42 C 159/2024-23 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovaném zaplacení částky 1 020 Kč s úrokem z prodlení ve výši dle předpisů práva občanského od 20.4.2023 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný jako cestující bez platné jízdenky využil dne , datum, přepravních služeb společnosti , právnická osoba, ., a to ve vlaku č. , číslo, mezi stanicemi , adresa, , čímž uzavřel smlouvu o přepravě osob, na jejímž základě byl povinen zaplatit cenu za přepravu 20 Kč dle platného tarifu. Žalovaný se v průběhu přepravy neprokázal na výzvu pověřené osoby platným jízdním dokladem, a proto bylo sepsáno potvrzení o nedodržení smluvních přepravních podmínek a oznámení o závadách a žalovaný byl vyzván k zaplacení jízdného 20 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 000 Kč dle platného tarifu. Předchůdkyni žalobkyně tak vznikla vůči žalovanému pohledávka ve výši 1 020 Kč, kterou dosud nehradil. Tuto pohledávku postoupila předchůdkyně smlouvou o postoupení pohledávek na žalobkyni. Žalovaný neuhradil svůj dluh ani poté, co mu byla odeslána předžalobní upomínka, kde byl upozorněn na možnost vymáhání dluhu soudně.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a to ani na výzvu soudu učiněnou soudem. O žalobě soud rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen „o. s. ř“, bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas účastníků je dovozován z ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřili.3. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá z doložených smluv o postoupení pohledávek. Nejprve došlo dne , datum, k uzavření Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek mezi společností , právnická osoba, . a , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , následně dne , datum, došlo k uzavření Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek mezi , právnická osoba, . a žalobkyní, rámcové smlouvy o postoupení tvoří rámec pro uzavírání jednotlivých smluv o postoupení pohledávek, jako je Smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně přílohy obsahující seznam postupovaných pohledávek uzavřená mezi společností , právnická osoba, . a , právnická osoba, . a dále Smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně přílohy obsahující seznam postupovaných pohledávek uzavřená mezi , právnická osoba, . a žalobkyní.4. Žalobkyně k žalobě doložila potvrzení o nedodržení smluvních přepravních podmínek ze dne , datum, včetně vyúčtování dlužného jízdného v částce 20 Kč, naúčtované přirážky k jízdnému v řástce 1 000 Kč, předžalobní upomínku ze dne 13.11.2023 včetně dokladu o jejím odeslání dne 13.11.2023.5. Z listinných důkazů založených ve spise došel soud k následujícím skutkovým zjištěním. Žalovaný dne , datum, využil k cestě vlak č. , číslo, bez platné jízdenky, čímž porušil smluvní přepravní podmínky , právnická osoba, pro veřejnou drážní osobní přepravu. Žalovaný je na základě potvrzení o nedodržení smluvních přepravních podmínek povinen uhradit předchůdkyni žalobkyně cenu jízdného 20 Kč spolu s přirážkou k jízdnému ve výši 1 000 Kč.6. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek došlo ke změně v osobě věřitele pohledávky za žalovaným.7. Žaloba byla s ohledem na obsah výše uvedených listinných důkazů a na absenci obrany ze strany žalovaného shledána důvodná, nárok je odůvodněn ustanovením § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle kterého smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Žalovaný porušil povinnosti stanovené zákonem č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném znění (§ 37) a vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční osobní dopravu (§ 7 a § 15). Podle čl. 140 Smluvních přepravních podmínek se za porušení přepravních podmínek považuje, pokud cestující: a) nemá zakoupenu jízdenku po nástupu do vlaku v obsazené stanici, b) nemůže nebo odmítne v době plnění přepravní smlouvy předložit platnou jízdenku nebo průkaz na slevu a odmítne nebo nemůže na místě zaplatit jízdné, doplatek jízdného nebo přirážku. V těchto případech zaplatí přirážku 1 000 Kč. Celkem tedy je žalovaný povinen uhradit žalobkyni 1 020 Kč. Splatnost pohledávky nastala 20.4.2023, tedy následujícího dne po absolvování jízdy vlakem.8. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením;10. Protože žalovaný jízdné, přirážku a náhradu za zpoždění vlaku neuhradil, dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, a proto má žalobkyně v souladu s ustanovením § 1970 o. z. právo na zaplacení úroků z prodlení. Výše úroků z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu včetně příslušenství vyhověl.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to v souladu s vyčíslením provedeným žalobkyní. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 020 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze třech úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky a žaloby), a to včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce podle § 149 odst. 1 o.s.ř. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyně uplatňuje obdobné nároky, tj. nároky na obdobném skutkovém základu, opakovaně.12. Lhůtu k plnění obou uložených povinností soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, protože neshledal žádné důvody pro stanovení pariční lhůty jakkoli delší.