7 C 113/2026-18 – Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení 1 530 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný dne , datum, cestoval dopravním prostředkem provozovaným žalobkyní na lince MHD č. , číslo, a při přepravní kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem, čímž porušil povinnosti pro něj vyplývající ze smlouvy o přepravě a vznikla mu tak povinnost uhradit jízdné ve výši 30 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Splatnost nároku nastala dnem provedení přepravní kontroly.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a to ani na výzvu soudu. O žalobě soud rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno vycházet jen z důkazů předložených žalobkyní a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalovaného je dovozován z § 101 odst. 4 o.s.ř., neboť se k možnosti rozhodnutí bez jednání nevyjádřil.3. Ze záznamu o provedené přepravní kontrole č. , číslo, ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný uvedeného dne použil ke své přepravě vozidlo MHD provozované žalobkyní na lince č. , číslo, a v rámci přepravní kontroly provedené pověřenou osobou v 13:05 hod. se na výzvu neprokázal jízdním dokladem. Záznam o provedené přepravní kontrole s informací o povinnosti uhradit jízdné ve výši 30 Kč a přirážku k němu ve výši 1 500 Kč žalovaný osobně převzal a podepsal. Přepravní podmínky včetně práv a povinností cestujících a ceny jízdného a vyplývají ze Smluvních přepravních podmínek platných od 1. 8. 2021, jakož i Tarifu , Anonymizováno, platného od 1. 4. 2023 ve znění pozdějších dodatků, v souladu s žalobním tvrzením žalobkyně. K dobrovolnému zaplacení žalované částky byl žalovaný prokazatelně písemně vyzván v předžalobní výzvě ze dne 2. 2. 2026.4. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil za použití § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), dle kterého se smlouvou o přepravě zavazuje dopravce přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle § 3 odst. 1 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu (dále jen „vyhláška“), uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu a smluvních přepravních podmínek závazkový právní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové spoji uvedenými v jízdním řádu řádně a včas a závazek cestujícího dodržovat přepravní řád a smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu podle tarifu. Podle § 3 odst. 2 vyhlášky je smlouva o přepravě uzavřena mezi cestujícím a dopravcem nejpozději okamžikem nástupu cestujícího do dopravního prostředku provozovaného dopravcem. Povinnost zaplatit přirážku k jízdnému za přepravu bez platného jízdního dokladu stanoví § 7 odst. 5 vyhlášky. Práva a povinnosti mezi cestujícím a dopravcem včetně horní hranice přirážky, kterou lze uložit za nedodržení přepravního řádu nebo pokynu a příkazu pověřené osoby stanoví § 18a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě a § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách.5. Jelikož žalovaný použil ke své přepravě vozidlo hromadné přepravy osoby a v rozporu s citovanými předpisy včetně přepravních podmínek žalobkyně nesplnil povinnost uhradit jízdné, má žalobkyně právo na úhradu ceny jízdného ve výši 30 Kč, jakož i právo na přirážku k němu ve výši 1 500 Kč. Soud z uvedených důvodů žalobě zcela vyhověl. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobkyně rovněž právo na zaplacení úroku z prodlení v souladu s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v částce 1 852 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 530 Kč, tj. 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby před podáním návrhu včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.