22 C 195/2023-15 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení 54 074,08 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Na základě Smlouvy poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, v to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni i souhrnný poplatek ve výši 30 809 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 24 103 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 20,82 % ročně sjednanou na straně 2 Smlouvy o spotřebitelském úvěru, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 5 206 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, souhrnného poplatku a příp. pojištění se žalovaná zavázala uhradit v 21 měsíčních splátkách po 2 658 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 28. 2. 2022. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobci neuhradila ničeho. Ke dni 28. 10. 2022 činila dlužná jistina částku 25 000 Kč a dlužný souhrnný poplatek částku 30 809 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba], postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 16. 12. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno doporučeným dopisem. Z této skutečnosti dovozuje žalobkyně svou procesní legitimaci. Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení celkové dlužné částky ve výši 54 074,08 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 25 000 Kč, dlužného souhrnného poplatku ve výši 29 074,08 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 4 178,46 Kč (jedná se o úrok ve výši 20,82 % ročně počítaný z celkové dlužné jistiny ve výši 25 000 Kč od 1. 3. 2022 do 14. 12. 2022), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 4 279,67 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně počítaný z celkové dlužné jistiny ve výši 25 000 Kč od 25. 12. 2021 do 14. 12. 2022), úroků ve výši 20,82 % ročně z dlužné jistiny ve výši 25 000 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 25 000 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Žalobkyně k žalobě připojila listinné důkazy, a to smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], zákaznickou kartu – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne [datum], tabulku umoření, smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022, seznam postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 12. 2022 vč. podacího lístku ze dne 13. 1. 2023 a předžalobní výzvu ze dne 1. 6. 2023 vč. podacího lístku ze dne 2. 6. 2023. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 25 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit jistinu 25 000 Kč a souhrnný poplatek v částce 30 809 Kč, tedy celkem částku 55 809 Kč v 21 měsíčních splátkách po 2 658 Kč a poslední splátku ve výši 2649 Kč. Žalovaná neuhradila dosud předchůdkyni žalobkyně ani žalobkyni žádnou částku. Pohledávka za žalovanou byla následně s účinností od 16. 12. 2022 postoupena na žalobkyni. V oznámení o postoupení pohledávky, které bylo žalované odesláno dne 13. 1. 2023, byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky ve lhůtě 10 dnů. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě celého dluhu, žalovaná však od postoupení pohledávky již žalobkyni neuhradila ničeho. 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 6. Z uzavřené smlouvy vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 25 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit v 21 splátkách 55 809 Kč. Soud se musel nejprve zabývat posouzením platnosti takto uzavřené smlouvy a dospěl k závěru, že je absolutně neplatná pro její zjevný rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 odst. 1 o. z. a § 588 o. z., který spočívá v nepřiměřené výši sjednaného souhrnného poplatku za poskytnutí úvěru. Uvedené souhrnné poplatky podle názoru soudu tvoří součet sjednaného kapitalizovaného úroku, poplatku za administrativní činnost, poplatku za hotovostní inkaso splátek, za zpracování spotřebitelského úvěru, komfortní a flexibilní splácení, a pojištění jako celek byly příjmem předchůdkyně žalobkyně za poskytnutí finančních prostředků žalované a jedná se tedy fakticky v souhrnu o smluvní úrok. Souhrnný poplatek ve výši 30 809 Kč v projednávané věci činí 123,24 % z poskytnuté jistiny ve výši 25 000 Kč a při splatnosti 21 měsíců tak úroková míra poskytnutého úvěru činí 102,37 %. Hranicí mravnosti úroku je pak dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu trojnásobek obvyklé roční úrokové míry poskytované bankami v době sjednání úvěru (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005). Ke zjištění obvyklé úrokové míry spotřebitelského úvěru slouží např. statistika ČNB dostupná na webových stránkách ČNB – ukazatel Statistika úrokových sazeb – nové obchody – úvěry, dle které v době uzavření Smlouvy činil obvyklý úrok 7,44 % ročně, z čehož vyplývá, že shora uvedená úroková míra přesahuje obvyklý úrok téměř čtrnáctinásobně. Jednotlivá ujednání smlouvy o úvěru jsou pak provázaná a nelze je od sebe oddělit, neboť bez sjednání nepřiměřené vysokého souhrnného poplatku by právní předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky žalované zcela jistě neposkytla, uvedená smlouva jse tedy absolutně neplatná jako celek pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 odst. 1 o.z. a § 588 o.z. 7. Poskytnutí finančních prostředků žalovanému bez existence platných smluv je s ohledem na shora uvedené nutné posoudit jako bezdůvodné obohacení podle § 2 991 o. z. Předchůdkyně žalobkyně přitom poskytla žalované celkem částku 25 000 Kč, žalovaná nic žalobkyni ani její právní předchůdkyni neuhradila. Žalobkyně v řízení prokázala, že na ni byla platně postoupena předmětná pohledávka vůči žalované v souladu s ustanovením § 1 879 o. z. Žalobkyně následně odeslala žalované dne 13. 1. 2023 výzvu k úhradě dluhu ve lhůtě 10 dnů, dne 18. 1. 2023 byla výzva žalované doručena podle § 573 o. z., do 30. 1. 2023 měla žalovaná plnit a od 31. 3. 2023 je v prodlení podle § 1 958 o. z. 8. Soud s ohledem na shora uvedené výrokem pod bodem I. tohoto rozsudku žalobě částečně vyhověl, když přiznal žalobkyni nárok na zaplacení částky odpovídající dosud nevrácenému bezdůvodnému obohacení žalované ve výši 25 000 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění ve lhůtě do 30. 1. 2023 prokazatelně v rámci oznámení o postoupení pohledávky, ode dne následujícího, tj. od 31. 1. 2023 má tedy žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. ve výši vyplývající z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013, a to s ohledem na počátek prodlení žalovaného. Žalobkyně však v žalobě požaduje úrok ve výši 8,25 % ročně a soud se tak od jejího návrhu neodchýlil (výrok I.). 9. Zbývající nároky uplatněné žalobkyní soud zamítl, neboť vyplývají z neplatné smlouvy (výrok II.). 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť v řízení převážně úspěšné žalované žádné náklady nevznikly (výrok III.).