7 C 31/2024-19 — Okresní soud v Sokolově

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nehrazení služeb souvisejících se službami elektronických komunikací, které žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy ze dne , datum, .Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.Písemnou smlouvou č. , Anonymizováno, ze dne , datum, se žalobkyně s žalovaným dohodli, že žalobkyně bude předem neurčenou dobu poskytovat žalovanému základní a doplňkové služby elektronických komunikací a související služby a žalovaná za ně bude řádně a ve lhůtě uvedené ve vyúčtování žalobkyně platit sjednanou cenu. Za nedílnou součást předmětné dohody byly rovněž označeny Všeobecné podmínky pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, (dále jen „obchodní podmínky“) a Ceník. V rámci žalobkyní poskytovaných služeb byly i tzv. služby třetích stran dohodou účastníků specifikované jako SMS platby, Audiotex, Premium SMS, dárcovské SMS/MMS, M-platba a , Anonymizováno, služby, a to za cenu určenou Ceníkem či samotným poskytovatelem těchto služeb, jejíž výše včetně lhůty k úhradě měla být uvedena ve vyúčtování žalobkyně. Na základě vyúčtování za období od 8.01.2022 do 7.02.2022, žalobkyně se lhůtou k úhradě nejpozději do 2.03.2022 vyzvala žalovaného k úhradě služeb třetích stran v částce 11 900 Kč. Opětovně byl žalovaný vyzván k úhradě výše uvedené dlužné částky dne 7.11.2022. Z ničeho nevyplynulo, že by žalovaný žalobkyni na vyúčtovanou částku cokoliv uhradil.Po právní stránce soud postupoval podle § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, (dále jen „zákon o elektronických komunikacích“), službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. Podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), platí, že strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle § 1751 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.Účastníci mezi sebou uzavřeli tzv. smíšené smlouvy, tj. smlouvy obsahující několik dílčích smluvních typů, kterými byly smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací a služeb souvisejících, tedy smlouvy nepojmenované. Žalobkyni na základě těchto smluv vznikla povinnost poskytovat žalovanému služby elektronické komunikace a další doplňkové služby včetně služeb třetích stran. Žalovanému naproti tomu vznikla povinnost řádně, včas a za smlouvami stanovených podmínek uhradit žalobkyni za jí poskytnuté plnění, či v případě služeb třetích stran těmito třetími stranami stanovenou cenu. Z citované právní úpravy a závěru o skutkovém stavu vyplývá, že žalovaný svoji povinnost uhradit žalobkyni služby třetích stran ve výši 11 900 Kč v termínu splatnosti nesplnil, a proto ho k tomu zavázal soud svým rozhodnutím, a to včetně úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky v souladu s návrhem žalobkyně od 33.03.2022 do zaplacení.Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 800 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč.