45 C 365/2025-19 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky a jejího příslušenství. Uvedla, že dne , datum, uzavřel žalobce se žalovanou smlouvu o úvěru č. , číslo, (dále také jen „smlouva“) na základě které byl žalované poskytnut kontokorentní úvěr do výše 10 000 Kč. Úvěrový účet povoleného přečerpání byl otevřen ke dni , datum, a počínaje tímto dnem mohl být Úvěr čerpán. Úroková sazba byla sjednána dle čl. II Smlouvy ve výši 17,90 % ročně s tím, že pro případ prodlení byl dále sjednán úrok z prodlení v zákonné výši. Vzhledem k tomu, že úvěr nebyl přes upomínání řádně splácen, stal se celý zůstatek na úvěrovém účtu splatným ke dni 28.6.2024. Žalovaná tak dluží žalobkyni částku 10000 Kč, úrok ve výši 2 136,92 Kč, který je tvořen úrokem ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny za období od 30.01.2024 do 24.06.2025, úroku z prodlení ve výši 944,30 Kč, který je tvořen úrokem z prodlení ve výši zákonné z dlužné jistiny a poplatků za období od 06.03.2024 do 24.06.2025, poplatků ve výši 1 300 Kč, účtovaných v souladu s uzavřenou Smlouvou a příslušnými sazebníky, skládající se zejména z poplatků za zaslání Upomínek / Výzev k uhrazení dlužných částek, úroku ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč (tj. z jistiny) od 25.06.2025 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši zákonné z částky 11 300 Kč (tj. z jistiny a poplatků) od 25.06.2025 do zaplacení. Předžalobní výzva byla žalované zaslána dne 4.7.202562. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání a žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, nevyjádřila, a ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. se tak má za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Soud ve věci zjistil z listinných důkazů předložených žalobkyní následující skutečnosti.5. Z výpisu příjmů z účtů žalované za období od leden až duben 2020 soud zjistil, že žalovaná měla pravidelný příjem ze zaměstnání ve společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, (a z nemocenských dávek z měsíce únor a březen 2020) v průměrné výši 16 000 Kč.6. Ze žádosti o poskytnutí úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná uvedla, že je zaměstnána od září 2019 na dobu určitou u zaměstnavatele , právnická osoba, , IČO , IČO, , s čistým měsíčním příjmem 23 000 Kč, dále uvedla, že má měsíční výdaje ve výši 3000 Kč, a měsíční výdaje na splátky úvěrů ve výši 655 Kč, a její příjem byl doložen historií běžného účtu vedeného u žalobkyně.7. Z výpisu z , právnická osoba, (tj. bankovních a nebankovních registrů) soud zjistil, že žalobkyně před poskytnutím úvěru zjistila, že žalovaná měla v té době jeden úvěr se splátkou 655 Kč měsíčně a nesplacená jistina úvěru činila 29 475 Kč.8. Ze žádosti o založení poštovního účtu ze dne 18.10.2017 soud zjistil, že soud zjistil, že žalovaná požádala žalobkyni o uzavření smlouvy o Poštovním účtu (běžném účtu).9. Z předsmluvních informací o kontokorentu ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná byla před uzavřením úvěrové smlouvy informována žalobkyní o podmínkách smlouvy o úvěru.10. Ze smlouvy o kontorentním úvěru ze dne , datum, , č. , číslo, , uzavřené mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným soud zjistil, že tato smlouva byla uzavřena pomocí prostředků komunikace na dálku. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do celkové výše úvěrového limitu 10 000 Kč, úroková sazba činila 17,9 % ročně, a RPSN 30 %. Žalovaný se zavázala úvěr splácet běžným účtem, a to peněžními prostředky došlými na její běžný účet s tím, že byla povinna splatit úvěr včetně úroků, poplatků, případných úroků z prodlení a smluvních pokut nejméně jednou za 6 měsíců.11. Z poslední výzvy k úhradě dluhu ze dne 10.4.2024 včetně dodejky soud zjistil, že žalovaná byla upomínána k úhradě dluhu vůči žalobkyni, a byla upozorněna na možnost zesplatnění úvěru.12. Z oznámení o zesplatnění ze dne 30.6.2024 včetně dodejky soud zjistil, že úvěr žalobkyně zesplatnila ke dni 28.6.2024, o čemž byla žalovaná vyrozuměna, a byla vyzvána k zaplacení dlužné částky ve výši 12 314,40 Kč.13. Z výzvy k zaplacení před podáním žaloby ze dne 4.7.2025, včetně dokladu o odeslání ze dne 7.7.2025, soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění úvěru s tím, že požaduje zaplacení dlužné částky 14 405,05 Kč, a to do 5 dnů od doručení výzvy.14. S ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí soudu ve věci.15. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. V daném případě bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o kontokorentním (spotřebitelském) úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr do celkové výše úvěrového limitu 10 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala úvěr splácet spolu s úroky z úvěru ve výši 17,90 %, a to z prostředků na běžném účtu, který měla vedený u žalobkyně, a to tak, že nejméně jednou za 6 měsíců dojde ke splacení celého úvěru včetně příslušenství a případné smluvní pokuty. Žalovaná svůj závazek ze smlouvy porušila, když nesplácela svůj závazek řádně a včas. Vzhledem k tomu, že žalovaná dlužnou částku neuhradila ani na základě písemné upomínky, žalobkyně s účinností ke dni 28.6.2024 zesplatnila celou jistinu úvěru v souladu s čl. 6.3 smlouvy o konrokorentním úvěru. Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dluhu před podáním žaloby. Při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně z výpisu z účtu žalovaného, který měl u ní veden za období od 18.10.2017 až do doby poskytnutí úvěru (i po jeho poskytnutí). Dále žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného pomocí interního napojení na insolvenční rejstřík, a z informací CBCB ověřila předchozí splátkovou morálku žalované. Žalovaná dluží žalobkyni částku ve výši 11 300 Kč, která se skládá z jistiny 10 000 Kč, a poplatků 1 300 Kč.16. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně.17. Podle § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.18. Podle § 2395 o. z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.19. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.20. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.21. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. V daném případě je totiž nepochybné, že mezi účastníky byla sjednáno podle § 2395 o.z. a smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě níž žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky, a žalovaná se zavázal tento úvěr splácet řádně a včas dle podmínek úvěru. Žalovaná však svou povinnost ze smlouvy nesplnila, když nehradila splátky úvěru řádně a včas. Žalobkyně následně využila svého práva ze smlouvy a úvěr zesplatnila, a žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky. Žalovaná však dlužnou částku