8 C 94/2024-17 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení je uplatněný nárok žalobkyně na zaplacení částky 1 167 Kč s úrokem z prodlení kapitalizovaným částkou 102,19 Kč přestavující nezaplacené , Anonymizováno, poplatky za období 4/2023 – 11/2023 (135 Kč měsíčně) v místě jeho bydliště , adresa, podle § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích v platném znění.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. O žalobě soud rozhodl podle § 115 a o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalovaného je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil.3. Soud učinil následující závěry o skutkovém stavu. Žalobkyně kontrolou záznamů odběratelů elektrické energie s databází plátců , Anonymizováno, poplatků zjistila, že žalovaný v místě jeho bydliště (, adresa, ) odebírá elektrickou energii a že by mohl vlastnit i televizní přijímač. Žalobkyně proto vyzvala žalovaného k přihlášení do evidence plátců televizního poplatku výzvou ze dne 16.1.2023, nebo nechť uvede skutečnosti, které by vylučovaly vznik zákonné povinnosti hradit televizní poplatky, vše ve lhůtě 30 dnů od ode dne doručení této výzvy, jinak bude zařazen do evidence plátců , Anonymizováno, poplatku. Žalovaný na výzvu nereagoval, žalobkyně proto žalovaného dle zákonné fikce zařadila do evidence plátců , Anonymizováno, poplatku (viz přihlášení do evidence ze dne 3.4.2023), přičemž za období 4/2023 – 11/2023 mu vznikla povinnost platit televizní poplatek ve stanovené výši (135 Kč měsíčně splatné vždy 15 dne v měsíci za daný měsíc). Žalovaný za uvedené období nezaplatil televizní poplatky a dluží žalobkyni částku 1167 Kč včetně nákladů na upomínku ve výši 87 Kč a úroky z prodlení. Na výzvy žalobkyně žalovaný nereagoval a dluh neuhradil.4. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud po právní stránce dle ust. § 3 odst. 4 a § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích. Podle § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit považuje fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, jestliže je odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, pokud Českému rozhlasu nebo České televizi (dále jen "provozovatel vysílání ze zákona") po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě. Podle § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., je-li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. Podle § 10 zákona č. 348/2005 Sb., nezaplatí-li poplatník včas televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského.5. Na základě doložených důkazu, a vzhledem k absenci tvrzení žalovaného o úhradě dlužné částky, má soud za prokázané, že žalovaný dluží žalobkyni částku 1167 Kč odpovídající nezaplaceným , Anonymizováno, poplatkům za shora uvedené období. Ustanovení § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb. stanovuje vyvratitelnou právní domněnku. Vazba na připojení k distribuční soustavě elektrické energie je zvolena s ohledem na to, že odběr elektřiny vytváří většinou předpoklad pro provoz rozhlasových a televizních přijímačů a až na výjimky platí pravidlo, kdo odebírá elektřinu, ten má rozhlas a televizi. Pro výjimečné případy odběratelů elektřiny bez rozhlasových či televizních přijímačů je pak otevřen prostor pro prokázání opaku. Žalovaný na výzvu žalobkyně ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy nereagoval, proto se ze zákona považuje za poplatníka televizního poplatku a byl žalobkyní od dubna 2023 zařazen do evidence poplatníků a od tohoto data mu vznikla povinnost televizní poplatky hradit. Protože žalovaný televizní poplatky nehradil, a to ani na základě zaslaných výzev ( náklady na výzvu činí 87 Kč), dostal se do prodlení s úhradou peněžitého dluhu (splatnost poplatku nastala vždy 15. dne v měsíci za daný měsíc), a proto má žalobkyně v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, právo na úhradu úroků z prodlení, jejichž výše v kapitalizované podobě za období od 16.4.2023 do 18.3.2024 byla shledána v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 167 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč.7. Odůvodnění rozsudku odpovídá ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř.