23 C 241/2024-23 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky 1 636,12 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazené ceny koncového zařízení.2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.3. Z obsahu předložených listin učinil soud následující závěr o skutkovém stavu.4. Žalobkyně a žalovaná se dne , datum, písemně dohodly (mimo jiné), že žalobkyně odevzdá žalované zařízení Xiaomi Redmi 10C, IMEI , Anonymizováno, , (dále jen „koncové zařízení“), včetně závazku žalobkyně, že umožní, aby koncové zařízení žalované patřilo, kdy naproti tomu se žalovaná zavázala koncové zařízení převzít a zaplatit za ně žalobkyni cenu ve výši 4 099 Kč, kdy ve výši 2 000 Kč, a to pod podmínkou řádného plnění povinností žalované vyplývajících z předmětné dohody, mezi které rovněž náležela podmínka dodržení sjednané doby trvání této dohody, byla žalované poskytnuta sleva. Pro případ porušení povinností žalované hradit řádně a včas ceny dalších účastníky dohodnutých služeb byla mezi žalobkyní a žalovanou ujednána možnost ukončení předmětné dohody ze strany žalobkyně, jakož i možnost požadovat úhradu ceny koncového zařízení v celém jejím rozsahu. Žalovaná však řádně a včas účastníky sjednané ceny nehradila. Žalobkyně proto předmětnou dohodu s žalovanou ukončila a ke dni 20. 6. 2023 vyzvala žalovanou k úhradě částky 1 636,12 Kč jako části podmíněné slevy. Z ničeho nevyplynulo, že by žalovaná žalobkyni na žalobou vznesený nárok cokoliv uhradila.5. Podle § 548 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), lze vznik, změnu nebo zánik práv vázat na splnění podmínky. Je-li zánik práva nebo povinnosti vázán na nemožnou podmínku, nepřihlíží se k ní. Podmínka je odkládací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky jednání nastanou. Podmínka je rozvazovací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky již nastalé pominou. Po právní stránce soud postupoval § 1958 o. z., je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlený odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 1998 o. z. lze závazek lze vypovědět, ujednajíli si to strany nebo stanoví-li tak zákon. Podle § 2079 odst. 1 o. z. platí, že kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.6. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud uzavřel, že účastníci mezi sebou, mimo jiné, uzavřeli kupní smlouvu (§ 2079 a násl. o. z.). Žalobkyni na základě této smlouvy vznikla povinnost odevzdat žalované koncové zařízení a umožnit jí převedení vlastnictví k tomuto zařízení. Žalované naproti tomu vznikla povinnost řádně, včas a za smlouvou stanovených podmínek koncové zařízení převzít a zaplatit za něj sjednanou kupní cenu. Pro případ porušení předmětných povinností žalované, jakož i povinnosti hradit řádně a včas ceny jiných žalobkyní poskytnutých služeb, byla mezi účastníky sjednána možnost výpovědi předmětné smlouvy ze strany žalobkyně a z ní plynoucí možnost žalobkyně požadovat úhradu celé kupní ceny koncového zařízení. Z citované právní úpravy a závěru o skutkovém stavu vyplývá, že ačkoliv žalobkyně všechny svoje výše uvedené povinnosti splnila, žalovaná svoje povinnosti hradit řádně a včas ceny poskytnutých služeb nesplnila. V důsledku porušení této povinnosti byla účastníky uzavřená kupní smlouva žalobkyní vypovězena (§ 1998 o. z.) a v souladu se smluvním ujednáním účastníků byla žalovaná vyzvána k úhradě zbývající částí kupní ceny za koncové zařízení ve výši (v souladu s návrhem žalobkyně) 1 636,12 Kč se splatností do 20. 6. 2023 (§ 1958 o. z.). Ani tuto svoji povinnost však žalovaná nesplnila. Na základě všech shora uvedených skutečností tak soud zavázal žalovanou k úhradě zbývající části kupní ceny zařízení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku svým rozhodnutím, a to včetně úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 636,12 Kč od 21. 6. 2023 do zaplacení (§ 1968 o. z., § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).7. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 1 636,12 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.