45 C 239/2025-24 — Okresní soud v Sokolově

1. Jelikož předmětem tohoto řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč (přičemž se nepřihlíží k příslušenství pohledávky), soud se ve smyslu § 157 odst. 4 a § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) omezil při odůvodnění rozhodnutí pouze na předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci.2. Předmětem řízení je zaplacení částky 3 308 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 008 Kč od 1. 1. 2025 do zaplacení z titulu nezaplaceného příspěvku placeného vlastníkem vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Vozidlo, které je ve vlastnictví žalovaného, osobní automobil nad 1350 cm3 do 1850 cm3, registrační značka , SPZ, , VIN: , VIN kód, , nemělo sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v období od 24.06.2024 do 26.08.2024, tj. 64 dní, přičemž denní sazba v daném případě činí 47 Kč. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení částky 300 Kč představující poplatek spojený s uplatněním pohledávky. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva, ani poté však na svůj dluh ničeho neuhradil.3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je státním příslušníkem Ukrajiny. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Podle § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, se zákon o mezinárodním právu soukromém použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie. V souladu s tímto ustanovením a rovněž s čl. 73 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (tzv. Brusel I bis), má přednost při stanovení pravomoci – příslušnosti soudů smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech ze dne 28. 5. 2001 vyhlášená sdělením Ministerstva zahraničních věcí pod č. 123/2002 Sb. m. s., dle jejíhož čl. 48 odst. 5 má pravomoc věc projednat český soud, neboť žalovaný má bydliště v České republice na adrese , adresa, .4. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, nevyjádřil, a ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. se tak má za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu.6. Žalovaný jako fyzická osoba byl vlastníkem a provozovatelem vozidla tovární značky ŠKODA typ FABIA osobní automobil nad 1350 cm3 do 1850 cm3, registrační značka , SPZ, , VIN: , VIN kód, , které bylo evidováno v centrálním registru vozidel jako provozované, a ke kterému neměl v období od 24.06.2024 do 26.08.2024 sjednáno povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný byl ze strany žalobkyně vyzván k zaplacení příspěvku za nepojištěné vozidlo výzvou ze dne 17.10.2024. Splatnost příspěvku nastala dne 31.12.2024. Následně byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 12.5.2025.7. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:8. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla účinného od 1.4.2025 (dále jen „zákon č. 30/2024 Sb.“), provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po a) dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel (dále jen "registrované vozidlo"), nebo b) dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo.9. Podle § 45 odst. 2 zák. č. 30/2024 Sb. provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle odst. 3 citovaného ustanovení výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle odstavce 4 citovaného ustanovení výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku podle odstavce 3 a výši paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou s přihlédnutím k nejvyšším tržním sazbám pojistného podle jednotlivých druhů vozidel a k nákladům mimosoudního uplatnění práva.10. Soud dospěl k závěru, že žalovaný nesplnil svoji povinnost mít sjednané pojištění odpovědnosti z provozu vozidla podle zákona v období od 24.06.2024 do 26.08.2024, tj. 64 dní, když tímto mu vznikla povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek do jejího garančního fondu podle § 45 odst. 2 zák. č. 30/2024 Sb., který činí 47 Kč denně podle § 5 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 69/2024 Sb, a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva podle § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb., ve výši 300 Kč. Žaloba tak byla podána důvodně. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, a žalobě vyhověl.11. O úrocích z prodlení rozhodl soud v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., přičemž žalobkyně žádala úrok z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti dlužného pojistného.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, která byla ve sporu plně úspěšná, náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 852 Kč, zahrnující zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení - odměna advokátky podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby po 300 Kč spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, výzvě před podáním žaloby a návrhu ve věci samé. Dále je k odměně advokátky připočítaná 3x paušální náhrada hotových výdajů po 100 Kč k uvedeným úkonům právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a náhrada za 21 % DPH z přiznané odměny advokátky a z náhrad jejích hotových výdajů ve výši 252 Kč podle § 137 odst. 3 o.s.ř., neboť žalobkyně doložila, že její zástupkyně je plátcem této daně.13. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé i ve výroku o nákladech řízení byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť za řízení nevyšly najevo okolnosti případu nebo důvody na straně účastníků pro stanovení lhůty jiné. O povinnosti žalovaného zaplatit náklady řízení k rukám zástupkyně žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř.