45 C 310/2025-24 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se v předmětném řízení domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 17 868 Kč s příslušenstvím z titulu revolvingovém úvěru č. , číslo, , uzavřené dne , datum, . Smlouva o úvěru byla uzavřená se společností , právnická osoba, , se , adresa, , IČO , IČO, . Pohledávka od původního věřitele byla postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, žalobkyni. Původní věřitel uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr v celkové výši 16600 Kč, a to v platbách 12000 Kč dne , datum, , 1700 Kč dne 22.05.2024, 600 Kč dne 02.08.2024, 1700 Kč dne 15.10.2024 a 600 Kč dne 22.11.2024 bezhotovostním převodem na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, a proto byl právním předchůdcem žalobkyně opakovaně vyzýván k úhradě dluhu. V upomínce ze dne 7.3.2025 byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru ke dni upomínky a vyzván k okamžité úhradě. Žalovaný se tak dostal do prodlení s úhradou celého úvěru dne 8.3.2025. Předmětem žaloby je částka 17868 Kč, skládající se z celkové nesplacené jistiny úvěru ve výši 11936 Kč a smluvního úroku 5932 Kč. Žalované byla upomínka právním zástupcem žalobce odeslána dne 16.4.2025. Žalovaný však ani poté na svůj dluh ničeho neuhradil.2. Žalovaný se v předmětném řízení nijak nevyjádřila, a na ústní jednání konané dne 27.11.2025 se bez omluvy nedostavila, ačkoliv jí bylo předvolání doručeno dne 10.11.2025. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila. Soud proto dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), jednal v nepřítomnosti účastníků3. Soud věc projednal a z provedených důkazů učinil následující dílčí skutková zjištění.4. Z elektronického dokumentu označeného jako „Smlouva o revolvingovém úvěru , Anonymizováno, č. , číslo, “ soud zjistil, že původní věřitel uzavřel se žalovanou výše uvedenou smlouvu, kterou se zavázal poskytnout žalovanému úvěr až do výše 12 000 Kč, a žalovaný se zavázal úvěr včetně úroku ve výši 150 % ročně, splácet průběžně v měsíčních splátkách v minimální výši 2079 Kč. Úvěr byl sjednán na dobu neurčitou. Z této smlouvy soud též zjistil, že RPSN spotřebitelského úvěru činila 311,30 %, a že číslo účtu původního věřitele zní , č. účtu, , a že si ve smlouvě strany ujednaly elektronickou komunikaci (např. prostřednictvím e-mailu, SMS).5. Z potvrzení o finančních transakcích k úvěrové smlouvě č. , číslo, a potvrzení o platbách , právnická osoba, soud zjistil, že dne , datum, čerpal žalovaný úvěr ve výši 12 000 Kč, dne 22.5.2024 ve výši 1 700 Kč, dne 2.8.2024 ve výši 600 Kč, dne 15.10.2024 ve výši 1 700 Kč, dne 22.11.2024 ve výši 600 Kč. Žalovaný pak uhradil na svůj dluh dne 16.5.2024 částku 2079 Kč, dne 18.7.2024 částku 3166 Kč, dne 19.9.2024 částku 4185 Kč, dne 9.10.2024 částku 1932 Kč, a dne 20.11.2024 částku 2018 Kč.6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12.12.2024, seznamu postoupených pohledávek a její dodatku ke smlouvě o postoupení pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla původním věřitelem postoupena žalobkyni.7. Z upomínek ze dne 9.9.2024, 4.2.2025, 7.3.2025 soud zjistil, že žalovaný byl právní předchůdkyní žalobkyně několikrát vyzván k úhradě dluhu.8. Z listiny označené jako oznámení o postoupení pohledávky a „předžalobní výzva k okamžité úhradě dluhu“, ze dne 16.4.2024, včetně podacího lístku soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k okamžitému zaplacení dluhu a bylo mu oznámeno zesplatnění úvěru.9. Co do závěru o skutkovém stavu soud odkazuje na souhrn dílčích skutkových zjištění, neboť ta jsou ve vzájemném souladu.10. Dle § 2 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.11. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.12. Dle § 576 o. z. platí, že týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.13. Dle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.14. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.15. Podle § 1740 odst. 1 o. z. platí, že osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou.16. Podle § 1813 odst. 1, 2 o. z. platí, že zneužívající jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem poctivosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o hlavním předmětu závazku ani pro posouzení přiměřenosti vzájemného plnění, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Zneužívající povaha ujednání se posoudí zejména s ohledem na povahu předmětu závazku, na ostatní smluvní ujednání a na všechny okolnosti při uzavření smlouvy, i s ohledem na ujednání obsažená v jiné smlouvě, na které dané ujednání závisí.17. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).18. Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.19. Podle § 2395 o. z. platí, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.20. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.21. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.22. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.23. Podle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, platí, že nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru je právnická osoba, která je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr na základě oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, které jí udělila Česká národní banka.24. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem25. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.26. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., která je zároveň smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, kde žalobkyně vystupovala v postavení poskytovatele úvěru (§ 9 zákona o spotřebitelském úvěru) a žalovaný jako spotřebitel (§ 419 o. z.), když smlouva o spotřebitelském úvěru byla se žalovaným uzavřena pomocí prostředků komunikace na dálku, a to prostřednictvím webové stránky , Anonymizováno, . Aktivní legitimace žalobkyně pak vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12.12.2024, kterou byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni jejím právním předchůdcem (§ 1879 o.z.).27. Soud připomíná shora uvedená ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, které je nutno vykládat tak,