22 C 196/2023-23 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalovaném domáhala zaplacení 17 839,56 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], (dále jen„ [anonymizováno]“) a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Na základě Smlouvy poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, v to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni i poplatek ve výši 8 917 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 5 101 Kč s úrokovou sazbou 18,48 % ročně, částku za zpracování půjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 2 316 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v 52 týdenních splátkách po 364 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 12. 5. 2022. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy Poslední splátka byla uhrazena dne 24. 5. 2021, celkem uhradil žalovaný částku 400 Kč. Ke dni 1. 10. 2021 činila dlužná jistina částku 9 842,16 Kč a dlužný poplatek částku 7 997,40 Kč. Po tomto datu se nesplacená jistina úročí úrokem ve výši 18,48 % ročně, a to od 13. 5. 2022. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s nimi spojenými, byla ze strany [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 16. 12. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno doporučeným dopisem. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 17 839,56 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 9 842,16 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 7 997,40 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1 091,30 Kč (úrok ve výši 18,48 % ročně z dlužné jistiny za období od 13. 5. 2022 do 14. 12. 2022), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 003,90 Kč (zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny za období od 13. 5. 2022 do 14. 12. 2022), úroků ve výši 18,48 % ročně z dlužné jistiny od 15. 12. 2022 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny od 15. 12. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalobkyně k žalobě připojila listinné důkazy, a to smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum], zákaznickou kartu – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne [datum], tabulku umoření, smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022, seznam postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek ze dne 16. 12. 2022, podací lístek ze dne 13. 1. 2023, předžalobní výzvu ze dne 1. 6. 2023 a podací lístek ze dne 2. 6. 2023. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne [datum] částku 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření Smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit jistinu 10 000 Kč a poplatek v souhrnné částce 8 917 Kč, tedy celkem částku 18 917 Kč v 52 týdenních splátkách po 364 Kč (poslední splátka 353 Kč), RPSN byla vyčíslena na 197,92 %. V souvislosti se smlouvou zaplatil žalovaný předchůdkyni žalobkyně částku 400 Kč. Pohledávka za žalovaným byla následně s účinností od 16. 12. 2022 postoupeny na žalobkyni. V oznámení o postoupení pohledávky, které bylo žalovanému odesláno dne 13. 1. 2023, byl žalovaný vyzván k úhradě dlužných částek ve lhůtě 10 dnů. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě celého dluhu, žalovaný však od postoupení pohledávky již žalobkyni neuhradil ničeho. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 5. Při rozhodování soud nejprve zkoumal, zda v projednávané věci došlo k řádnému a platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu § 2 395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). V projednávané věci pak soud dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] je absolutně neplatná pro její zjevný rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 odst. 1 o. z. a § 588 o. z., který spočívá v nepřiměřené výši sjednaného souhrnného poplatku za poskytnutí úvěru. Uvedené souhrnné poplatky podle názoru soudu tvoří součet sjednaného kapitalizovaného úroku, poplatku za administrativní činnost, poplatku za hotovostní inkaso splátek, za zpracování spotřebitelského úvěru, komfortní a flexibilní splácení, jako celek byly příjmem předchůdkyně žalobkyně za poskytnutí finančních prostředků žalovanému a jedná se tedy fakticky v souhrnu o smluvní úrok. Souhrnný poplatek ve výši 8 917 Kč v projednávané věci činí 89,17 % z poskytnuté jistiny ve výši 10 000 Kč a při splatnosti 52 týdnů tak úroková míra poskytnutého úvěru činí 89,17 %. Hranicí mravnosti úroku je pak dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu trojnásobek obvyklé roční úrokové míry poskytované bankami v době sjednání úvěru (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005). Ke zjištění obvyklé úrokové míry spotřebitelského úvěru slouží např. statistika ČNB dostupná na webových stránkách ČNB – ukazatel Statistika úrokových sazeb – nové obchody – úvěry, dle které v době uzavření Smlouvy činil obvyklý úrok 7,44 % ročně, z čehož vyplývá, že shora uvedená úroková míra přesahuje obvyklý úrok téměř dvanáctinásobně. Jednotlivá ujednání smlouvy o úvěru jsou pak provázaná a nelze je od sebe oddělit, neboť bez sjednání nepřiměřené vysokého souhrnného poplatku by první předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky žalovanému zcela jistě neposkytla, uvedená smlouva je tedy absolutně neplatné jako celek pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 odst. 1 o.z. a § 588 o.z. 6. Poskytnutí finančních prostředků žalovanému bez existence platné smlouvy je s ohledem na shora uvedené nutné posoudit jako bezdůvodné obohacení podle § 2 991 o. z. Předchůdkyně žalobkyně přitom poskytla žalovanému celkem částku 10 000 Kč, žalovaný uhradil celkem částku 400 Kč. Žalobkyně v řízení prokázala, že na ni byla platně postoupena předmětná pohledávka vůči žalovanému v souladu s ustanovením § 1 879 o. z. Žalobkyně následně odeslala žalovanému dne 13. 1. 2023 výzvu k úhradě dluhu ve lhůtě 10 dnů, dne 18. 1. 2023 byla výzva žalovanému doručena podle § 573 o. z., do 30. 1. 2023 měl žalovaný plnit a od 31. 1. 2023 je v prodlení podle § 1 958 o. z. 7. Soud s ohledem na shora uvedené výrokem pod bodem I. tohoto rozsudku žalobě částečně vyhověl, když přiznal žalobkyni nárok na zaplacení částky odpovídající dosud nevrácenému bezdůvodnému obohacení žalovaného ve výši 9 600 Kč Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění ve lhůtě do 30. 1. 2023 prokazatelně v rámci oznámení o postoupení pohledávky, ode dne následujícího, tj. od 31. 1. 2023 má tedy žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. ve výši vyplývající z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013, a to s ohledem na počátek prodlení žalovaného. Žalobkyně však v žalobě požaduje úrok ve výši 8,5 % ročně a soud se tak od jejího návrhu neodchýlil (výrok I.). 8. Zbývající nároky uplatněné žalobkyní soud zamítl, neboť vyplývají z neplatné smlouvy (výrok II.). 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 171,60 Kč, přičemž tato částka představuje 7,62 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 53,81 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 46,19 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 839,56 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.