. 2024, č. j. , spisová značka, a usnesením ze dne 9. 2. 2024, č. j. , spisová značka, o zamítnutí návrhu žalobce na vyškrtnutí předmětného vozidla ze soupisu předmětného vozidla, tj. movité věci, která byla pojata do soupisu shora uvedenými exekučními příkazy v obou vedených exekucích proti povinnému , jméno FO, . Dále bylo zjištěno, že povinný , jméno FO, jako prodávající a žalovaný jako kupující uzavřeli dne kupní smlouvu s odkazem na ustanovení § 2079 a násl. občanského zákoníku. Předmětem této kupní smlouvy bylo vozidlo specifikované ve výroku tohoto rozsudku, přičemž prodávající v bodě pod bodem I této smlouvy prohlásil a svým podpisem stvrdil, že předmět prodeje je v jeho výlučném vlastnictví, a že na vozidlo neváznou žádná práva a pohledávky třetích osob a dále prohlásil, že vůz není odcizený, vozidlo není použita jako zástava, není předmětem exekuce a nejsou mu známy žádné okolnosti, které by bránily prodeji vozidla. Vozidlo bylo prodáno za kupní cenu ve výši 65 000 Kč. Z osvědčení o registraci uvedeného vozidla (velkého technického průkazu) vystaveného Městským úřadem , adresa, pod č. , číslo, soud zjistil, že povinný , jméno FO, byl jako vlastník předmětného vozidla registrován od 4. 3. 2022 a žalobce následně ode dne 30. 10. 2023.4. Po zhodnocení shora uvedeného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že se žalobci podařilo prokázat jeho dobrou víru v oprávnění převodce převést vlastnické právo k dané věci, tedy specifikovanému automobilu. Podle ustanovení § 1111 občanského zákoníku platí, že získal-li někdo movitou věc za jiných okolností, než které stanoví § 1109 nebo § 1110, stane se vlastníkem věci, pokud prokáže dobrou víru v oprávnění převodce převést vlastnické právo k věci. To neplatí, pokud vlastník prokáže, že věc pozbyl ztrátou nebo činem povahy úmyslného trestného činu. V daném případě soud souhlasí se žalovanou, že důsledkem doručení vyrozumění o zahájení exekuce ze dne 6. 8. 2018 vedené soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, pod sp. zn. , spisová značka, je zákaz nakládání s majetkem povinného podle ustanovení § 44a odst. 1 exekučního řádu (tzv. generální inhibitorium). Pokud tedy povinný prodal vozidlo žalobci, zjevně tento zákaz porušil. Pokud následně exekutor ve shora zmíněných exekučních příkazech k provedení exekuce prodejem movitých věcí uplatnil námitku relativní neplatnosti převodu vozidla na základě smlouvy ze dne , datum, , postupoval dle zmíněného ustanovení § 44a odst. 1 exekučního řádu, neboť jinak by se toto právní jednání (prodej vozidla) považovalo za platné. Za daného stavu bylo tedy na žalobci, aby podle citovaného ustanovení § 1111 občanského zákoníku prokázal již zmíněnou jeho dobrou víru v oprávnění převodce převést vlastnické právo k vozidlu. Podle přesvědčení soudu je dobrá víla žalobce v oprávnění převodce převést vlastnické právo k vozidlu prokázána z následujících důvodů; prvním z těchto důvodů je skutečnost, že žalobce nabyl vozidlo na základě řádného právního titulu, a to písemné kupní smlouvy, která obsahovala podstatné náležitosti, tj. vymezení předmětu koupě, zjevně obvyklou kupní cenu, což nikdo z účastníků nezpochybnil a zejména prohlášení prodávajícího o skutečném a právním stavu vozidla. Dalším z důvodů je skutečnost, že žalovaný jako nový vlastník vozidla splnil společně s povinným jako prodávajícím povinnost vyplývající z ustanovení § 8 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na podzemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a to povinnost požádat o zápis změny vlastníka daného silničního vozidla. Dobrá víra žalovaného spočívající v přesvědčení, že vozidlo není mimo jiné předmětem exekuce byla posílena postupem příslušného obecního úřadu, který provedl zápis změna vlastníka za situace, kdy byl povinný jako původní vlastník evi