45 C 208/2024-18 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 18.4.2024 po žalovaném domáhala zaplacení částky 6 426 Kč s příslušenstvím z titulu přechodu práva na náhradu způsobené škody. K tomu dále uvedla, že Dne , datum, v 12:15 hodin došlo na silnici ve směru jízdy z , adresa, do obce , adresa, v blízkosti parkoviště u cesty na , Anonymizováno, k dopravní nehodě, kterou jakožto řidič osobního motorového vozidla tovární značky Ford Galaxy, RZ: , SPZ, (dále jen „Vozidlo“) způsobil žalovaný. Ten byl v blízkosti parkoviště nucen zastavit Vozidlo v koloně z důvodu uzavření vozovky. Žalovaný chvíli stál s Vozidlem v koloně, posléze ale pomalu vyjel do protisměru a pomalou jízdou se blížil k , jméno FO, . Ten zde v reflexním oděvu zajišťoval neprůjezdnost silnice. Žalovaný zastavil Vozidlo ve vzdálenosti přibližně 1 metr od pana , jméno FO, a začal mu posunky naznačovat a říkat, ať odejde a umožní mu průjezd vozovkou. Když pan , jméno FO, prostor vozovky neopustil, žalovaný se proti němu s Vozidlem rozjel rychlostí mezi 12 a 20 km/h a úmyslně mu narazil do dolních končetin. V důsledku nárazu , jméno FO, (dále jen „Poškozený“) přepadl na kapotu Vozidla a uskočil mimo vozovku. Žalovaný původně zastavil Vozidlo a zjistil, že Poškozený se pokouší telefonicky přivolat záchrannou službu a Policii ČR. Po tomto zjištění se opět s Vozidlem rozjel a po tom, co mu v ujetí krátce fyzicky bránil , jméno FO, , s Vozidlem odjel do obce , adresa, . V obci byl následně v čase 12:50 žalovaný zajištěn hlídkou Policie ČR (toto celé dále jen „Dopravní nehoda“). Jak vyplývá z Rozsudku Okresního soudu v Sokolově, č.j. 24 T 33/2022-672 (dále jen „Rozsudek“), žalovaný bezprostředně po střetu s Poškozeným z místa , právnická osoba, s Vozidlem odjel směrem do obce , adresa, , aniž by splnil svou zákonnou povinnost setrvat na místě , právnická osoba, , sepsat společný záznam o dopravní nehodě, resp. aniž by vznik , právnická osoba, oznámil policejnímu orgánu a vyčkal do jeho příjezdu. Z Rozsudku dále také vyplývá, že žalovaný Poškozenému újmu způsobil úmyslně. Žalovaný po dobu trvání pojištění uhradil žalobkyni pojistné v celkové výši 25 384,00 Kč. Žalovaný neplnil svou povinnost řádně a včas, pročež došlo k zániku pojištění ke dni 20.3.2024. Dlužná částka ve výši 2 175 Kč se skládá z dlužného pojistného za období od 30.12.2023 do 19.03.2024. Dále žalobce požaduje zákonný úrok z prodlení. Žalovaný byla k úhradě dluhu vyzván upomínkou ze dne 16.5.2024, avšak ničeho neuhradil. Následkem , právnická osoba, vznikla škoda na zdraví pana , jméno FO, (dále jen „Poškozený“). Žalobkyně je na základě pojistné smlouvy o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla č. , hodnota, odpovědnostním pojistitelem Vozidla. , právnická osoba, ze dne 19.07. 2021 a nároky z ní vyplývající žalobkyně ve svém informačním systému eviduje jako pojistnou událost č. 2023/0041392. Žalobkyně následně provedla likvidaci škodní události na základě, které v souladu s ust. § 6 a § 9 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „Zákon“), vyplatila Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra dne 03.01.2024 částku ve výši 6 426,00 Kč představující náhradu nákladů na léčení Poškozeného, kdy tento nárok Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra v souladu s ustanovením § 2820 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, formou regresu uplatnila vůči žalobkyni. Výše uvedená částka byla stanovena na základě Dokladu k vyčíslení regresní pohledávky č. , číslo, , vystaveného dne 18.01.2022 na částku ve výši 4 712,39 Kč hrazené ZZS Karlovarského kraje a na částku 1 713,69 Kč hrazené nemocnici , adresa, . Žalobkyně zaslala žalovanému před podáním žaloby výzvu k úhradě dluhu, a to dne 19.2.2024 na poslední známou adresu, a dne 25.3.2024 na adresu uvedenou v Rozsudku.2. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, nevyjádřil, a ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. se tak má za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu.4. Z pojistné smlouvy č. , číslo, ze dne 2.2.2021, a pojistky k této pojistné smlouvě ze dne 10.2.2021 soud zjistil, že mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem byla uzavřena pojistná smlouva o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla tovární značky Ford Galaxy, RZ: , SPZ, . Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou.5. Z rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 5.6.2023, č.j. 24 T 33/2022-672, a usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 23.11.2023, č.j. 7 To 167/2023-717 soud zjistil, že žalovaný byl pravomocně uznán vinný (právní moc 23.11.2023) ze spáchání zločinu vydírání podle § 175 odst. 1, 2 písm. c) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, a přečinu výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku se skutkovým dějem, který zcela odpovídá výše uvedenému průběhu skutkového děje uvedeného žalobkyní.6. Z uplatňujícího dopisu Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra, Likvidační zprávy, soud zjistil, že žalobkyně vyplatila dne 3.1.2024 částku ve výši 6 426 Kč Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra představující náklady na léčení poškozeného, neboť tento regresní nárok tato pojišťovna vůči žalobkyni uplatnila.7. Z dokladu k vyčíslení regresní pohledávky č. , číslo, soud zjistil, že náklady hrazené ZZS Karlovarského kraje činily 4 712,39 Kč, a náklady hrazené , právnická osoba, činily 1 713,69 Kč.8. Z předžalobní výzvy ze dne 19.2.2024 soud zjistil, že žalobkyně v této výzvě stanovila žalovanému lhůtu k úhradě dlužné částky do 11.3.2024.9. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:10. Podle ust. 2820 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), vzniklo-li v souvislosti s hrozící nebo nastalou pojistnou událostí osobě, která má právo na pojistné plnění, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady, proti jinému právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, přechází tato pohledávka včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s ní spojených okamžikem výplaty plnění z pojištění na pojistitele, a to až do výše plnění, které pojistitel oprávněné osobě vyplatil. To neplatí, vzniklo-li této osobě takové právo vůči tomu, kdo s ní žije ve společné domácnosti nebo je na ni odkázán výživou, ledaže způsobil pojistnou událost úmyslně.11. Podle ust. § 2900 o.z., vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.12. Podle ust. § 2910 o.z., škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.13. Podle ust. § 135 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.), soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení.14. Podle § 10 odst. 1. písm. a) č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný újmu způsobil úmyslně.15. Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným na základě uzavřené pojistné smlouvy vznikl pojistný vztah, jehož předmětem bylo ze strany žalobkyně poskytovat žalovanému pojištění vozidla a s tím související pojistné plnění v případě pojistné události. Žalovaný způsobil pojištěným vozidlem škodu. Tuto škodu způsobil, jak vyplývá z výše citovaného Rozsudku, úmyslně. Žalobkyně následně plnila za žalovaného Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra částku ve výši 6 426 Kč, přičemž tyto náklad byly řádně vyčísleny a zdokladovány. Následně žalobkyni vznikl regresní nárok v souladu ust. § 10 odst. 1 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., a ust. § 2820 o. z. vůči žalovanému na zaplacení částky 6 426 Kč. Soud proto zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky výrokem I. rozsudku.16. O úrocích z prodlení rozhodl soud v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., přičemž žalobkyně žádala úrok z prodlení od 12.3.2024, tj. ode dne následující po uplynutí lhůty, kterou žalovanému stanovila v předžalobní výzvě ze dne 19.2.2024.17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 o