1 C 191/2022-38 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobce se domáhá po žalovaném zaplacení částky 703 754 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobce jako pronajímatel uzavřel se žalovaným jako nájemcem dne 3. 1. 2020 smlouvu o nájmu prostoru sloužícího k podnikání, a to restaurace nacházející se ve [anonymizováno] nadzemním podlaží objektu [anonymizována dvě slova] [jméno] ve [obec], [ulice] ulice [číslo] zapsaného na LV [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí], jako objekt občanské vybavenosti [adresa] na stavebních parcelách p.č. st. [číslo] a p.č. st. [anonymizováno]. Nájem byl sjednán na dobu neurčitou. Žalovaný neuhradil žalobci dluh z titulu nájmu uvedeného prostoru, celková dlužná částka činí 703 754 Kč. Žalovaný část dluhu ve výši 671 271 Kč uznal co do důvodu a výše. Uznání dluhu nezahrnuje částku 24 501 Kč představující zálohu na vyúčtování služeb za rok 2022, konkrétně za svoz a úklid odpadu, vodné a stočné. Dále uznání dluhu nazahrnuje částku 7 982 Kč představující náklady na úklid společných prostor a náklady za spotřebu elektřiny a společných prostor za rok 2022. Žalovaný byl vyzván k úhradě žalované částky dopisem ze dne 18. 8. 2022, přes výzvu žalobce částku neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Pouze podal odpor proti elektronickému platebnímu rozkazu s odůvodněním, že s ním nesouhlasí. K samotné žalobě se přes výzvu soudu nevyjádřil. 3. Žalobce výpisem z katastru nemovitostí prokázal, že je vlastníkem domu [adresa] stojící na stavebních parcelách p.č. st. [číslo] a p.č. st. [anonymizováno] v k.ú. [příjmení] [jméno]. Na základě smlouvy o nájmu prostoru sloužícího k podnikání ze dne 3. 1. 2020 uzavřené mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem přenechal žalobce k dočasnému užívání (pronájmu) prostor sloužící k podnikání označený jako restaurace o výměře 197,05 m2 v objektu [anonymizována dvě slova] [jméno] ve [obec], [adresa], a to na dobu neurčitou. Účastníci sjednali nájemné ve výši 23 000 Kč + 21% DPH, tj. celkem v částce 27 830 Kč za měsíce březen, duben a květen 2020, následně od června 2020 do prosince 2020 byla výše nájemného sjednána celkem v částce 39 930 Kč s DPH a počínaje měsícem lednem 2021 bylo nájemné sjednáno ve výši 27 830 Kč s DPH. Nájemné bylo splatné v termínech podle splátkového kalendáře, který tvoří nedílnou součást nájemní smlouvy. Z předmětné nájemní smlouvy dále vyplývá, že se žalovaný jako nájemce zavázal hradit vodné a stočné a svoz odpadu pronajímateli, tedy žalobci, jednorázově na základě zálohové faktury vystavené pronajímatelem do 30. června běžného roku s tím, že vyúčtování bude provedeno po obdržení daňových dokladů dodatelů služeb nejpozději do 31. 5. následujícího roku. Nájemní vztah mezi účastníky byl ukončen dohodou o ukončení nájmu prostoru sloužícího k podnikání ze dne 27. 5. 2022, a to ke dni 31. 5. 2022. Žalovaný uznal vůči žalobci dluh v částce 671 271 Kč z titulu nájmu prostor sloužícího k podnikání na základě výše uvedené nájemní smlouvy co do důvodu a výše a zavázal se jej uhradit v pravidelných měsíčních splátkách po 5 000 Kč splatných vždy nejpozději do 20. dne příslušného kalendářního měsíce. Splátkový kalendář byl sjednán pod ztrátou výhody splátek s tím, že nezaplacením kterékoli ze splátek či její části déle než čtyři dny po datu splatnosti se celý dluh (jeho nesplacený zůstatek) stává splatným celý najednou, jak soud zjistil z uznání dluhu spolu s dohodou o úhradě dluhu ze dne 27. 5. 2022. Z faktury [číslo] ze dne 31. 5. 2022 soud zjistil, že jí byla žalovanému vyúčtována ze strany žalobce částka ve výši 7 982 Kč dne 14. 7. 2022, jako záloha na vyúčtování nákladů ze společných prostor za rok 2022, a to náklady na úklid společných prostor a nákladů za spotřebu elektřiny ze společných prostor. Fakturou č. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] ze dne 31. 5. 2022 byla žalovanému vyúčtována částka ve výši 24 501 Kč za svoz a složení odpadu, vodné a stočné za rok 2022, rovněž se splatností dne 14. 7. 2022. Žalovaný byl výzvou odeslanou dne 18. 8. 2022 vyzván k úhradě žalované částky do 7 dnů od odeslání, tj. do 25. 8. 2022, jak vyplývá z předžalobní výzvy a dokladu o odeslání. Ve smyslu § 573 zák. č. 89/2012 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) se má za to, že výzva došla žalovanému dne 23. 8. 2022 4. Podle § 2 053 o. z., uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 5. Podle § 1973 o.z. dojde-li k dohodě, že dluh již splatný bude plněn ve splátkách, a chce-li věřitel, aby dlužník ve splátkách platil i úroky z prodlení, musí to být výslovně dohodnuto. 6. Podle § 1931 o.z. bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky. 7. Ve věci bylo prokázáno, že žalobce jakožto pronajímatel přenechal do užívání žalovanému restauraci nacházející se v době [adresa] stojící na stavebních parcelách p.č. st. [číslo] a p.č. st. [anonymizováno] v k.ú. [příjmení] [jméno]. Žalovaný se zavázal hradit měsíční nájemné za období od června 2020 do prosince 2020 včetně nájemné ve výši 39 930 Kč měsíčně a za měsíce březen, duben a květen 2020 a dále od 1. 1. 2021 ve výši 27 830 Kč s DPH, dále zálohy za vyúčtování služeb (vodné, stočné, svoz odpadů). Tvrzení žalobce, že žalovananý žalovanou částku neuhradil, nebylo žádnými důkazy vyvráceno. 8. Účastníci uzavřeli splatnou nájemní smlouvu ve smyslu § 2 201 a následující a zejména § 2 302 a následující o.z. Žalobce splnil svou povinnost a přenechal do užívání žalovanému prostory sloužícího k podnikání, žalovaný nesplnil svou povinnost vyplývající ze smlouvy a neuhradil žalobci nájemné, vyúčtování za zálohy na úklid a svoz odpadu, vodné, stočné a spotřebovanou elektřinu společných prostor. Žalovaný ve smyslu § 2 053 o.z. uznal svůj dluh co do důvodu a do výše 671 271 Kč a zavázal se jej hradit v pravidelných měsíčních splátkách po 5 000 Kč, kdy každá tato splátka byla splatná vždy do 20. dne příslušného kalendářního měsíce. Žalovaný byl vyzván žalobcem k úhradě celého dluhu na základě předžalobní výzvy, doručené 23. 8. 2022. V předžalobní výzvě byl žalovaný vyzván, aby uhradil dlužnou částku do 7 dnů ode dne odeslání této výzvy, tj. do 25. 8. 2022. Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru, že nebyla vyvrácena právní domněnka vyplývající z ustanovení § 2 053 o.z., tedy že v době uznání trval dluh, který žalovaný uznal co do důvodu i výše v částce 671 271 Kč. Ohledně částek 24 501 Kč a 7 982 Kč za služby spojené s užívání prostor k podnikání, které nejsou součástí uznání dluhu, povinnost k jejich úhradě vyplývá z ujednání čl. V Smlouvy o nájmu prostru sloužícího k podnikání ze dne 3. 1. 2020. 9. Nezaplacením dlužných částek ve sjednaných lhůtách splatnosti se dostal žalovaný do prodlení dle § 1968 o.z. a násl., a je proto povine hradit žalobci úroky z prodlení. Ohledně úroků z prodlení z částky 671 271 Kč, ohledně níž účastníci sjednali splátkový kalendář, aplikoval soud ustanovení § 1973 o.z. Dohoda o plnění ve splátkách byla uzavřena dodatečně až po splatnosti jednotlivých dlužných částek nájemného, jichž se týkala. Dohody o splátkovém kalendáři nebyly dotčeny doposud splatné úroky z prodlení, žalovaný tedy byl v prodlení se zaplacením jednotlivých dlužných částek až do uzavření předmětné dohody o splátkovém kalendáři, tj. do 27. května 2022. Naproti tomu úroky za období od okamžiku účinnosti dohody o splátkách až do nově sjednané splatnosti se ruší, a tyto dlužník, tedy žalovaný, hradit nemusí, neboť původní prodlení žalovaného účinností této dohody končí, neboť v dohodě nebylo sjednáno jinak (viz rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 8. 2006 sp.zn. 32 Odo 860/2005). Účastníci v dohodě sjednali splatnost jednotlivých splátek ve výši 5 000 Kč, vždy k 20. dni příslušného měsíce s tím, že byla sjednána ztráta výhody splátek pro případ, že žalovaný neuhradí jednotlivou předmětnou částku do čtyř dnů po její splatnosti. Ztrátu výhody splátek musí ovšem žalobce uplatnit ve smyslu § 1931 o.z. vždy do splatnosti nejblíže příští splátky, nenastává automaticky. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě celé dlužné částky až v rámci předžalobní výzvy z 18. 8. 2022 s tím, že vyzval žalovaného, aby dlužnou částku uhradil do 25. 8. 2022. Úroky z jednotlivých dlužných částek, které byly součástí splátkového kalendáře v rámci dohody o uznání dluhu a o splátkovém kalendáři, tedy neběžely v době od 27. 5. 2022 do 25. 8. 2022. Soud proto ohledně zákonných úroků týkajících se jednotlivých splátek, které byly součástí splátkového kalendáře v uvedeném období od 27. 5. 2022 do 25. 8. 2022, zamítl. V ostatním byla žaloba podána důvodně. Soud ji proto vyhověl s tím, že výše zákonných úroků z prodlení byla stanovena v souladu s ustanovením § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. v účinném znění. 10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 občanské