7 C 116/2026-18 – Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 4 245 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že zákonem č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, je stanovena povinnost k placení televizního poplatku subjektům v tomto zákoně uvedeným. Měsíční výše televizního poplatku činí 150 Kč. Žalovaná se stala poplatníkem televizního poplatku za 1 televizní přijímač s účinností od , datum, . Televizní poplatek je splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce. Žalovaná poplatek nehradila v období od února 2023 do srpna 2025, ačkoliv byla k úhradě před podáním žaloby vyzvána. Žalobkyně dále požaduje i kapitalizovaný úrok z prodlení z dlužných částek jednotlivých měsíčních poplatků za období od prvého dne prodlení žalované do dne vyhotovení žaloby, tj. k datu 13. 2. 2026, v částce zaokrouhlené na celé koruny dolů, tj. celkem 1 044 Kč.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, soud proto vycházel z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní. O žalobě bylo rozhodnuto v souladu s § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť s tímto postupem účastníci souhlasili. Souhlas žalované je dovozen z ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť se ve stanovené lhůtě na výzvu soudu nevyjádřila.3. Z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků, přehledu předpisů a plateb a předžalobní upomínky ze dne 11. 9. 2025 s dokladem o odeslání učinil soud závěr o skutkovém stavu, který se shoduje se žalobními tvrzeními žalobkyně, tedy že žalovaná se stala poplatníkem televizního poplatku za 1 televizní přijímač s účinností od , datum, , kdy se zavázala k měsíční úhradě televizního poplatku. Žalovaná svou zákonnou poplatkovou povinnost neplnila nejméně v období od února 2023 do srpna 2025.4. Právní hodnocení soud provedl za použití zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění účinném od 1. 2. 2022 do 30. 4. 2025 (dále „ZRTP“). Pro období od května 2025 do srpna 2025 soud aplikoval tentýž předpis účinný od 1. 5. 2025 do 30. 9. 2025. Podle § 5 odst. 1 ZRTP poplatník, který je fyzickou osobou, platí rozhlasový poplatek z jednoho rozhlasového přijímače a televizní poplatek z jednoho televizního přijímače, a to i v případě, že jich vlastní, drží nebo z jiného právního důvodu užívá více včetně rozhlasového nebo televizního přijímače, který je příslušenstvím jím provozovaného dopravního prostředku.5. Podle § 6 ZRTP (do 30. 4. 2025) měsíční výše rozhlasového poplatku činila 45 Kč, měsíční výše televizního poplatku činila 135 Kč. Podle § 6 ZRTP (od 1. 5. 2025) měsíční výše rozhlasového poplatku činí 55 Kč, měsíční výše televizního poplatku činí 150 Kč6. Podle § 7 odst. 2 ZRTP je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem.7. Podle § 8 odst. 2 ZRTP poplatník je povinen oznámit provozovateli vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osobě, že se stal poplatníkem, a to do 15 dnů ode dne, kdy se jím stal; tento den je poplatník povinen uvést v oznámení.8. Podle § 10 ZRTP nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského.9. V daném případě dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalované vznikla povinnost k úhradě televizního poplatku, neboť měla přihlášený televizní přijímač, a tudíž byla povinna hradit televizní poplatek v zákonem stanovené výši 135 Kč měsíčně do dubna 2025 a od května 2025 pak ve výši 150 Kč měsíčně. Svou povinnost však v žalovaném období od února 2023 do srpna 2025 neplnila. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalované úhradu poplatku ve výši 4 245 Kč.10. Vzhledem k prodlení žalované s úhradou dlužné částky bylo rozhodnuto též o její povinnosti uhradit žalobkyni úrok z prodlení, o němž soud rozhodnul v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně zákonný úrok z prodlení kapitalizovala na částku 1 044 Kč, přičemž právo na zaplacení úroku z prodlení jí vzniklo dnem následujícím po datu splatnosti prvé dlužné částky poplatku, tj. dnem 16. 2. 2023 a nárokovala jej do dne podání žaloby, tj. 13. 2. 2026.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 245 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a paušální náhrada výdajů účastníka podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za jeden úkon, tj. vyhotovení písemné výzvy k plnění dle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb., v částce 100 Kč spolu s daní z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce podle § 149 odst. 1 o.s.ř.