23 C 246/2025-20 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 402,67 Kč a náhrady nákladů řízení. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dle § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích dne , datum, Účastnickou smlouvu č. , anonymizováno, (dále jen „smlouva“). Na základě uvedené smlouvy se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací a související služby v rozsahu, který si smluvní strany sjednají a žalovaný se zavázal za poskytnuté služby uhradit sjednané ceny. Uzavřená smlouva se řídí Všeobecnými podmínkami žalobkyně, ceníkem služeb a obchodními podmínkami jednotlivých služeb a tarifů. Žalovaný je v prodlení s úhradou vyúčtování č. , anonymizováno, , č. , anonymizováno, a č. , anonymizováno, , žalobou uplatněna částka 14 402,67 Kč. Žalovaný byl vyzýván k úhradě uvedené dlužné částky, naposledy předžalobní výzvou ze dne 25. 4. 2025.2. Žalovaný na výzvu, která byla na adresu jeho trvalého pobytu doručena postupem dle § 46b písmeno a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s § 49 odst. 2 a 4 téhož zákona, aby se ve smyslu § 114a o. s. ř. vyjádřil k žalobě, nereagoval.3. O žalobě soud rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalovaného je dovozován z ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil.4. Z listinných důkazů byl zjištěn tento skutkový stav. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli účastnickou smlouvu a kupní smlouvu, jejichž nedílnou součástí byly Všeobecné podmínky žalobkyně, Obchodní podmínky a platný Ceník služeb. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací a zprostředkovávat přístup ke službám třetích stran a žalovaný se zavázal za poskytnuté služby uhradit sjednané ceny. Zároveň byla uzavřena kupní smlouva, ze které vyplývá, že se žalovaný zavázal uhradit za zakoupené zařízení zn. Honor 90 Lite 5G 56GB – modrý, IMEI , Anonymizováno, , kupní cenu ve výši 4 799 Kč. Ve smluvním ujednání ke kupní smlouvě byla sjednána podmíněná sleva ve výši 4 798 Kč, kterou je žalobkyně oprávněna požadovat zpět v případě, že nebudou dodržena ujednání ve smlouvě. Z předložených vyúčtování a tvrzení žalobkyně bylo zjištěno, že žalovaný neuhradil vyúčtování č. , anonymizováno, se splatností 16. 7. 2024 v částce 3 839,71 Kč (z tohoto vyúčtování uplatněna celá částka – doúčtování podmíněné slevy k zařízení), dále vyúčtování č. , anonymizováno, za období od 13. 2. 2024 do 12. 3. 2024 se splatností 27. 3. 2024 v částce 12 840,18 Kč (z tohoto vyúčtování uplatněna částka 7 985,59 Kč – , Anonymizováno, ve výši 7 982,59 Kč a poplatek za , Anonymizováno, 3 Kč) a dále vyúčtování č. , anonymizováno, za období od 14. 1. 2024 do 12. 2. 2024 se splatností 27. 2. 2024 v částce 6 401,23 Kč (z tohoto vyúčtování uplatněna částka 2 577,37 Kč – , Anonymizováno, ve výši 2 565,37 Kč a poplatek za , Anonymizováno, 12 Kč). Z důvodu dlouhodobého neplnění závazků vypověděla žalobkyně dne 30. 4. 2024 účastnickou smlouvu a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Naposledy byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 25. 4. 2025.5. Po právní stránce soud takto zjištěný skutkový stav hodnotil za použití níže uvedených právních předpisů:Dle § 1724 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) v rozhodném znění, smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.Dle § 1746 odst. 2 o. z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.Podle § 2079 o. z., kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.Podle ustanovení § 2 písm. n) zákona č. 127/2005, o elektronických komunikacích, je službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací.Dle ustanovení § 64 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, v rozhodném znění, je účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby.6. Po zhodnocení předložených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Mezi žalobkyní a žalovaným došlo dne , datum, k uzavření účastnické smlouvy dle ustanovení § 61 a násl. zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, jejíž součástí byla smlouva nepojmenovaná, o poskytování služeb třetích stran dle § 1746 odst. 2 o. z. Žalobkyni na základě těchto smluv vznikla povinnost poskytovat žalovanému přístup ke sjednaným službám a žalovanému vznikla povinnost řádně, včas a za smlouvou stanovených podmínek uhradit žalobkyni stanovenou cenu. Na základě této smlouvy si rovněž žalovaný od žalobkyně zakoupil zařízení za zvýhodněnou cenu. Podmínkou zvýhodněné ceny zařízení byla koupě zařízení a závazek žalovaného řádně užívat služby a hradit za ně sjednané poplatky. Smlouva byla sjednána na dobu určitou v době trvání 24 měsíců. Vzhledem k tomu, že podmínky smlouvy nebyly žalovaným splněny, byla žalobkyně oprávněna doúčtovat žalovanému rozdíl mezi zvýhodněnou a plnou cenou zakoupeného zařízení a ukončit poskytování služeb žalovanému. Žalobkyně vyzývala žalovaného ke splnění povinnosti opakovaně, naposledy předžalobní výzvou ze dne 25. 4. 2025. Žalovaný proti žalované částce neuplatnil žádnou obranu, v řízení zůstal zcela pasivní. Protože své závazky vyplývající ze smluvního vztahu uzavřeného mezi účastníky žalovaný doposud nesplnil, byla mu tato povinnost uložena soudem tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř., přičemž soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší než zákonné třídenní.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 402,67 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce podle § 149 odst. 1 o.s.ř. a lhůta pro náhradu nákladů řízení byla žalovanému stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyně uplatňuje obdobné nároky, tj. nároky na obdobném skutkovém základu, opakovaně.