33 C 20/2024-24 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 18 792 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , Anonymizováno, , právnická osoba, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . (dále jen „právní předchůdce“) a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku spolu s poplatkem v celkové výši 8 592 Kč vrátit ve 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč nejpozději do 31. 5. 2022. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas. Poslední byla ze strany žalovaného uhrazena dne 7. 1. 2022 ve výši 500 Kč. Dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další řádné splátky tak vzniklo právnímu předchůdci právo na úhradu celé zbývající dlužné částky. Dne , datum, byla předmětná pohledávka postoupena na žalobkyni jako novému věřiteli. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Po postoupení pohledávky nebylo ze strany žalovaného uhrazeno ničeho. Žalobkyně požaduje zaplacení částky 18 792 Kč, sestávající se z dlužné jistiny 6 803,52 Kč, dlužné úhrady za služby ve výši 5 044,06 Kč a smluvní pokuty ve výši 6 500 Kč. Dále žalobkyně požaduje zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 102,10 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 544,11 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 7 247,94 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení a úroku 15% ročně z částky 6 803,52 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se nedostavil, přestože byl k jednání řádně předvolán, nepožádal o odročení jednání, a proto byla věc za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. projednána a rozhodnuta v nepřítomnosti žalovaného.3. Soud provedl dokazování smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, , předpisem splátek, transakční historií, smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy, oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, a předžalobní upomínkou zaslanou zástupcem žalobkyně včetně dokladu o předání k poštovní přepravě.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:5. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému částku 10 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou částku spolu s poplatkem v celkové výši 8 592 Kč vrátit, a to ve 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč nejpozději do 31. 5. 2022. Sjednaný poplatek byl tvořen úrokem z půjčených prostředků ve výši 963 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 4 900 Kč, poplatkem za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 929 Kč a poplatkem za inkaso plateb v hotovosti ve výši 1 800 Kč. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, z předložené transakční historie bylo zjištěno, že žalovaný za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku postoupení uhradil pouze částku 6 300 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla předmětná pohledávka postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 15. 8. 2023. Dopisem ze dne 1. 11. 2023 vyzvala žalobkyně žalovaného před podáním žaloby k úhradě dlužné částky.6. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.7. Při právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud vyšel z § 1810 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dále jen „o. z.“) a z § 2395 o. z., ve spojení se č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon „o spotřebitelském úvěru“).8. Podle § 2395 se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 2 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.10. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.11. Podle § 421 odst. 1 o. z. se za podnikatele považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku, stanoví jiný zákon.12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.13. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15. Nutnost zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru respektovat shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru plyne již z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR. Nejvyšší soud ČR k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích opakovaně uvedl, že důsledky neschopnosti dlužníka splácet úvěr se netýkají jen samotného dlužníka, ale dotýkají se společnosti jako celku. Proto je na věřiteli, aby dlužníka náležitě před poskytnutím úvěru prověřil. Úvěr smí být poskytnut spotřebiteli jen tehdy, když byla s odbornou péčí posouzena schopnost dlužníka úvěr splácet.16. Protože žalobkyně netvrdila ani neprokázala, jakým způsobem byla posouzena úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy, soud při jednání poučil zástupce žalobkyně ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.. K výzvě soudu, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného, jeho příjmy a výdaje a k tomuto doplněnému tvrzení označila důkazy, zástupce žalobkyně uvedl, že po poučení soudu nemá žalobkyně návrhy na doplnění tvrzení a žádné další důkazy nenavrhuje.17. Úvěrová smlouva může být platná jen tehdy, pokud poskytovatel úvěru řádně zkoumal úvěruschopnost spotřebitele a po tomto zkoumání zjistil, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet.18. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.19. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.20. V souzené věci soud dospěl k závěru, že žalobkyně v řízení netvrdila ani neprokázala, zda vůbec byla poskytovatelem úvěru zkoumána úvěruschopnost žalovaného a tedy neprokázala, že poskytovatel úvěru splnil svou povinnost stanovenou mu zákonem. Důsledkem neprokázání splnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost posuzované úvěrové smlouvy.21. Soud proto uzavřel, že posuzovaná spotřebitelská smlouva, které odporuje § 580 odst. 1 o. z., je absolutně neplatná, a to z důvodu neposouzení úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí v rozporu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a k této neplatnosti přihlédl bez návrhu (§ 588 o. z.).22. Z absolutně neplatné smlouvy nevznikla jejich účastníkům žádná práva a povinnosti a byli si tak povinni vrátit, co si vzájemně plnili (ust. § 2993 o. z.). Žalovanému tedy nevznikla vedle povinnosti vrátit poskytnuté peněžní prostředky ze smlouvy ve výši 10 000 Kč povinnost jiná. Z hlediska právního posouzení se tedy jedná o bezdůvodné obohacení podle ust. § 2991 odst. 1, 2 o. z., podle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z práv