10 C 251/2025-20 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu pojistné smlouvy ze dne , datum, dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Předmětem smlouvy bylo pojištění ", Anonymizováno, “. První pojistné bylo ve výši 1 668 Kč. Pojistné období bylo sjednáno v délce čtvrtletní. Předmětná pojistná smlouva byla následně ukončena v souladu se zákonnými a smluvními ustanoveními ke dni 24. 6. 2024. Žalovaná však neuhradila pojistné splatné dne 20. 3. 2024, a to ani po opakovaných urgencích ze strany žalobkyně. Za období od 20. 3. 2024 do 24. 6. 2024 včetně, kdy byla smlouva ukončena, činí dlužné pojistné částku ve výši 1 741 Kč. Předžalobní výzva byla zaslána dne 4. 2. 2025, žalovaná však dlužnou částku neuhradila.2. Žalovaná se k projednávané věci žádným způsobem nevyjádřila. Žalovaná tedy ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) netvrdila a ve smyslu § 120 odst. 1 o. s. ř. neprokázala, že by pojistné za vymezené období bylo uhrazeno, resp. že by existovala jiná skutečnost, která by vyvracela žalobkyní uplatněný nárok.3. Účastníci řízení dali svým postojem najevo, že souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Žalobkyně s žalovanou uzavřela pojistnou smlouvu dle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ŠKODA OCTAVIA, registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, . Pojistná smlouva se dále řídí Všeobecnými pojistnými podmínkami žalobkyně. První pojistné bylo sjednáno v částce 1 668 Kč se čtvrtletní splatností. Žalovaná však pojistné splatné dne 20. 3. 2024 neuhradila, a to ani přes výzvu ze dne 6. 5. 2024 s upozorněním na možnost zániku pojištění pro nezaplacení, načež následně pojištění zaniklo k 23. 6. 2024. Žalobkyně žalovanou o doplacení pojistného za dobu trvání pojištění upomínala prostřednictvím zástupce dne 4. 2. 2025, žalovaná jej však neuhradila.5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce tak, že žalobkyně a žalovaná uzavřely pojistnou smlouvu, podle níž žalované vznikla povinnost předpokládaná též § 3 odst. 4 písm. d) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“), hradit sjednané pojistné. Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení dlužného pojistného za období, po které pojistná smlouva trvala, a to včetně úroků z prodlení, které jsou žádány za období, kdy již žalovaný byl v prodlení s placením, a ve výši, která nepřevyšuje výši dle § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 852 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 741 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.