22 C 128/2024-26 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 4 140 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně poskytla žalovanému dne , datum, na základě jeho žádosti ze dne 19. 12. 2023 spotřebitelský úvěr ve výši 3 000 Kč splatný původně dne 23. 1. 2024. Před poskytnutím úvěru žalovanému žalobkyně nejprve posoudila dlužníkovu schopnost poskytnutý úvěr splácet. Úvěr byl poskytnut na základě smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným prostředky komunikace na dálku. Za poskytnutí úvěru se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni sjednaný poplatek v částce 744 Kč. Žalovaný úvěr ve sjednané lhůtě žalobkyni neuhradil, nereagoval ani na upomínky ze strany žalobkyně. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení částky 3 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % u částky 3 000 Kč od 24. 1. 2024 do zaplacení, úrok ve výši 39 % ročně z částky 3 000 Kč od 24. 1. 2024 do 23. 4. 2024 a úrok 15 % ročně z částky 3 000 Kč od 24. 4. 2024, dále požaduje po žalovaném zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky sjednaných ve smlouvě v celkové částce 4 970 Kč, kdy tato částka je složena z částky 450 Kč za zaslání 1. upomínky k úhradě dlužného plnění, z částky 650 Kč za zaslání 2. upomínky k úhradě dlužného plnění, z částky 1 500 Kč za předání pohledávky k inkasnímu řízení, z nákladů vynaložených na odeslání SMS upomínek a emailových upomínek. Dále žalobkyně požaduje po žalované uhrazení smluvní pokuty v částce 360 Kč za prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za období od 24. 1. 2024 do podání žaloby.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Žalobkyně soudu předložila k prokázání svých tvrzení smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, , předsmluvní informace, posouzení úvěruschopnosti žadatele, výsledek vyhledávání v centrální evidenci exekucí, výpisy z účtu – ověřovací platba, výplata úvěru, výplatní pásky žalovaného, občanský průkaz žalovaného, upomínku ze dne 31. 1. 2024, upomínku ze dne 13. 2. 2024, poslední výzvu před žalobou ze dne 27. 2. 2024, podací lístek ze dne 27. 2. 2024 a rozpis účelně vynaložených nákladů na uplatnění pohledávky.4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům: žalobkyně jako úvěrující a žalovaný označený jako úvěrovaný uzavřeli dne , datum, prostřednictvím prostředku dálkové komunikace smlouvu označenou jako Smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč převodem na jeho bankovní účet uvedený ve smlouvě, tj. účet č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal čerpané peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 39 % ročně a s poplatkem za poskytnutí úvěru v podobě jednorázové platby ve výši 744 Kč splatné společně s jistinou úvěru a úrokem. Ve smlouvě bylo dále sjednáno, že poplatky, pokuty a jiné platby se řídí Ceníkem, který je nedílnou součástí smlouvy. Poskytnuté peněžní prostředky se zavázal žalovaný vrátit do třiceti dnů od jejich poskytnutí. Smlouva dále obsahovala ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení, maximálně však jedné poloviny jistiny úvěru. Smlouva dále obsahovala ujednání o nákladech za případné upomínání, a to 450 Kč za první upomínku, 650 Kč za druhou upomínku a 1 500 Kč jako náklady spojené s předáním pohledávky k vymáhání, a další náklady za elektronické upomínky, po 31 Kč za každou z nich a upomínky v podobě SMS zprávy po 35 Kč a za každý telefonický hovor 40 Kč a to i nespojený, do maximální výše 40 hovorů. Žalobkyně dále předložila jako důkaz o posuzování úvěruschopnosti žadatele tzv. skóringovou kartu žalovaného s uvedením jeho měsíčních příjmů a dalších osobních poměrů. Soud dále zjistil, že žalobkyně měla k dispozici kopii občanského průkazu žalovaného, a dále, že se s ohledem na jeho prodlení s vrácením poskytnutých peněžních prostředků na žalovaného obrátila postupně se třemi upomínkami k úhradě dluhu. Soud dále zjistil, že žalovaný dne 20. 12. 2023 poukázal na účet žalobkyně ze svého bankovního účtu shora uvedeného 1 Kč, vlastnictví účtu soud rovněž ověřil dotazem u Československé obchodní banky a.s. Soud dále zjistil, že žalobkyně ze svého účtu č. , č. účtu, převedla na bankovní účet žalovaného uvedený ve smlouvě (, číslo, /0300) částku 3 000 Kč, a to dne , datum, , což vyplývá ze žalobkyní předloženého výpisu z účtu. Soud současně ověřil u Československé obchodní banky, a.s., že na účet č. , č. účtu, byla dne , datum, připsána částka 3 000 Kč z účtu žalobkyně. Z doloženého rozpisu účelně vynaložených nákladů na uplatnění pohledávky v celkové částce 4 970 Kč, bylo zjištěno, že tato částka je složena z částky 450 Kč za zaslání 1. upomínky k úhradě dlužného plnění, z částky 650 Kč za zaslání 2. upomínky k úhradě dlužného plnění, z částky 1 500 Kč za předání pohledávky k inkasnímu řízení, z částky 1 254 Kč za upomínací SMS zprávy a z částky 1 116 Kč za upomínací e-maily, když žalobkyně odeslala v období od 24. 1. 2024 do 27. 2. 2024 žalovanému 38 SMS zpráv, a v období od 26. 1. 2024 do 27. 2. 2024 odeslala žalovanému 35 e-mailových upomínek.5. Po zhodnocení shora uvedení zjištění dospěl soud k závěru, že uzavřením shora uvedené smlouvy nevznikl mezi účastníky zamýšlený závazek v podobě Smlouvy úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku, dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Uvedenou smlouvu soud posoudil jako neplatnou podle ustanovení § 580 a 588 občanského zákoníku pro její rozpor s dobrými mravy. V daném případě je třeba mít na zřeteli, že žalovaný v daném vztahu s žalobkyní vystupuje jako spotřebitel, který přijímal návrh smlouvy, o jehož obsahu neměl možnost vyjednávat, tedy mohl jej pouze přijmout, či odmítnout. V daném případě přistoupením k uvedené smlouvě vzal na sebe žalovaný závazek, který byl v rozporu s již zmíněnými dobrými mravy, a to s přihlédnutím k platbám, které měl žalovaný za poskytnutí peněžních prostředků na dobu 30 dnů vrátit. Poplatek za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši 744 Kč představoval téměř 25 % poskytnuté částky a v kombinaci se smluveným 39 % ročním úrokem převyšují tyto platby přiměřenou mez odměny za poskytnutí peněžních prostředků. Oddělení jednotlivých nemravných ujednání od ostatní části smlouvy nebylo v daném případě možné, neboť i samotný poplatek, popř. samotná výše sjednaného úroku by závazek činili nevyrovnaný, tedy nepřiměřený běžným poměrům, a tedy nemravný. Pokud je podle ustálené judikatury možno považovat úrok v trojnásobnou obvyklého úroku poskytovaného bankami za přiměřený, tak sjednaný úrok tuto míru převyšuje. Podle zmíněného ustanovení § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, a smlouvu tedy jako neplatné právní jednání vyhodnotil. V daném případě žalobkyně prokázala, že žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč, a soud žalovanému uložil povinnost tyto peněžní prostředky vrátit jako povinnost vydat to, oč se na úkor žalobkyně obohatil, neboť uvedené plnění je podle ustanovení § 2991 odst. 2 občanského zákoníku plnění bez právního důvodu. Žalovaný je tedy povinen dlužnou částku vrátit dle ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, dle kterého, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Žalobkyně odeslala žalovanému dne 27. 2. 2024 výzvu k úhradě dluhu ve lhůtě do 5. 3. 2024, od následujícího dne, tedy 262. 3. 2024, je tedy žalovaný v prodlení podle § 1 958 o. z.6. Soud s ohledem na shora uvedené výrokem pod bodem I. tohoto rozsudku žalobě částečně vyhověl, když přiznal žalobkyni nárok na zaplacení částky odpovídající dosud nevrácenému bezdůvodnému obohacení žalovaného ve výši 3 000 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění ve lhůtě do 5. 3. 2024 prokazatelně v rámci předžalobní výzvy, ode dne následujícího, tj. od 6. 3. 2024 má tedy žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. ve výši vyplývající z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013, a to s ohledem na počátek prodlení žalovaného (výrok I.).7. Zbývající nároky uplatněné žalobkyní soud zamítl, neboť vyplývají z neplatné smlouvy (výrok II.).8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť oba účastníci byli v řízení stejně úspěšní (výrok III.). Při určení míry úspěchu resp. neúspěchu účastníků pak soud vycházel nikoliv pouze z žalované jistiny, ale i výše požadovaného příslušenství.