8 C 65/2024-20 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 946 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 946 Kč od 8. 8. 2022 do zaplacení z titulu postoupené pohledávky od původního věřitele ( , právnická osoba, ., se sídlem: , adresa, , IČO: , IČO, – dále jen předchůdkyně žalobkyně ) mající původ v dlužném pojistném z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla Renault Laguna, reg.zn. , SPZ, za období od 11.2.2022 do 7.8.2022 vyplývajícího z pojistné smlouvy ze dne , datum, č. , číslo, , kdy pojistná smlouva zanikla ke dni 7.8.2022 pro neplacení pojistného.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. O žalobě soud rozhodl podle § 115 a o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalovaného je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil.4. Na základě zjištění učiněných z návrhu a z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne , datum, pojistnou smlouvu č. , číslo, pro pojištění odpovědnosti z provozu vozidla Renault Laguna, reg.zn. , SPZ, a žalovaný byl povinen uhradit pojistné ve výši 989 Kč se čtvrtletní splatností, kdy uhradil jen dvě předepsané pojistné, další pojistné již neuhradil. Nezaplacením pojistného došlo k ukončení pojistné smlouvy ke dni 7.8.2022, za období od 11.2.2022 do 7.8.2022 pak dlužné pojistné činí 946 Kč, vše splatné dne 7.8.2022. Na předžalobní výzvu žalovaný nereagoval, dluh nehradil. Dne 31.12.2018 uzavřela předchůdkyně žalobkyně s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, kdy pohledávky přešly na žalobkyni přičemž předmětem této smlouvy bylo mimo jiné i postoupení pohledávky plynoucí z předmětné pojistné smlouvy. Postoupení pohledávky bylo oznámeno žalovanému v rámci předžalobní výzvy, na kterou nebylo reagováno.5. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud po právní stránce dle ust. § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), podle kterého se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné a podle § 12 písm. e) a § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Podle ust. § 12 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zaniká pojištění odpovědnosti dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného. Podle ust. § 13 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo, zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno.6. Na základě doložených důkazu a vzhledem k absenci tvrzení žalovaného o úhradě dlužného pojistného dospěl soud k závěru, že žalovaný dluží žalobkyni částku 946Kč odpovídající neuhrazenému pojistnému za období od 11.2.2022 do 7.8.2022, tj. do zániku pojistné smlouvy. Z doložených důkazů je zřejmé, že žalovaný jako pojistník uzavřel se žalobkyní pojistnou smlouvu – povinné ručení, a to komunikačními prostředky na dálku zaplacením pojistného ve smyslu předmětné smlouvy, přičemž smlouva zanikla podle § 12 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tedy z důvodu neplacení pojistného, když byly splněny zákonné požadavky pro zánik pojištění z důvodu nezaplacení pojistného. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobkyně právo na úhradu úroku z prodlení v souladu s ust. § 1970 o. z., jehož výše byla shledána v souladu s vlády č. 351/2013 Sb. Nárok na zaplacení nákladů na upomínání je odůvodněn všeobecnými pojistnými podmínkami a Sazebníkem poplatků. Aktivní legitimace žalobkyně pak vyplývá z doložené smlouvy o postoupení pohledávek mezi předchůdcem žalobkyně a žalobkyní jako postupníkem. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 946 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zmíněné zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1, advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem, předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Vedle podmínky peněžitého plnění nepřesahujícího 50 000 Kč byla splněna i podmínka, že jde o návrh ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru podávaný opakované týmž žalobcem, z činnosti soudu je pak známo, že v průběhu posledních let bylo podáno na desítky žalob s obdobným obsahem pro shodného žalobce a v zásadě se jednotlivé žaloby liší pouze individualizačními údaji, které vyplývají z doložených listin, přičemž současně jde o postoupené pohledávky. Žalobkyni proto nebylo možné přiznat jí požadované náklady v celé výši.8. Odůvodnění rozsudku odpovídá ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř.