22 C 59/2024-25 — Okresní soud v Sokolově

Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 10 306,70 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že původní věřitel společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, , Anonymizováno, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, („dále jen jako , Anonymizováno, “), v pozici postupitele postoupil zdejší pohledávku ve smyslu ust. § 1879 a násl. Občanského zákoníku na žalobkyni coby postupníka, a to s účinností ke dni 3. 7. 2018. Tato skutečnost byla žalovanému v pozici dlužníka ve smyslu ust. § 1882 odst. 1 Občanského zákoníku oznámena písemně, dopisem ze dne 17. 10. 2019. , Anonymizováno, uzavřel s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru, na základě které se zavázal poskytnout žalovanému úvěr na nákup vybraného zboží v celkové výši 19 980 Kč. Tento úvěr se žalovaný zavázal splácet formou 36 měsíčních splátek ve výši 845 Kč, včetně pojištění ve výši 4,99 % z měsíční splátky úvěru. Jednotlivé splátky byly splatné vždy k 17. dni příslušného měsíce počínaje 17. 9. 2017. Roční úroková sazba byla stanovena ve výši 26 % a RPSN ve výši 29,33 %. Žalovaný poskytnutý úvěr načerpal dne , datum, , a to v celé ujednané výši, tj. v částce 19 980 Kč, a to tak, že za žalovaného , Anonymizováno, uhradil část kupní ceny vybraného zboží. Před uzavřením smlouvy , Anonymizováno, posoudil úvěruschopnost žalovaného, přičemž shledal, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Žalovaný poskytnutý úvěr řádně a včas nehradil, když celkem uhradil částku ve výši 18 400 Kč. Poslední splátku, kterou , Anonymizováno, obdržel byla dne 10. 04. 2018. S ohledem na prodlení žalovaného s úhradou dlužných splátek přistoupil v souladu s čl. VII. 3. přiložených obchodních podmínek , Anonymizováno, k zesplatnění úvěru, a to ke dni 30. 9. 2019. Žalobkyně se domáhá zaplacení jistiny ve výši 9 632,24 Kč, smluvní úrok kapitalizovaný ke dni zesplatnění úvěru v částce 554,46 Kč a dlužné pojištění v částce 120 Kč (3 x 40 Kč). Právní zástupce žalobkyně „ve snaze předejít soudnímu řízení“ vyhotovil a dne 17. 10. 2019 doporučenou poštou odeslal na poslední známou adresu předžalobní výzvu ve smyslu ust. § 142a o.s.ř. Na účet žalobkyně, či jeho právního zástupce, žalovaný dosud neuhradil nic.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. O žalobě soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání vyslovili souhlas, přičemž jejich souhlas je dovozen dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., když se ve stanovené lhůtě na výzvu soudu nevyjádřili.Soud provedl ve věci dokazování, přičemž z listinných důkazů předložených žalobkyní došel k následujícím závěrům o skutkovém stavu věci:Ze žádosti o klasický spotřebitelský úvěr/smlouvy o klasickém spotřebitelském úvěru č. , číslo, ze dne , datum, , informací o zprostředkovali spotřebitelského úvěru, Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, , právnická osoba, podmínek, produktových podmínek a přihlášky k pojištění má soud za prokázané, že předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným prostřednictvím zprostředkovatele , právnická osoba, . dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr v částce 19 980 Kč na nákup zboží u zprostředkovatele. Před poskytnutím úvěru žalobkyně prověřila řádně úvěruschopnost žalovaného, když vyšla z údajů o jeho příjmech a výdajích, a dále ověřila informace o žalovaném v příslušných registrech. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v rámci pravidelných měsíčních splátek po 805 Kč po dobu 36 měsíců při úroku 26 % ročně, roční procentní sazba poskytnutého spotřebitelského úvěru činí 29,33 %, Současně si žalovaný sjednal pojištění úvěru ve variantě , Anonymizováno, , jehož cena činila 40 Kč měsíčně (4,99 % sjednané splátky). Svou počítačově zpracovanou interní evidencí – viz výpis z účtu – žalobkyně prokázala, že žalovaný nehradil úvěr řádně a včas a předchůdce žalobkyně tak odstoupil dne 22. 8. 2019 od úvěrové smlouvy a vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 10 307 Kč. Žalovaný ani poté na svůj dluh ničeho neuhradil. Pohledávku za žalovaným postoupil , Anonymizováno, žalobkyni, a to na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a smlouvy o postoupení pohledávek č. 15 ze dne , datum, . Oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní upomínka byly žalovanému prokazatelně odeslány dne 17. 10. 2019.Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil podle § 2395 a násl. o. z., tedy podle právní úpravy úvěru. Podle § 2395 o. z. platí: „Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ V daném případě žalobkyně prokázala, že její právní předchůdce se žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru o shora citovaném obsahu a že žalovanému byly poskytnuty sjednané prostředky. Prokázáno také bylo, že žalovaný úvěr řádně nesplatil, když ke dni podání žaloby činil dluh žalovaného na jistině úvěru částku 9 632,24 Kč. Co se týká žalovaných poplatků, pak bylo prokázáno, že žalovaný si v rámci Smlouvy sjednal volitelné pojištění, jehož cena činila 40 Kč měsíčně, celkem pak žalobkyně požaduje uhrazení poplatků za pojištění za 3 měsíce, tedy 120 Kč. Pohledávka za žalovaným pak byla postoupena na žalobkyni. Po podání žaloby žalovaný dle tvrzení žalobkyně ničeho neuhradil, žalovaný tyto skutečnosti v průběhu řízení nevyvrátil. Proto soud uzavřel, že žalobkyně má právo na zaplacení částky 10 306,70 Kč, což je nezaplacená jistina poskytnutého úvěru, kapitalizovaných úroků ke dni zesplatnění úvěru ve výši 554,46 Kč a částky 120 Kč představující dlužné pojistné. Uplatněný nárok na zaplacení úroku z prodlení soud posoudil podle § 1970 o. z., podle něhož: „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Výše úroku z prodlení požadovaná žalobkyní není v rozporu s § 2 nařízení č. 351/2013 Sb. Z uvedených důvodů soud rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku uvedenou ve výroku I. tohoto rozsudku.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 306,70 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.