23 C 335/2025-15 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 3 240 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaná oznámila žalobkyni, že se stala vlastníkem televizního přijímače a splnila tak dne , datum, oznamovací povinnost dle ustanovení § 8 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích. Výše televizního poplatku dle uvedeného zákona činí 135 Kč měsíčně. Žalovaná nesplnila svou zákonem stanovenou povinnost, neboť je v prodlení s placením televizního poplatku za měsíce prosinec 2022 až listopad 2024, každý ve výši 135 Kč měsíčně. Celkem tedy dluží 3 240 Kč a zákonný úrok z prodlení, který kapitalizovala ke dni podání žaloby ve výši 740 Kč.2. Žalovaná na výzvu, která jí byla na adresu jejího pobytu doručena postupem dle § 46b písmeno a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) ve spojení s § 49 odst. 2 a 4 téhož zákona, aby se ve smyslu § 114a o.s.ř. vyjádřila k žalobě, nereagovala. Žalobkyně i žalovaná daly souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a o.s.ř., bez nařízení jednání.3. Žalovaná netvrdila ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. ani neprokázala ve smyslu § 120 odst. 1 o.s.ř. existenci skutečností, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok. Soud tak vycházel z tvrzení žalobkyně a předložených důkazů.4. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.5. Z předložených důkazů (potvrzení , žalobkyně, o přihlášení poplatníka televizních poplatků a přehledu předpisů a plateb) bylo zjištěno, že žalovaná v měsíci listopadu 2018 přihlásila televizní přijímač a stala se tak poplatníkem televizního poplatku. Žalovaná nezaplatila měsíční televizní poplatek za měsíce prosinec 2022 až listopad 2024 každý ve výši 135 Kč měsíčně, celkem 3 240 Kč. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 15. 11. 2024.6. Po provedeném řízení a zhodnocení všech důkazů dospěl soud k závěru, že v řízení bylo prokázáno, že žalovaná je vlastníkem televizního přijímače, který přihlásila do evidence , žalobkyně, a dle § 3 odst. 2 zák. č. 348/2005 Sb. je poplatníkem televizního poplatku a je povinna platit stanovený poplatek žalobkyni (§ 6 a § 7 odst. 1, 2 uvedeného zákona, v účinném znění). Žalovaná však nezaplatila stanovený měsíční poplatek za období 24 měsíců a dluží tak žalobkyni částku 3 240 Kč. Vzhledem ke všem shora uvedeným skutečnostem soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni tuto částku s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 740 Kč (vypočteným za období od 16. 12. 2022 do dne podání žaloby). Nárok žalobkyně na úrok z prodlení je dán ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.7. O nákladech řízení soud rozhodoval podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch a soud jí proto přiznal náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování jejího práva. Jako účelnými neshledal soud náklady vynaložené žalobkyní na právní zastoupení advokátem, a to s odkazem na konstantní judikaturu Ústavního soudu (např. nález Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2013 I. ÚS 3344/12, ze dne 18. 2. 2015 II. ÚS 1333/14 a ze dne 26. 8. 2014 II. ÚS 405/14). Soud I. stupně tak nemá žádný důvod se od uvedené konstantní judikatury odchýlit. Žalobkyni přiznal náklady řízení ve výši 600 Kč, které spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., podle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů podle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky, neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokáta žalobkyně a ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř..