42 C 68/2024-33 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobou ze dne 22.2.2024 včetně jejího doplnění ze dne 20.3.2024 se žalobce domáhal po žalovaném uhrazení částky 24 418 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že s žalovaným uzavřel dne , datum, nájemní smlouvu, kterou pronajal žalovanému bytovou jednotku označenou pod číslem , číslo, v domě č.p., číslo, , v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , nemovitost zapsána u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, (dále jen „byt“). V souladu s dodatkem č. 11 nájemní smlouvy byl nájemní poměr prodloužen do 30.6.2022, od té doby obývá žalovaný byt bez právního důvodu. Do 30.6.2022 měl žalovaný hradit měsíčně nájemné v částce 1 543 Kč, za spotřebované služby související s bydlením částku 1 692 Kč. Od 1.7.2022 požaduje žalobce po žalovaném shodné částky, ovšem z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného za užívání bytové jednotky bez právního důvodu a z titulu náhrady škody vzniklé žalobci tím, že uhradila za žalovaného jím spotřebované služby spojené s bydlením.Následně soud připustil svým rozhodnutím č.j. 42 C 68/2024-18 změnu žaloby, a to rozšíření žalobního nároku o 13 100 Kč s příslušenstvím v souladu s § 95 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu připouští. Po změně žaloby žalobce požaduje 37 518 Kč s úrokem z prodlení ve výši 6,25% ročně z částky 24 418 Kč od 1.2.2024 do zaplacení a ve výši 6,25% ročně z částky 13 100 Kč od 22.3.2024 do zaplacení.Žalobce tedy požaduje:- nárok na úhradu dluhu za spotřebované služby související s bydlením vyplývající z nájemní smlouvy – v částce 92 Kč za období 11/2021- nárok na bezdůvodné obohacení žalovaného spočívajícího v čerpání služeb spojených s užíváním bytu za období 2/2023 až 2/2024 měsíčně v částce 1 692 Kč, tj. 13* 1 692 Kč- nárok na náhradu bezdůvodné obohacení za užívání bytu bez právního důvodu ve stejné výši jako sjednané nájemné za období 5/2023 až 2/2024 měsíčně v částce 1 543 Kč, tj. 10* 1 543 Kč.Na předžalobní upomínku žalovaný reagoval.2. Žalovaný se k žalobcem uplatněnému nároku vyjádřil v rámci písemného vyjádření ze dne 6.5.2024 a 20.5.2024, kde uvedl, že nárok neuznává, resp. následně připustil splacení dluhu, ovšem pod podmínkou, že mu bude žalobcem přidělen jiný byt. K prvnímu jednání se žalovaný bez řádné omluvy nedostavil a žaloba včetně předvolání k tomuto jednání mu byly doručeny do vlastních rukou náhradně postupem dle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“, a to nejméně 10 dnů přede dnem jeho konání.3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin v rámci dokazování dospěl soud k následujícím závěrům o skutkovém stavu věci. Mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena nájemní smlouva, na základě které žalobce pronajímal žalovanému bytovou jednotku označenou pod číslem , číslo, v domě č.p., číslo, , v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , nemovitost zapsána u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , bytový dům je dle údajů v katastru nemovitostí ve vlastnictví žalobce. Nájemní poměr byl prodlužován, když k poslednímu prodloužení došlo dodatkem č. 11 nájemní smlouvy, a to do 30.6.2022, žalobce u ústního jednání doplnil, od 1.7.2022 obývá žalovaný byt bez právního titulu. Výše nájemného a služeb spojených s bydlením byla sjednána v článku IV. nájemní smlouvy, který předpokládá i změny ve výši nájemného do budoucna, žalobou požadovanou výši nájemného, tj. nájemné ve výši 1 543 Kč a náhrada za služby spotřebované v souvislosti s bydlením v částce 1 692 Kč za období od 11/2021 do 2/2024 prokázal žalobce protokolem o změně nájemného účinného od 1.2.2022, aktuálním evidenčním listem, protokolem o vyúčtování záloh na teplo za rok 2022 a účetní sestavou shrnující pohledávky žalobce k nájemníkům, karta ze dne 23.11.2023 a 20.3.2024, ze kterých je zřejmá přesná výše dluhu žalovaného vůči žalobci. Předžalobní upomínku ze dne 13.1.2024 žalobce prokazatelně odeslal žalovanému dne 17.1.2024.4. Podle ustanovení § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen „o.z.“ se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.Podle ustanovení § 2251 odst. 1 o. z. platí nájemce nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel.Podle ustanovení § 2991 odst. 1 a 2 o.z. - Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.5. V daném případě dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Mezi účastníky existoval nájemní vztah, na základě kterého měl žalovaný povinnost hradit nájemné a úhrady za služby spojené s bydlením. Nájemní vstah skončil dne 30.6.2022, žalovaný však užíval byt i po skončení nájmu, žalobkyně má proto:- nárok na úhradu dluhu za spotřebované služby související s bydlením vyplývající z nájemní smlouvy – v částce 92 Kč za období 11/2021, a to v souladu s výše uvedeným ustanovením § 2251 odst. 1 o.z., coby neuhrazenou část zálohy na služby zajišťované pronajímatelem.- nárok na uhrazení bezdůvodného obohacení žalovaného spočívajícího jednak v užívání bytu bez právního důvodu ve stejné výši jako sjednané nájemné za období 5/2023 až 2/2024 měsíčně v částce 1 543 Kč, tj. 10* 1 543 Kč, a dále bezdůvodného obohacení spočívajícího v čerpání služeb spojených s užíváním bytu za období 2/2023 až 2/2024 měsíčně v částce 1 692 Kč, tj. 13* 1 692 Kč. Nájemní poměr založený výše uvedenou nájemní smlouvou skončil dne 30.6.2022, po skončení nájmu žalovaný užíval byt dál a spotřebovával též služby spojené s bydlením, žalobce má proto nárok na bezdůvodné obohacení v souladu s ustanovením § 2991 o.z., a to ve stejné výši jako sjednané nájemné a úhrada za služby spojené s bydlením.Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o.z., ve výši nižší, nežli stanovuje nařízení vlády č. 351/2013 Sb.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 687,16 Kč.Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 876 Kč,nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 24 418 Kč sestávající z částky 2 100 Kč za každý ze tří úkonů ( převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky a žaloby) uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 200 Kč ve výši 1 512 Kč. Dále z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 100 Kč (sepis vyjádření ze dne 20.3.2024, který soud uznal pouze coby rozšíření žaloby o částku 13 100 Kč, ve zbytku se jednalo o doplnění neúplné žaloby) sestávající z částky 1 660 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 1 a. t. včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 960 Kč ve výši 411,60 Kč. A dále z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 37 518 Kč sestávající z částky 2 620 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 1 a. t. (účast u ústního jednání před soudem) včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 20. 6. 2024 náhrada 739,14 Kč za 60 ujetých km v částce 439,14 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,5 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 3 × 30 minut v částce 300 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 659,14 Kč ve výši 768,42 Kč.Celkem se tak jedná o částku 17 687,16 Kč.Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce podle § 149 odst. 1 o.s.ř.7. Lhůtu k plnění obou uložených povinností soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, protože neshledal žádné důvody pro stanovení pariční lhůty jakkoli delší.