42 C 321/2023-19 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovaném zaplacení částky 1 057 Kč s úrokem z prodlení ve výši dle předpisů práva občanského od 21.6.2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný jako cestující bez platné jízdenky využil dne 20.6.2020 přepravních služeb společnosti [právnická osoba], a to ve vlaku [číslo] čímž uzavřel smlouvu o přepravě osob, na jejímž základě byl povinen zaplatit cenu za přepravu 57 Kč dle platného tarifu. Žalovaný se v průběhu přepravy neprokázal na výzvu pověřené osoby platným jízdním dokladem, a proto bylo sepsáno potvrzení o nedodržení smluvních přepravních podmínek a oznámení o závadách a žalovaný byl vyzván k zaplacení jízdného 57 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 000 Kč dle platného tarifu. Předchůdkyni žalobkyně tak vznikla vůči žalovanému pohledávka ve výši 1 057 Kč, kterou dosud nehradil. Tuto pohledávku postoupila předchůdkyně smlouvou o postoupení pohledávek na žalobkyni. Žalovaný neuhradil svůj dluh ani poté, co mu byla odeslána předžalobní upomínka, kde byl upozorněn na možnost vymáhání dluhu soudně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a to ani na výzvu soudu učiněnou soudem. O žalobě soud rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o. s. ř“, bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas účastníků je dovozován z ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřili. 3. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá z doložené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15.1.2021 včetně přílohy obsahující seznam postupovaných pohledávek uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní, tato smlouva o postoupení pohledávek vychází z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi týmiž účastníky dne 15.12.2015. 4. Žalobkyně k žalobě doložila tarif [anonymizována dvě slova] pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel, smluvní přepravní podmínky [anonymizována dvě slova] pro veřejnou drážní osobní přepravu, potvrzení o nedodržení smluvních přepravních podmínek ze dne 20.6.2020 včetně vyúčtování dlužného jízdného, naúčtované přirážky k jízdnému, předžalobní upomínku včetně dokladu o jejím odeslání dne 15.4.2023. 5. Z listinných důkazů založených ve spise došel soud k následujícím skutkovým zjištěním. Žalovaný dne 20.6.2020 využil k cestě vlak [číslo] bez platné jízdenky, čímž porušil smluvní přepravní podmínky [anonymizována dvě slova] pro veřejnou drážní osobní přepravu. Žalovaný je na základě potvrzení o nedodržení smluvních přepravních podmínek povinen uhradit předchůdkyni žalobkyně cenu jízdného 57 Kč spolu s přirážkou k jízdnému ve výši 1 000 Kč. 6. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek došlo ke změně v osobě věřitele pohledávky za žalovaným. 7. Žaloba byla s ohledem na obsah výše uvedených listinných důkazů a na absenci obrany ze strany žalovaného shledána důvodná, nárok je odůvodněn ustanovením § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle kterého smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Žalovaný porušil povinnosti stanovené zákonem č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném znění (§ 37) a vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční osobní dopravu (§ 7 a § 15). Podle čl. 140 Smluvních přepravních podmínek se za porušení přepravních podmínek považuje, pokud cestující: a) nemá zakoupenu jízdenku po nástupu do vlaku v obsazené stanici, b) nemůže nebo odmítne v době plnění přepravní smlouvy předložit platnou jízdenku nebo průkaz na slevu a odmítne nebo nemůže na místě zaplatit jízdné, doplatek jízdného nebo přirážku. V těchto případech zaplatí přirážku 1 000 Kč Celkem tedy je žalovaný povinen uhradit žalobkyni 1 057 Kč. Splatnost pohledávky nastala 21.6.2020, tedy následujícího dne po absolvování jízdy vlakem. 8. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; 10. Protože žalovaný jízdné, přirážku a náhradu za zpoždění vlaku neuhradil, dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, a proto má žalobkyně v souladu s ustanovením § 1970 o. z. právo na zaplacení úroků z prodlení. Výše úroků z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu včetně příslušenství vyhověl. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to v souladu s vyčíslením provedeným žalobkyní. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 057 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze třech úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky a žaloby), a to včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce podle § 149 odst. 1 o.s.ř. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyně uplatňuje obdobné nároky, tj. nároky na obdobném skutkovém základu, opakovaně. 12. Lhůtu k plnění obou uložených povinností soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, protože neshledal žádné důvody pro stanovení pariční lhůty jakkoli delší.