23 C 361/2025-25 — Okresní soud v Sokolově

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 1 080,58 Kč s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že na základě uzavřeného smluvního vztahu dodávala žalovanému do odběrného místa na adrese , adresa, , elektřinu. Smluvní strany si ujednaly smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou dle uzavřené smlouvy přesahující 10 dní. Fakturou VS , var. symbol, byla žalovanému vyúčtována částka ve výši 1 080,58 Kč za odebranou elektřinu za období od 27. 6. 2024 do 10. 9. 2024. Součástí vyúčtování byla i smluvní pokuta za prodlení se zaplacením zálohy na dodávku elektřiny ve výši 100 Kč a dále smluvní pokuta 100 Kč, kterou žalobkyně touto žalobou neuplatňuje. K uhrazení tak zbývá 980,58 Kč. Dále si smluvní strany ujednaly smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou dle uzavřené smlouvy přesahující 10 dní. Vyúčtováním smluvní pokuty pod VS , var. symbol, byla žalovanému vyúčtována částka ve výši 100 Kč za neuhrazené vyúčtování č. , anonymizováno, .2. Žalovaný na výzvu, která byla na adresu jeho trvalého pobytu doručena postupem dle § 46b písmeno a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) ve spojení s § 49 odst. 2 téhož zákona, a na další soudu známou adresu, aby se ve smyslu § 114a o.s.ř. vyjádřil k žalobě, nereagoval. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a o.s.ř., bez nařízení jednání.3. Žalovaný netvrdil ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř. ani neprokázal ve smyslu § 120 odst. 1 o. s. ř. existenci skutečností, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok. Soud tak vycházel z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní.4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 22. 5. 2024 vztahující se k odběrnému místu na adrese , adresa, , vyplývá, že žalobkyně se zavázala dodávat do uvedeného odběrného místa žalovanému elektřinu a žalovaný se zavázal k úhradám za tuto dodanou energii. Ve smlouvě v odstavci „ostatní ujednání“ si účastníci dohodli povinnost žalovaného zaplatit smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoli platbou dle smlouvy přesahující 10 dní. Z faktury VS , var. symbol, ze dne 15. 9. 2024 soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému dodávku elektřiny za období od 27. 6. 2024 do 10. 9. 2024 ve výši 1 037,47 Kč za odebranou elektřinu, přičemž k této částce započetla přeplatek z minulých let ve výši 156,89 Kč, celkem tedy za elektřinu 880,58 Kč a smluvní pokutu ve výši 200 Kč za neuhrazené zálohy, celkem bylo vyúčtováno 1 080,58 Kč. Dle platebního kalendáře činily zálohy na období od 15. 7. 2024 do 15. 6. 2025 vždy částku 820 Kč. Zálohy byly splatné vždy do každého 15. dne v měsíci. Z důvodu neuhrazení záloh bylo žalovanému dne 21. 8. 2024 zasláno oznámení o přerušení dodávky elektrické energie pro případ, že žalovaný v dodatečně poskytnuté lhůtě neuhradí zálohy a smluvní pokutu. Z vyúčtování smluvních pokut, poplatků a příslušenství pohledávky ze dne 25. 10. 2024 VS , var. symbol, bylo zjištěno, že byla žalovanému vyúčtována smluvní pokuta ve výši 100 Kč za neuhrazenou fakturu VS , var. symbol, . Žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě dlužných částek, naposledy předžalobní výzvou ze dne 19. 1. 2025.5. Vzniklý právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřené kupní smlouvy podle § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) za podmínek stanovených zákonem č. 458/2000 Sb., energetický zákon, podle kterých vznikla žalobkyni jako prodávající povinnost dodávat žalovanému elektřinu při současné povinnosti žalovaného hradit její cenu, v uvedeném rozsahu však žalovaný tyto povinnosti nesplnil. Tímto se zároveň žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalovaném ode dne prodlení, tedy ode dne následujícího po splatnosti předmětné faktury úroky z prodlení dle § 1970 o.z. ve sjednané výši. Žalobkyně rovněž v souladu se smlouvou a obchodními podmínkami vyúčtovala žalovanému smluvní pokutu v celkové výši 100 Kč za prodlení se zaplacením již splatné faktury za odběr elektřiny a smluvní pokutu za neuhrazené zálohy.6. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l o.s.ř. vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 400 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí věci, výzva k úhradě a žaloba) po 300 Kč dle § 14b odst. 1 AT v celkové výši 900 Kč a 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Povinnost uhradit náklady řízení v celkové výši 1 852 Kč má žalovaný dle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokáta žalobkyně. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zmíněné zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1, advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně shodnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Soudu je totiž známo, že žalobkyně uplatňuje více žalob s obdobnými nároky, tj. na obdobném skutkovém základu.