23 C 70/2024-20 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobou doručenou soudu dne 15. 12. 2023 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 23 360 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění tohoto svého nároku žalobkyně uvedla, že dne 10. 1. 2023 byla mezi společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“), a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru č. , číslo, , jejíž nedílnou součástí byl dokument s názvem Obchodní podmínky , právnická osoba, , a to prostřednictvím internetových stránek předchůdkyně žalobkyně tak, že žalovaná nejprve vytvořila návrh předmětné smlouvy, který předchůdkyně žalobkyně následně schválila. Předchůdkyně žalobkyně se předmětnou smlouvou zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto poskytnuté peněžní prostředky předchůdkyni žalobkyně do 16. 2. 2023 formou pravidelných měsíčních splátek vrátit, jakož i do stejného data předchůdkyni žalobkyně uhradit úrok kapitalizovaný částkou 24 072 Kč. Žalovaná však předchůdkyni žalobkyně na uvedený nárok ničeho neuhradila, čímž jí vznikla povinnost, vyjma vrácení předchůdkyní žalobkyně žalované poskytnutých peněžních prostředků ve výši 20 000 Kč a úhrady úroku ve výši 4 072 Kč, jakož i kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 380,82 Kč, rovněž zaplatit smluvní pokutu ve výši 3 420 Kč, jakož i uhradit paušální náklady ve výši 482 Kč spojené s upomínáním žalované. Pohledávka za žalovanou byla na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2022 převedena z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitelky byla žalované oznámena. Ode dne postoupení pohledávky žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila. Poslední písemnou upomínku před podáním žaloby zaslala žalobkyně žalované dne 4. 12. 2023.2. Žalovaná se v předmětném řízení nevyjádřila.3. Soud věc projednal a z provedených důkazů učinil následující skutková zjištění.4. Z výpisu z obchodního rejstříku pro předchůdkyni žalobkyně a ze seznamu nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru vedeného Českou národní bankou ke dni 10. 1. 2023 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně je akciovou společností, která ke dni 10. 1. 2023 disponovala oprávněním k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, které jí udělila Česká národní banka.5. Z elektronických dokumentů nadepsaných „Smlouva o úvěru splatném ve splátkách č. , číslo, “ a z elektronického dokumentu nadepsaného „Obchodní podmínky“ soud zjistil, že byl vypracován písemný návrh dohody žalované a předchůdkyně žalobkyně, že předchůdkyně žalobkyně dočasně poskytne žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které by měla žalovaná předchůdkyni žalobkyně do 16. 2. 2023 vrátit a navíc by měl předchůdkyni žalobkyně uhradit částku v souhrnné výši 24 072 Kč. Pro případ, že by předchůdkyni žalobkyně nebyly dočasně poskytnuté peněžní prostředky do 16. 2. 2023 žalovanou vráceny, jakož i uhrazena další výše specifikovaná částka, obsahoval návrh oprávnění předchůdkyně žalobkyně požadovat po žalované úhradu peněžní sankce ve výši 0,1 % denně z dočasně poskytnutých a nevrácených peněžních prostředků a neuhrazeného příslušenství. Návrh obsahoval rovněž oprávnění předchůdkyně žalobkyně požadovat po žalované úhradu paušálních poplatků spojených s upomínáním žalované.6. Z listiny nadepsané „Výpis z účtu“ a z listin nadepsaných „Výpis z běžného účtu“ soud zjistil, že žalovaná dne 10. 6. 2014 převedla ve prospěch bankovního účtu předchůdkyně žalobkyně částku ve výši 1 Kč. Dále soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně převedla dne 10. 1. 2023 a 21. 1. 2023 ve prospěch bankovního účtu žalované částku v souhrnné výši 20 000 Kč.7. Z listiny nadepsané „Smlouva o postoupení pohledávek“ včetně jejích příloh, z listiny obsahující oznámení o postoupení pohledávky včetně listiny nadepsané jako „Podací arch“ a z listiny nadepsané „Společné prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek“ soud zjistil, že se předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně ke dni 7. 8. 2023 dohodly na převedení práva domáhat se úhrady projednávaného nároku z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, přičemž o této skutečnosti bylo žalovanému prostřednictvím poštovní přepravy dne 16. 8. 2023 odesláno písemné oznámení.8. Z listiny nadepsané „Předání do advokátní kanceláře“, listiny nadepsané „Podací arch“, soud zjistil, že žalované prostřednictvím poštovní přepravy byla žalobkyní dne 15. 12. 2023 odeslána písemná výzva k úhradě žalobou nárokované částky.9. Z ostatních provedených důkazů soud neučinil žádná zjištění, která by měla vliv na posuzovanou věc.10. Co do závěru o skutkovém stavu soud odkazuje na souhrn dílčích skutkových zjištění, neboť ta jsou ve vzájemném souladu.11. Podle § 551 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), platí, že o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.12. Podle ustanovení § 1731 o. z., platí, že z návrhu na uzavření smlouvy, (dále jen „nabídka“), musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí.13. Podle § 1732 odst. 1 o. z. platí, že právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata.14. Podle § 1879 o. z. platí, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).15. Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.16. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.17. Podle § 1970 o. z., ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.18. Podle § 2395 o. z., se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.19. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.20. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.21. S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti tak soud dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno, že by mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena úvěrová smlouva ve smyslu § 2395 o. z. (či jakákoliv jiná smlouva), a to přestože žalobkyně, na kterou byla projednávaná pohledávka postoupena (§ 1879 o. z.), v řízení tvrdila, že k uzavření předmětné smlouvy mělo dojít akceptací nabídky žalované na uzavření této smlouvy ze strany předchůdkyně žalobkyně, kdy vůle žalované učinit předchůdkyni žalobkyně takovou nabídku měla být v řízení prokázána zasláním verifikační platby ve výši 1 Kč žalovanou ve prospěch bankovního účtu předchůdkyně žalobkyně. Nejprve je třeba připomenout, že zaslání peněžních prostředků ve výši 1 Kč bylo sice v řízení skutečně prokázáno, avšak ve vztahu k prokázání žalobkyní tvrzené skutečnosti, že tvrzenou nabídku žalovaná předchůdkyni žalobkyně skutečně učinila, nepovažuje soud zaslání potvrzovací platby prakticky 8 let před uzavřením tvrzené smlouvy za dostačující. Předmětnou verifikační platbu a elektronické dokumenty jakkoliv obsahující návrh smlouvy (včetně tvrzeného dodatku) nelze (zejména bez jakéhokoliv podpisu žalované či předchůdkyně žalobkyně, ostatně když tato skutečnost nebyla v předmětném řízení žalobkyní ani tvrzena) z hlediska prokázání vůle žalované učinit žalobkyni nabídku na uzavření tvrzené smlouvy považovat za dostačující. Následkem nesplnění důkazní povinnosti žalobkyně je zásadně stav objektivní nejistoty o existenci tvrzení žalobkyně stran vůle žalované učinit předchůdkyni žalobkyně tvrzenou nabídku, přičemž žalobkyni nebylo možno poučit ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř., neboť se k jednání soudu, k němuž byla řádně a včas předvolána, nedostavila.22. V souladu se shora popsanými závěry soudu, jakož i se skutečností, že podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. jsou žalobkyně a žalovaná si povinni vzájemně vrátit plnění, která si bez právního důvodu, popř. z právního důvodu, který odpadl, poskytli, vzniklo žalobkyni právo na vrácení předchůdkyní žalobkyně žalované poskytnutých a dosud nevrácených peněžních prostředků ve výši 20 000 Kč.23. Ve vztahu k prodlení žalované s vrácením těchto peněžních prostředků soud uvádí, že v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou (§ 570 o. z.) k