10 C 352/2025-17 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne , datum, pojistnou smlouvu č. , anonymizováno, , a to za účelem sjednání pojistného produktu , Anonymizováno, . Předmětem pojištění bylo vozidlo MERCEDES-BENZ, registrační značka , SPZ, . V uvedené smlouvě se žalobkyně zavázala pro případ vzniku nahodilé události poskytnout žalované ve sjednaném rozsahu pojistné plnění a žalovaná se pak zavázala platit žalobkyni pojistné. Pojistná smlouva byla uzavřena na základě písemného návrhu a jeho přijetí formou úhrady prvního předpisu pojistného ve stanovené lhůtě. Pro pojistné období bylo stanoveno pojistné na částku 11 112 Kč s pololetní splatností a počátek pojištění stanoven ke dni 16. 6. 2023. Žalovaná však neuhradila pojistné splatné dne 16. 12. 2024, a to ani po opakovaných urgencích ze strany žalobkyně. Předmětná pojistná smlouva byla následně ukončena ke dni 16. 4. 2025. Za období od 16. 12. 2024 do 16. 4. 2025 včetně, kdy byla smlouva ukončena, činí dlužné pojistné částku ve výši 3 714 Kč. Žalovaná částka je dále tvořena administrativním poplatkem za odeslání upomínky ve výši 300 Kč v souladu se Sazebníkem poplatků , žalobkyně, , který byl nedílnou součástí smlouvy. Celkem tedy žalovaná částka činí 4 014 Kč. Žalovaná dlužné pojistné neuhradila ani v návaznosti na předžalobní výzvu právního zástupce žalobkyně ze dne 9. 7. 2025.2. Žalovaná se k projednávané věci žádným způsobem nevyjádřila. Žalovaná tedy ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) netvrdila a ve smyslu § 120 odst. 1 o. s. ř. neprokázala, že by pojistné za vymezené období bylo uhrazeno, resp. že by existovala jiná skutečnost, která by vyvracela žalobkyní uplatněný nárok.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Žalobkyně s žalovanou uzavřela pojistnou smlouvu č. , anonymizováno, dle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla MERCEDES-BENZ, registrační značka , SPZ, . Pojistná smlouva se dále řídí Všeobecnými pojistnými podmínkami žalobkyně a sazebníkem poplatků, kdy zaslání upomínky je zpoplatněno částkou 300 Kč. Celkové roční pojistné bylo sjednáno ve výši 11 112 Kč se splatností dvakrát ročně, první pojistné bylo sjednáno v částce 5 556 Kč. Dopisem ze dne 25. 2. 2025 byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužného pojistného ve výši 5. 556 Kč za období od 16. 12. 2024 - 15. 6. 2025, a to nejpozději do jednoho měsíce s upozorněním na možnost zániku pojištění pro nezaplacení. Následně pojištění zaniklo k 16. 4. 2025, na což byla žalovaná upozorněna dopisem ze dne 23. 4. 2025. Žalobkyně žalovanou o doplacení pojistného za dobu trvání pojištění upomínala dále předžalobní výzvou právního zástupce ze dne 9. 7. 2025 zaslanou doporučeně poštou. Žalovaná však dlužnou částku neuhradila.5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce tak, že žalobkyně a žalovaná uzavřely pojistnou smlouvu, podle níž žalované vznikla povinnost předpokládaná též zákonem č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“), hradit sjednané pojistné. Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení dlužného pojistného za období, po které pojistná smlouva trvala, a to včetně úroků z prodlení, které jsou žádány za období, kdy již žalovaná byla v prodlení s placením, a ve výši, která odpovídá výši dle § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 852 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 014 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.