7 C 54/2026-17 — Okresní soud v Sokolově

Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky celkem 413 334,71 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne , datum, Smlouvu o účelovém úvěru a revolvingovém úvěru č.: , číslo, (dále jen „Smlouva“ či „ÚS“). Před uzavřením Smlouvy byla věřitelem řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného. Na základě Smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 415 482 Kč, převodem na bankovní účet , č. účtu, . Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v 120 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 9 389 Kč. Žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, uhradil toliko částku 56 334 Kč. Žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění celého úvěru ke dni 4.11.2025. Celková výše žalovaného nároku činí částku 413 334,71 Kč (neuhrazená jistina ve výši 408 477 Kč, smluvní pokuta ve výši 1 000 Kč, poplatků ve výši 3 257 Kč, a nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč). Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Ze smlouvy o úvěru č. , číslo, soud zjistil, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne , datum, smlouvu o úvěru. Na základě Smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr, a to převodem na jeho bankovní účet uvedený ve smlouvě. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v 120 pravidelných měsíčních splátkách po 9 389 Kč, a to dle předpisu splátek uvedeného ve Smlouvě. Úroková sazba byla sjednána pouze na 21,3 % ročně, RPSN činila 24,5 %. Pro případ prodlení s úhradou splátky byla žalobkyně oprávněna žalovanému účtovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč. Žalobkyně tuto pokutu požaduje za 2 opožděné splátky. Vzhledem k prodlení byla smluvní pokuta účtována v celkové výši 1 000 Kč. Žalovaný současně se Smlouvou uzavřel také pojištění, za které se zavázal hradit měsíčně částku 767 Kč, splatnou vždy spolu s běžnou splátkou úvěru. Žalobkyně požaduje dlužné pojistné za období od 8/2025 do 11/2025. V případě prodlení byla žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit a účtovat žalovanému účelně vynaložené náklady na vymáhání dlužné částky ve výši 300 Kč za 1 měsíc. Žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil částku celkem 56 334 Kč. Protože žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, přistoupila žalobkyně ke dni 4.11.2025 k zesplatnění úvěru. Výzva byla žalovanému zaslána dne 4.11.2025. Žalobkyně následně zaslala žalovanému dne 27.11.2025 předžalobní výzvu.Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku „Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“Podle § 86 a 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 96/2022 Sb., účinného od 7. 5. 2022, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru … posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. V daném případě je totiž nepochybné, že bylo ujednáno časově omezené poskytnutí finančních prostředků a jejich vrácení s úrokem (a poplatkem). Žalobkyni vzniklo vedle práva na zaplacení splatného dluhu žalovaného i právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 54 394,90 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 16 534 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 413 334,71 Kč sestávající z částky 9 980 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 31 290 Kč ve výši 6 570,90 Kč.