10 C 424/2025-16 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu pojistné smlouvy produktu č. , anonymizováno, ze dne , datum, , kterou bylo sjednáno pojištění vozidla tov. zn. Ford MONDEO, registrační značky , SPZ, , rok výroby 2009. Pojistnou smlouvou se zavázala žalobkyně poskytnout pojistné krytí v případě nahodilé události kryté pojištěním a žalovaný se zavázal hradit pojistné. Pro pojistné období 1 rok bylo stanoveno pojistné na částku 1 858 Kč s čtvrtletní splatností. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 21. 5. 2024. Za období od 21. 5. 2024 do 22. 9. 2024 činí dlužné pojistné částku ve výši 2 519 Kč. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzvána předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně ze dne 31. 1. 2025, dlužnou částku ani zčásti neuhradil.2. Žalovaný se k podané žalobě žádným způsobem nevyjádřil. Žalovaný tedy ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) netvrdil a ve smyslu § 120 odst. 1 o. s. ř. neprokázal, že by dlužná částka byla žalobkyni uhrazena, resp. že by existovala jiná skutečnost, která by vyvracela žalobkyní uplatněný nárok.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu č. , anonymizováno, , jejíchž předmětem bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla Ford MONDEO, RZ , SPZ, , VIN , VIN kód, . Výše ročního pojistného byla sjednána na částku 7 435 Kč se čtvrtletní splatností. První pojistné ve výši 1 858 Kč uhradil žalovaný dne 13. 3. 2024. Následně však žalovaný sjednané pojistné za žalované období od 21. 5. 2024 do 22. 9. 2024 ve výši 2 519 Kč nehradil, přestože byl vyzván k úhradě prostřednictvím právního zástupce žalobkyně dopisem ze dne 31. 1. 2025 k úhradě. Žalovaný však ničeho neuhradil.5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce tak, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli pojistnou smlouvu, podle níž žalovanému vznikla povinnost předpokládaná též § 3 odst. 4 písm. d) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“), hradit sjednané pojistné. Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení dlužného pojistného za období, po které pojistná smlouva trvala, a to včetně úroků z prodlení, které jsou žádány za období, kdy již žalovaný byl v prodlení s placením, a ve výši, která nepřevyšuje výši dle § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 852 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 519 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.