ECLI: ECLI:CZ:OSSO:2026:23.C.136.2026.1 Datum: 2026-06-29 Předmět: zrušení vyživovací povinnosti Ustanovení: § 115a z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 911 z. č. 89/2012 Sb. výživné
O co šlo: zrušení vyživovací povinnosti (§ 115a z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 911 z. č. 89/2012 Sb.)
1. Žalobce se návrhem ze dne 13. 4. 2026, doplněným dne 27. 4. 2026, domáhal zrušení vyživovací povinnosti k jeho synovi s tím, že syn ukončil ke dni 30. 6. 2025 školní docházku a od listopadu 2025 nastoupil do zaměstnání, čímž se stal schopný se sám živit. Navrhl, aby vyživovací povinnost byla ke dni 31. 5. 2026 zrušena.2. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že k 30. 6. 2025 ukončil studium a od 3. 11. 2025 nastoupil do zaměstnání. Souhlasí s ukončení vyživovací povinnosti svého otce ke dni 31. 5. 2026. Doložil pracovní smlouvu, kde druhem vykonávané práce je dělník v elektrotechnice, a potvrzení o ukončení studia ke dni 30. 6. 2026.3. Žalobce i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), bez nařízení jednání.4. S ohledem na skutečnost, že žalobce i žalovaný souhlasili s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, nenařizoval soud v dané věci ústní jednání a rozhodl na základě tvrzení a důkazů předložených účastníky.5. Dle ustanovení § 911 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.6. Z listinných důkazů byl zjištěn tento skutkový stav. Rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 9. 2. 2009 č. j. 14 P 164/2008-34 byla schválena dohoda rodičů s tím, že se žalobce zavázal přispívat na výživu žalovaného částkou 2 500 Kč měsíčně s účinností od 1. 2. 2009. Rozsudek nabyl právní moci dnem 26. 2. 2009. Z pracovní smlouvy uzavřené mezi společností , právnická osoba, a žalovaným vyplývá, že žalovaný nastoupil od 3. 11. 2025 k zaměstnavateli jako dělník v elektrotechnice. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 30. 11. 2026. Místem výkonu práce je , adresa, . Z potvrzení o studiu ze dne 24. 7. 2025 vyplývá, že žalovaný ukončil vzdělání na Integrované střední škole technické a ekonomické Sokolov, příspěvková organizace, ke dni 30. 6. 2025.7. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že je možno návrhu na zrušení stanovené vyživovací povinnosti vyhovět. Žalobce dle svého tvrzení dokončil přípravu pro své budoucí povolání a je již schopen se sám živit. Uvedl, že je od 3. 11. 2025 zaměstnán a toto doložil. V daném případě jsou tedy dány podmínky pro zrušení vyživovací povinnosti žalobce k žalovanému, a proto soud návrhu na zrušení stanovené vyživovací povinnosti v plném rozsahu vyhověl a vyživovací povinnost žalobce k žalovanému s účinností k 31. 5. 2026, tak jak navrhoval žalobce, zrušil.8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto tak, že žalobci nebylo právo na náhradu nákladů řízení přiznáno, i když měl ve věci plný úspěch a podle § 142 odst. 1 o.s.ř. by měl právo na náhradu nákladů řízení, avšak žádnou náhradu nákladů řízení po žalovaném nežádal, žalovanému žádné náklady nevznikly.