8 C 79/2025-22 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 2 162 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 162 Kč od 23. 1. 2023 do zaplacení z titulu postoupené pohledávky od původního věřitele ( , právnická osoba, ., se sídlem: , adresa, , IČO: , IČO, – dále jen předchůdkyně žalobkyně ) mající původ v dlužném pojistném na straně žalované z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla NISSAN QASHQAI II 1,3 103KW, r.z. , SPZ, za období od 20.5.2021 - 22.1.2023 (za 2 měsíce) vyplývajícího z pojistné smlouvy ze dne , datum, č. , číslo smlouvy, , kdy pojistná smlouva zanikla ke dni 22.1.2023 pro neplacení pojistného.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. O žalobě soud rozhodl podle § 115 a o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalované je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřila.4. Na základě zjištění učiněných z návrhu a z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou dne , datum, pojistnou smlouvu č. , číslo smlouvy, pro pojištění odpovědnosti z provozu vozidla NISSAN QASHQAI II 1,3 103KW, r.z. , SPZ, a žalovaná byla povinna uhradit pojistné ve výši 1334Kč s měsíční splatností vždy k 20. dni v měsíc, kdy neuhradila řádně pojistné, nezaplacením pojistného došlo k ukončení pojistné smlouvy ke dni 22.1.2023, dlužné pojistné pak činí 2162 Kč za období 20.5.2021 - 22.1.2023 (za 2 měsíce), vše splatné dne 22.1.2023. Na předžalobní výzvu žalovaná nereagovala, dluh nehradila. Dne 31.12.2018 uzavřela předchůdkyně žalobkyně s žalobkyní rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek a k ní dne 31.12.2023 dodatek, kdy pohledávky přešly na žalobkyni, přičemž předmětem této smlouvy bylo mimo jiné i postoupení pohledávky plynoucí z předmětné pojistné smlouvy. Postoupení pohledávky bylo oznámeno žalované v rámci předžalobní výzvy, na kterou nebylo reagováno.5. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud po právní stránce dle ust. § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), podle kterého se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné a podle § 12 písm. e) a § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Podle ust. § 12 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zaniká pojištění odpovědnosti dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného. Podle ust. § 13 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo, zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno.6. Na základě doložených důkazu a vzhledem k absenci tvrzení žalovaného o úhradě dlužného pojistného dospěl soud k závěru, že žalovaný dluží žalobkyni částku 2 162 Kč odpovídající neuhrazenému pojistnému za období od 20.5.2021 - 22.1.2023 (za 2 měsíce), tj. do zániku pojistné smlouvy. Z doložených důkazů je zřejmé, že žalovaný jako pojistník uzavřel se žalobkyní pojistnou smlouvu – povinné ručení, a to komunikačními prostředky na dálku zaplacením pojistného ve smyslu předmětné smlouvy, přičemž smlouva zanikla podle § 12 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tedy z důvodu neplacení pojistného, když byly splněny zákonné požadavky pro zánik pojištění z důvodu nezaplacení pojistného. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobkyně právo na úhradu úroku z prodlení v souladu s ust. § 1970 o. z., jehož výše byla shledána v souladu s vlády č. 351/2013 Sb. Nárok na zaplacení nákladů na upomínání je odůvodněn všeobecnými pojistnými podmínkami a Sazebníkem poplatků. Aktivní legitimace žalobkyně pak vyplývá z doložené smlouvy o postoupení pohledávek mezi předchůdcem žalobkyně a žalobkyní jako postupníkem. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 852 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 162 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zmíněné zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1, advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem, předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Vedle podmínky peněžitého plnění nepřesahujícího 50 000 Kč byla splněna i podmínka, že jde o návrh ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru podávaný opakované týmž žalobcem, z činnosti soudu je pak známo, že v průběhu posledních let bylo podáno na desítky žalob s obdobným obsahem pro shodného žalobce a v zásadě se jednotlivé žaloby liší pouze individualizačními údaji, které vyplývají z doložených listin, přičemž současně jde o postoupené pohledávky. Žalobkyni proto nebylo možné přiznat jí požadované náklady v celé výši.8. Odůvodnění rozsudku odpovídá ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř.