10 C 42/2026-20 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 1 663 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, pojistnou smlouvu č. , anonymizováno, , a to za účelem sjednání pojistného produktu , Anonymizováno, . Předmětem pojištění bylo vozidlo ŠKODA, registrační značka , SPZ, . V uvedené smlouvě se žalobkyně zavázala pro případ vzniku nahodilé události poskytnout žalovanému ve sjednaném rozsahu pojistné plnění a žalovaný se pak zavázal platit žalobkyni pojistné. Pojistná smlouva byla uzavřena na základě písemného návrhu a jeho přijetí formou úhrady prvního předpisu pojistného ve stanovené lhůtě. Pro pojistné období bylo stanoveno pojistné na částku 4 172 Kč s čtvrtletní splatností a počátek pojištění stanoven ke dni 13. 11. 2024. Žalovaný však neuhradil pojistné splatné dne 13. 5. 2025, a to ani po opakovaných urgencích ze strany žalobkyně. Předmětná pojistná smlouva byla následně ukončena ke dni 9. 9. 2025. Za období od 13. 5. 2025 do 9. 9. 2025 včetně, kdy byla smlouva ukončena, činí dlužné pojistné částku ve výši 1 363 Kč. Žalovaná částka je dále tvořena poplatkem za odeslání upomínky ve výši 300 Kč v souladu se Sazebníkem poplatků , právnická osoba, . Žalovaný dlužné pojistné neuhradil ani v návaznosti na předžalobní výzvu právního zástupce žalobkyně.2. Žalovaný se k projednávané věci žádným způsobem nevyjádřil. Žalovaný tedy ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) netvrdil a ve smyslu § 120 odst. 1 o. s. ř. neprokázal, že by pojistné za vymezené období bylo uhrazeno, resp. že by existovala jiná skutečnost, která by vyvracela žalobkyní uplatněný nárok.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Žalobkyně s žalovaným dne , datum, uzavřela pojistnou smlouvu dle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ŠKODA, registrační značka , SPZ, . Pojistná smlouva se dále řídí Všeobecnými pojistnými podmínkami žalobkyně a sazebníkem poplatků, kdy zaslání upomínky je zpoplatněno částkou 300 Kč. Celkové roční pojistné bylo sjednáno ve výši 4 172 Kč se čtvrtletní splatností, první pojistné bylo sjednáno v částce 1 043 Kč. Dopisem ze dne 21. 7. 2025 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužného pojistného ve výši 1 043 Kč za období od 13. 5. 2025 do 12. 8. 2025, a to nejpozději do 9. 9. 2025, s upozorněním na možnost zániku pojištění pro nezaplacení. Následně pojištění zaniklo k 9. 9. 2025, na což byl žalovaný upozorněn dopisem ze dne 15. 9. 2025. Žalobkyně žalovaného o doplacení pojistného za dobu trvání pojištění upomínala dále předžalobní výzvou právního zástupce ze dne 7. 10. 2025 zaslanou doporučeně poštou. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil.5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce tak, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli pojistnou smlouvu, podle níž žalovanému vznikla povinnost předpokládaná též § 3 odst. 4 písm. d) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“), hradit sjednané pojistné. Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení dlužného pojistného za období, po které pojistná smlouva trvala, a to včetně úroků z prodlení, které jsou žádány za období, kdy již žalovaný byl v prodlení s placením, a ve výši, která odpovídá výši dle § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 852 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 663 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.