22 C 59/2026-26 – Okresní soud v Sokolově

Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 23 550,66 Kč s příslušenstvím, a to z titulu neuhrazeného úvěru, který byl žalovanému poskytnut na základě Smlouvy o úvěru ze dne , datum, (dále též „Smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly též Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, Úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele, Oznámení a Sazebník poplatků. Před uzavřením Smlouvy žalobkyně posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr s odbornou péčí. Na základě Smlouvy byl žalovanému dne 27. 5. 2022 poskytnut úvěr ve výši 60 000 Kč, který se žalovaný se zavázal splácet v podobě 24 měsíčních splátek ve výši 3 007 Kč, to vše spolu se smluveným úrokem ve výši 14,60 % ročně. Hodnota RPSN činila 16,51 %. Dodatkem k úvěrové smlouvě ze dne 27. 11. 2023 byla splatnost poslední splátky odložena na 10. 6. 2024. Žalovaný se následně dostal do prodlení s plněním smluvních povinností. Dluh žalovaného dosud sestává z dlužné jistiny ve výši 19 884,66 Kč, smluvních poplatků za odeslání 6 upomínek k úhradě po 500 Kč a pojištění úvěru za 10 měsíců v souhrnné výši 666 Kč, tj. celkem ve výši 3 666 Kč, dále ze smluvního úroku ve výši 14,60 % ročně kapitalizovaného za dobu od 6. 1. 2024 do 8. 1. 2026 kapitalizovaného ve výši 6 069,24 Kč a úroku z prodlení z jednotlivých dlužných splátek úvěru v zákonné výši 14,75 % ročně kapitalizovaného ve výši 5 217,68 Kč. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho i přes žalobkyní zaslanou předžalobní upomínku ze dne 6. 1. 2026.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. O žalobě soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání vyslovili souhlas, přičemž souhlas žalovaného je dovozen dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., když se žalovaný ve stanovené lhůtě na výzvu soudu nevyjádřil.Z listinných důkazů předložených žalobkyní došel k následujícím závěrům o skutkovém stavu věci. Ze Smlouvy o úvěru č. , anonymizováno, ze dne , datum, uzavřené prostřednictvím komunikace na dálku, Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně, Standardních informací o spotřebitelském úvěru, Úvěrových podmínek pro fyzické osoby nepodnikatele, Oznámení o úrokových sazbách a Sazebníku má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 60 000 Kč, a to poukázáním na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, dne 27. 5. 2022. Před poskytnutím úvěru žalobkyně prověřila řádně úvěruschopnost žalovaného, což bylo žalobkyní prokázáno z doloženého interního průběhu schválení úvěru, ve kterém žalobkyně zohlednila nejen příjmy a výdaje žalovaného, ale též jeho osobní a majetkové poměry. Žalovaný se zavázal vyčerpaný úvěr splácet v podobě 24 měsíčních splátek ve výši 3 007 Kč, zahrnujících smluvní úrok ve výši 14,60 % ročně. Výše RPSN v daném případě činila 16,51 %. Žalovaný se současně zavázal splácet též poplatek za pojištění schopnosti splácet ve výši stanovené Sazebníkem. Pro prodlení žalovaného s úhradou splátek byla dodatkem k úvěrové smlouvě ze dne 27. 11. 2023 splatnost poslední splátky odložena na 10. 6. 2024. Z doloženého historického výpisu vypracovaného žalobkyní bylo prokázáno, že žalovaný nedostál své smluvní povinnosti, kdy nesplácel úvěr řádně a včas, přičemž poslední splátku uhradil dne 5. 1. 2024. K datu 8. 1. 2026 (datum pořízení historického výpisu) činí dluh žalovaného na jistině úvěru částku 19 884,66 Kč, na splatných úrocích částku 6 069,24 Kč, na úrocích z prodlení částku 5 217,68 Kč a na poplatcích částku 3 666 Kč – viz smluvní ujednání a sazebník poplatků. Z historického výpisu rovněž vyplývá, že žalobkyně zaslala žalovanému upomínku při nedodržení splatnosti splátky úvěru, a to celkem v 6 případech, za které naúčtovala žalovanému vždy poplatek 500 Kč. Předžalobní upomínka ze dne 6. 1. 2026 byla žalovanému prokazatelně odeslána téhož dne.Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), tedy podle právní úpravy úvěru. Podle § 2395 o. z. platí: „Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ V daném případě žalobkyně prokázala, že se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru o shora citovaném obsahu a že žalovanému poskytla sjednané prostředky. Prokázáno také bylo, že žalovaný úvěr řádně nesplatil, když ke dni 8. 1. 2026 činil dluh žalovaného na jistině úvěru částku 19 884,66 Kč, na úrocích částku 6 069,24 Kč a na poplatcích částku 3 666 Kč. Co se týká žalovaných poplatků, pak bylo prokázáno odeslání upomínek, a to celkem v 6 případech, z nichž žalobkyně požadovala uhrazení poplatků po 500 Kč. Po zesplatnění žalovaný dle tvrzení žalobkyně ničeho neuhradil, žalovaný tyto skutečnosti v průběhu řízení nevyvrátil. Proto soud uzavřel, že žalobkyně má právo na zaplacení částky 23 550,66 Kč, což je nezaplacená jistina poskytnutého úvěru a dlužné poplatky, spolu s kapitalizovanými úroky ke dni 8. 1. 2026 ve výši 6 069,24 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 217,68 Kč vyčísleného ke dni 8. 1. 2026, a dále úrokem z úvěru z částky 19 884,66 Kč, který od 9. 1. 2026 požadovala žalobkyně ve výši 14,60 % ročně. Uplatněný nárok na zaplacení úroku z prodlení soud posoudil podle § 1970 o. z., podle něhož: „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Výše úroku z prodlení požadovaná žalobkyní není v rozporu s § 2 nařízení č. 351/2013 Sb. Z uvedených důvodů soud rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku uvedenou ve výroku I. tohoto rozsudku.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 993 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 178 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 23 550,66 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.