22 C 166/2025-19 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se v předmětném řízení domáhala proti žalovanému zaplacení částky 17 395 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne , datum, (dále jen „Smlouva“) uzavřené mezi žalovaným a společností , právnická osoba, IČ , IČO, (dále jen „původní věřitel“). Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 11. 4. 2025 mezi původním věřitelem, jako postupitelem a společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , jako postupníkem, a na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 4. 2025 uzavřené mezi společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , jako postupitelem a žalobkyní, jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel poskytl žalovanému na základě Smlouvy dne , datum, úvěr ve výši 12 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 24. 2. 2024. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, a to převodem na jeho účet č. , č. účtu, , avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši 12 000 Kč, dále z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 5 039,93 Kč a úroku stanoveného dle čl. II.2.b smlouvy ve výši 355,07 Kč a dále úrok z prodlení ve výši 14,75% ročně z částky 17 395 Kč od 25. 2. 2024 do zaplacení. Úvěruschopnost žalovaného byla původním věřitelem posouzena tak, že byl žalovaný lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti žalovaného o úvěr. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil, a to ani na základě upomínky odeslané zástupcem žalobkyně dne 25. 4. 2025.2. Žalovaný se v předmětném řízení nevyjádřil.3. Soud věc projednal a z provedených důkazů učinil následující dílčí skutková zjištění.4. Z elektronického dokumentu označeného jako „Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, “ soud zjistil, že původní věřitel uzavřel dne , datum, se žalovaným výše uvedenou Smlouvu, kterou se zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 12 000 Kč, a žalovaný se zavázal úvěr včetně úroku ve výši 36 % ročně (355,07 Kč), a poplatku ve výši 3 631,02 Kč, splatit do 24. 2. 2024 (do 30 dnů od odeslání finančních prostředků z úvěru úvěrovanému). Z této smlouvy soud též zjistil, že RPSN spotřebitelského úvěru činila 2393,49%, při překročení doby splatnosti pak 9057,82%. Stejné údaje vyplývají i z Formuláře pro standardní (předsmluvní) informace o spotřebitelském úvěru. Z dodatku k úvěrové smlouvě ze dne 14. 3. 2024 soud zjistil, že splatnost úvěru byla posunuta na 24. 3. 2024, celková částka, která měla být splacena k novému datu splatnosti činila 17 395 Kč. Ve Formuláři pro informace o spotřebitelském úvěru za účelem sjednání nové smlouvy částka kterou si mění způsob splácení je RPSN uvedena ve výši 7067,44%.5. Z potvrzení o provedení transakce ze dne 23. 4. 2025 vydaného , právnická osoba, , soud zjistil, že dne , datum, původní věřitel prostřednictvím svého bankovního účtu č. , č. účtu, převedl ve prospěch bankovního účtu žalovaného č. , č. účtu, peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč.6. Z informace o vlastníkovi účtu soud zjistil, že vlastníkem bankovního účtu č. , č. účtu, je žalovaná.7. Skutečnosti uvedené v odstavci 5. a 6, pak soud ověřil i dotazem u , právnická osoba, .8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 4. 2025 a její přílohy soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla původní věřitelkou postoupena přímo žalobkyni, tedy nikoliv prostřednictvím dalšího věřitele, společnosti , právnická osoba, .9. Z listiny označené jako „Výzva k úhradě před podáním žaloby“, listiny označené jako „Oznámení o postoupení pohledávek“ a listiny „Podací lístek – dopisy online“ soud zjistil, že žalovanému bylo žalobkyní dne 25. 4. 2025 prostřednictvím poštovní přepravy odesláno vyrozumění o postoupení pohledávky, a písemná výzva k úhradě žalobou nárokované částky, a to do tří dnů.10. Co do závěru o skutkovém stavu soud odkazuje na souhrn dílčích skutkových zjištění, neboť ta jsou ve vzájemném souladu.11. Dle § 2 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.12. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.13. Dle § 576 o. z. platí, že týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.14. Dle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.15. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.16. Podle § 1740 odst. 1 o. z. platí, že osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou.17. Podle § 1813 odst. 1, 2 o. z. platí, že zneužívající jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem poctivosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o hlavním předmětu závazku ani pro posouzení přiměřenosti vzájemného plnění, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Zneužívající povaha ujednání se posoudí zejména s ohledem na povahu předmětu závazku, na ostatní smluvní ujednání a na všechny okolnosti při uzavření smlouvy, i s ohledem na ujednání obsažená v jiné smlouvě, na které dané ujednání závisí.18. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).19. Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.20. Podle § 2395 o. z. platí, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.21. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.22. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.23. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.24. Podle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, platí, že nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru je právnická osoba, která je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr na základě oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, které jí udělila Česká národní banka.25. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., která je zároveň smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, kde žalobkyně vystupovala v postavení poskytovatele úvěru (§ 9 zákona o spotřebitelském úvěru) a žalovaný jako spotřebitel (§ 419 o. z.), když smlouva o spotřebitelském úvěru byla se žalovaným uzavřena elektronicky prostřednictvím klientského profilu, do kterého se Žalovaný přihlásil pomocí dvoufaktorového ověření. Aktivní legitimace žalobkyně pak vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 4. 2025, kterou byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni jejím právním předchůdcem (§ 1879 o.z.).26. Pokud jde o stanovený úrok z úvěru, s přihlédnutím ke shora uvedeným zákonným ustanovením a na základě listinných důkazů soud dospěl k závěru, že Smlouva je koncipována nevyváženě, a to v neprospěch žalovaného coby spotřebitele, v neprospěch slabší smluvní strany.27. Uvedený závěr soud dovozuje z výše sjednaného úroku ve výši 36 % ročně, který je však dále navýšen o skrytý úrok v podobě poplatku za poskytnutí úvěru v konečné