23 C 288/2024-25 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 25. 4. 2023 domáhala na žalované úhrady částky 42 731,02 Kč s příslušenstvím. Tento svůj nárok žalobkyně odůvodnila tím, že mezi společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“), a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. , číslo, , kterou se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, a které se žalovaná spolu s úrokem zavázala vrátit a uhradit v pravidelných 48 měsíčních splátkách po 1 709 Kč (zahrnujících rovněž platbu za pojištění), a to počínaje měsícem následujícím po vyplacení úvěru. Úvěruschopnost žalované byla ze strany předchůdkyně žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované a na základě lustrace relevantních databází (zejména SOLUS, NRKI, insolvenční rejstřík). Předchůdkyně žalobkyně žalované předmětné peněžní prostředky dne 26. 8. 2021 poskytla. V důsledku prodlení žalované s úhradou splátek úvěru, a to po dobu delší jak 65 dní, došlo ke dni 1. 5. 2023 k zesplatnění úvěru, a tím i k povinnosti žalované uhradit jistinu úvěru ve výši 24 255,96 Kč, dlužný poplatek za pojištění ve výši 127 Kč, dlužnou smluvní pokutu ve výši 998 Kč, a to včetně příslušných úroků a úroků z prodlení a nákladů předchůdkyně žalobkyně souvisejících s prodlením žalované. Ačkoliv byla žalovaná k úhradě těchto nároků opakovaně vyzývána, po postoupení předmětné pohledávky z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni již nebylo žalovanou v souvislosti s tvrzenou smlouvou o úvěru uhrazeno ničeho. Žalobkyně se proto v předmětném řízení domáhala vedle výše uvedené jistiny a poplatku za pojištění rovněž úhrady smluvní pokuty ve výši 7 138,27 Kč, úroku ve výši 22,44 % ročně z částky 24 255,96 Kč od 2. 5. 2023 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 24 255,96 Kč od 12. 5. 2023 do zaplacení.2. Žalobkyně dále uvedla, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. , číslo, , kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a které se žalovaná spolu s úrokem zavázala vrátit a uhradit v pravidelných 24 měsíčních splátkách po 1 078 Kč, a to počínaje měsícem následujícím po vyplacení úvěru. Úvěruschopnost žalované byla ze strany předchůdkyně žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované a na základě lustrace relevantních databází (zejména SOLUS, NRKI, insolvenční rejstřík). Předchůdkyně žalobkyně žalované předmětné peněžní prostředky dne 20. 1. 2022 poskytla. V důsledku prodlení žalované s úhradou splátek úvěru, a to po dobu delší jak 65 dní, došlo ke dni 30. 3. 2023 k zesplatnění úvěru, a tím i k povinnosti žalované uhradit jistinu úvěru ve výši 7 632,24 Kč, dlužnou smluvní pokutu ve výši 998 Kč, a to včetně příslušných úroků a úroků z prodlení a nákladů předchůdkyně žalobkyně souvisejících s prodlením žalované. Ačkoliv byla žalovaná k úhradě těchto nároků opakovaně vyzývána, po postoupení předmětné pohledávky z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni již nebylo žalovanou v souvislosti s tvrzenou smlouvou o úvěru uhrazeno ničeho. Žalobkyně se proto v předmětném řízení domáhala vedle výše uvedené jistiny a poplatku za pojištění rovněž úhrady smluvní pokuty ve výši 3 532,55 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 442,59 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 872,10 Kč, úroku ve výši 24,12 % ročně z částky 7 632,24 Kč od 30. 11. 2023 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 632,24 Kč od 30. 11. 2023 do zaplacení.3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.4. Z provedených listinných důkazů soud učinil následující dílčí skutková zjištění:5. Z listin nadepsaných „Návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru“ a „Příloha č. 1 k Návrhu na uzavření Smlouvy o úvěru/ Smlouvy o úvěru - Pojištění schopnosti splácet úvěr“, soud zjistil, že žalovaná dne , datum, písemně požádala předchůdkyni žalobkyně o dočasné poskytnutí peněžních prostředků ve výši 30 000 Kč s tím, že tyto poskytnuté peněžní prostředky předchůdkyni žalobkyně vrátí a za poskytnutí těchto prostředků žalobkyni uhradí peněžní prostředky ve výši 54,85 % ročně z žalovanou žalobkyni dosud nevrácených peněžních prostředků, to vše formou pravidelných 48 měsíčních plateb tak, jak je v podrobnostech uvedeno v tomto návrhu. Žalovaná předchůdkyni žalobkyně dále navrhla, aby předchůdkyně žalobkyně žalované zprostředkovala, a to pro případ, že nastanou v předmětném návrhu specifikované události, poskytnutí žalované nebo třetí osobě dohodnutého plnění, za což žalovaná navrhla hradit žalobkyni částku 127 Kč měsíčně. Předchůdkyně žalobkyně předmětnou žádost a návrh žalované téhož dne akceptovala.6. Z listiny nadepsané „Návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru“, soud zjistil, že žalovaná dne , datum, písemně požádala předchůdkyni žalobkyně o dočasné poskytnutí peněžních prostředků ve výši 15 000 Kč s tím, že tyto poskytnuté peněžní prostředky předchůdkyni žalobkyně vrátí a za poskytnutí těchto prostředků žalobkyni uhradí peněžní prostředky ve výši 58,97 % ročně z žalovanou žalobkyni dosud nevrácených peněžních prostředků, to vše formou pravidelných 24 měsíčních plateb tak, jak je v podrobnostech uvedeno v tomto návrhu. Předchůdkyně žalobkyně předmětnou žádost a návrh žalované téhož dne akceptovala.7. Z listiny nadepsané „Hodnocení klienta“ soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně při posuzování schopnosti žalované zejména jí dočasně poskytnuté peněžní prostředky vrátit a uhradit další sjednané platby vycházela ke dni 26. 8. 2021 mimo jiné z pravidelného čistého měsíčního příjmu ze zaměstnání žalované ve výši 16 000 Kč, z výdajů žalované ve výši životního minima v částce 3 860 Kč měsíčně, z nákladů na bydlení ve výši 2 603 Kč měsíčně. Předchůdkyně žalobkyně vyhodnotila, že volné zdroje žalované (po odečtení peněžní rezervy ve výši 1 000 Kč měsíčně) tvoří částku ve výši 8 537 Kč měsíčně. Předchůdkyně žalobkyně dále vycházela z prohlášení žalované, že žalovaná, ač vdaná, tak žila sama ve vlastním bydlení.8. Z listiny nadepsané „Hodnocení klienta“ soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně při posuzování schopnosti žalované zejména jí dočasně poskytnuté peněžní prostředky vrátit a uhradit další sjednané platby vycházela ke dni 19. 1. 2022 mimo jiné z pravidelného čistého měsíčního příjmu ze zaměstnání žalované ve výši 26 000 Kč, z výdajů žalované ve výši životního minima v částce 3 860 Kč měsíčně, z nákladů na bydlení ve výši 2 700 Kč měsíčně a z nákladů na úhradu předchozích závazků u předchůdkyně žalobkyně ve výši 1 553 Kč měsíčně. Předchůdkyně žalobkyně vyhodnotila, že volné zdroje žalované (po odečtení peněžní rezervy ve výši 1 000 Kč měsíčně) tvoří částku ve výši 8 113 Kč měsíčně. Předchůdkyně žalobkyně dále vycházela z prohlášení žalované, že žalovaná, ač vdaná, tak žila sama ve vlastním bydlení.9. Z listin nadepsaných „Doklad o vyplacení úvěru“ soud zjistil, že z bankovního účtu předchůdkyně žalobkyně byly ve prospěch bankovního účtu žalované dne 26. 8. 2021 přikázány peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a dne 19. 1. 2022 peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč.10. Z tabulek obsahujících platební historii žalované soud zjistil, že na první z žalobou vznesených nároků žalovaná uhradila částku ve výši 34 053 Kč a na druhý z žalobou vznesených nároků žalovaná uhradila částku ve výši 15 492 Kč.11. U listin nadepsaných „Věc: Oznámení o postoupení pohledávky“, „Informace o zpracování osobních údajů“ a „Podací lístek – DopisOnline“ soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně před podáním žaloby převedla právo domáhat se žalobou nárokované částky na žalobkyni, přičemž uvedenou skutečnost žalované písemně oznámila.12. Z dalších důkazů soud nezjistil skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci.13. Co do závěru o skutkovém stavu soud odkazuje na souhrn dílčích skutkových zjištění, neboť ta jsou ve vzájemném souladu.14. Podle § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.15. Podle § 580 odst. 1 o. z., platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.16. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.17. Podle § 1731 o. z. platí, že z návrhu na uzavření smlouvy (dále jen „nabídka“) musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí.18. Podle § 1732 odst. 1 platí, že právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle