22 C 72/2024-18 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 49 229 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČ: , číslo, , a žalovaným došlo dne , datum, k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , číslo, (dále jen „Smlouva“). Na základě Smlouvy poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, v to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni i souhrnný poplatek ve výši 28 552 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 20 147 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 22,44 % ročně sjednanou na straně 2 Smlouvy o zápůjčce, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 6 905 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a souhrnného poplatku se žalovaný zavázal uhradit v 78 týdenních splátkách po 687 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 17. 2. 2023. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobci uhradil pouze částku 2 200 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými v celkové výši 69 023,94 Kč, byla ze strany společnosti , právnická osoba, , postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 27. 9. 2023. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno doporučeným dopisem. Z této skutečnosti dovozuje žalobkyně svou procesní legitimaci. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 49 229 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 23 529,67 Kč, dlužného souhrnného poplatku ve výši 25 699,33 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 3 256,04 Kč (jedná se o úrok ve výši 22,44 % ročně počítaný z celkové dlužné jistiny ve výši 23 529,67 Kč od 18. 2. 2023 do 27. 9. 2029), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 4 653,97 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně počítaný z celkové dlužné jistiny ve výši 23 529,67 Kč od 30. 1. 2022 do 27. 9. 2023), úroků ve výši 22,44 % ročně z dlužné jistiny ve výši 23 529,67 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 23 529,677 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Žalobkyně k žalobě připojila listinné důkazy, a to smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, , zákaznickou kartu ze dne , datum, , tabulku umoření, smlouvu o postoupení pohledávek ze dne , datum, , seznam postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2023 vč. podacího lístku ze dne 27. 10. 2023 a předžalobní výzvu ze dne 15. 2. 2024 vč. podacího lístku ze dne 16. 2. 2024.4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 25 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit jistinu 25 000 Kč a souhrnný poplatek v částce 28 552 Kč, tedy celkem částku 53 552 Kč v 78 týdenních splátkách po 687 Kč a poslední splátku ve výši 653 Kč. Žalovaný uhradil dosud předchůdkyni žalobkyně celkovou částku 2 200 Kč. Pohledávka za žalovaným byla následně s účinností od 27. 9. 2023 postoupena na žalobkyni. V oznámení o postoupení pohledávky, které bylo žalovanému odesláno dne 27. 10. 2023, byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve lhůtě 10 dnů. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě celého dluhu, žalovaný však od postoupení pohledávky již žalobkyni neuhradil ničeho.5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:6. Z uzavřené smlouvy vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit ve 78 splátkách 53 552 Kč. Soud se musel nejprve zabývat posouzením platnosti takto uzavřené smlouvy a dospěl k závěru, že je absolutně neplatná pro její zjevný rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 odst. 1 o .z. a § 588 o. z., který spočívá v nepřiměřené výši sjednaného souhrnného poplatku za poskytnutí úvěru. Uvedený souhrnný poplatek podle názoru soudu tvoří součet sjednaného kapitalizovaného úroku, odměny za zpracování a doručení a částky za administrativní činnost jako celek byly příjmem předchůdkyně žalobkyně za poskytnutí finančních prostředků žalovanému a jedná se tedy fakticky v souhrnu o smluvní úrok. Souhrnný poplatek ve výši 28 552 Kč v projednávané věci činí 114,21 % z poskytnuté jistiny ve výši 25 000 Kč a při splatnosti 78 týdnů tak úroková míra poskytnutého úvěru činí 76,14 %. Hranicí mravnosti úroku je pak dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu trojnásobek obvyklé roční úrokové míry poskytované bankami v době sjednání úvěru (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005). Ke zjištění obvyklé úrokové míry spotřebitelského úvěru slouží např. statistika ČNB dostupná na webových stránkách ČNB – ukazatel Statistika úrokových sazeb – nové obchody – úvěry, dle které v době uzavření Smlouvy činil obvyklý úrok 7,67 % ročně, z čehož vyplývá, že shora uvedená úroková míra přesahuje obvyklý úrok téměř desetinásobně. Jednotlivá ujednání smlouvy o úvěru jsou pak provázaná a nelze je od sebe oddělit, neboť bez sjednání nepřiměřené vysokého souhrnného poplatku by právní předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky žalovanému zcela jistě neposkytla, uvedená smlouva je tedy absolutně neplatná jako celek pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 odst. 1 o.z. a § 588 o.z.7. Poskytnutí finančních prostředků žalovanému bez existence platné smlouvy je s ohledem na shora uvedené nutné posoudit jako bezdůvodné obohacení podle § 2 991 o. z. Předchůdkyně žalobkyně přitom poskytla žalovanému celkem částku 25 000 Kč, žalovaný uhradil celkem částku 2 200 Kč. Žalobkyně v řízení prokázala, že na ni byla platně postoupena předmětná pohledávka vůči žalovanému v souladu s ustanovením § 1 879 o. z. Žalobkyně následně odeslala žalovanému dne 27. 10. 2023 výzvu k úhradě dluhu ve lhůtě 10 dnů, dne 2. 11. 2023 byla výzva žalovanému doručena podle § 573 o. z., do 13. 11. 2023 měl žalovaný plnit a od 14. 11. 2023 je v prodlení podle § 1 958 o. z.8. Soud s ohledem na shora uvedené výrokem pod bodem I. tohoto rozsudku žalobě částečně vyhověl, když přiznal žalobkyni nárok na zaplacení částky odpovídající dosud nevrácenému bezdůvodnému obohacení žalovaného ve výši 22 800 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění ve lhůtě do 13. 11. 2023 prokazatelně v rámci oznámení o postoupení pohledávky, ode dne následujícího, tj. od 14. 11. 2023 má tedy žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. ve výši vyplývající z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013, a to s ohledem na počátek prodlení žalovaného. Žalobkyně však v žalobě požaduje úrok ve výši 11,75 % ročně a soud se tak od jejího návrhu neodchýlil (výrok I.).9. Zbývající nároky uplatněné žalobkyní soud zamítl, neboť vyplývají z neplatné smlouvy (výrok II.).10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť v řízení převážně úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly (výrok III.).