8 C 12/2026-15 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení je uplatněný nárok žalobkyně na zaplacení částky 1 680 Kč s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od 16. 11. 2022 do 31. 10. 2025 částkou 353,31 Kč představující nezaplacené rozhlasové poplatky (45 Kč / od 1.5.2025 55 Kč. měsíčně) za období 01.11.2022 do 31.10.2025 dle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích v platném znění za vlastnictví rozhlasového přijímače v místě jeho bydliště , adresa, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. O žalobě soud rozhodl podle § 115 a o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalovaného je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil.4. Na základě uvedených důkazů byl zjištěn skutkový stav odpovídající tvrzením v žalobě. Žalovaný byl zařazen do evidence plátců rozhlasového poplatku s účinností od , datum, a vznikla mu zákonná povinnost platit rozhlasový poplatek ve výši 45 Kč měsíčně ( od 1.5.2025 pak 55 Kč. měsíčně) se splatností vždy k 15. dni v měsíci Žalovaný nezaplatil rozhlasové poplatky za období 01.11.2022 do 31.10.2025 a vznikl mu tak dluh ve výši 1680Kč. Tuto dlužnou částku žalovaný neuhradil ani k předžalobní výzvě ze dne 27. 8. 2024.5. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud po právní stránce zejména dle ust. §3, odst. 4, § 5 odst. 3 a 4, §7, odst. 4, § 8 odst. 2, §9, odst. 1. písm. a) zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, kdy na základě tvrzení žalobkyně a předložených důkazu, a vzhledem k absenci tvrzení žalované o úhradě dlužné částky, má soud za prokázané, že žalovaný dluží žalobkyni částku 1680 Kč odpovídající nezaplaceným rozhlasovým poplatkům za shora uvedené období, když žalovaný je poplatníkem rozhlasového poplatku, přičemž s účinností od 1.5.1996 byl zařazen do evidence vzhledem k vlastnictví jednoho rozhlasového přijímače. Protože žalovaný poplatky nehradil řádně ani včas, a to ani na základě zaslaných výzev, dostala se do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, a proto má žalobkyně v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, právo na úhradu úroků z prodlení, jejichž výše v kapitalizované výši za uvedené období byla shledána v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.7. Odůvodnění rozsudku odpovídá ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř.