10 C 316/2025-32 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, jelikož mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, (dříve , právnická osoba, nebo , právnická osoba, ), IČ , IČO, , sídlem , adresa, , a žalovaným probíhala jednání o uzavření úvěrové smlouvy, ale uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému celkem 20 000 Kč v platbách dne 27. 6. 2023 ve výši 5 000 Kč a dne 19. 7. 2023 ve výši 15 000 Kč, a to převodem na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Platby byly identifikovány variabilními symboly , var. symbol, . Žalovaný se tak na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatil a musí žalobkyni vydat, oč se obohatil. Žalovaný ke dni podání žaloby nezaplatil žalobkyni ničeho. Výzva k plnění před podáním žaloby byla právním zástupcem žalobkyně odeslána žalovanému dne 20. 6. 2025. Pohledávka za žalovaným byla dle Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 5. 2025 postoupena společností , právnická osoba, (dříve , právnická osoba, nebo , právnická osoba, ), IČ , IČO, , společnosti , právnická osoba, , IČ , IČO, , následně byla dle Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 5. 2025 postoupena společnosti , Jméno žalobkyně, ., IČ , IČO žalobkyně, .2. Žalovaný se k projednávané věci žádným způsobem nevyjádřil. Žalovaný tedy ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) netvrdil a ve smyslu § 120 odst. 1 o. s. ř. neprokázal, že by dlužná částka byla uhrazena, resp. že by existovala jiná skutečnost, která by vyvracela žalobkyní uplatněný nárok.3. Účastníci řízení dali svým postojem najevo, že souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Výpisem z bankovního účtu žalovaného a potvrzeními o provedených platbách bylo prokázáno, že dne 19. 7. 2023 byla zaslána žalovanému částka ve výši 15 000 Kč a dne 27. 6. 2024 byla zaslána žalovanému částka ve výši 5 000 Kč. Smlouvami o postoupení pohledávek bylo prokázáno, že pohledávka, vč. nároku na vydání bezdůvodného obohacení, byla dále postoupena z původního věřitele , právnická osoba, (dříve , právnická osoba, nebo , právnická osoba, ), IČ , IČO, , společnosti , právnická osoba, , IČ , IČO, , následně byla dle Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 5. 2025 postoupena společnosti , Jméno žalobkyně, ., IČ , IČO žalobkyně, . Doloženým dopisem ze dne 20. 6. 2025 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky, a to do tří dnů. Z negativního tvrzení žalobkyně pak bylo prokázáno, že žalovaný na uvedený dluh neuhradil ničeho.5. Podle ustanovení § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.6. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.7. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.8. Shora zjištěný skutkový stav soud po právní stránce posoudil dle ustanovení § 2991 a následujících občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení. Žalovaný obdržel od právní předchůdkyně žalobkyně částku 20 000 Kč, uvedenou částku však žalobkyni ani přes zaslanou výzvu nevrátil. Jeho povinností je tedy vrátit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši uvedené ve výroku I. Žalobkyni vzniklo rovněž právo na úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku, neboť se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu. Soud proto žalobě vyhověl i co do úroku z prodlení, který žalobkyni přiznal ve výši stanovené právním předpisem dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., za dobu od 1. 7. 2025 do zaplacení. Žalobkyně totiž prokázala, že dne 20. 6. 2025 zaslala žalovanému výzvu k plnění, ve které byla žalovanému poskytnuta lhůta k plnění v délce tří dnů. Dne 1. 7. 2025 tak již nepochybně nastalo prodlení na straně žalovaného, proto byl žalobkyni přiznán úrok z prodlení od tohoto požadovaného data. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.