1 C 5/2022-34 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobce navrhl uložit žalovanému povinnost zaplatit mu ve výroku uvedené částky. Žalobu odůvodnil tím, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 s účinností k témuž dni je právním nástupcem společnosti [právnická osoba] Žalobce tvrdí, že jeho právní předchůdce uzavřel dne 9. 6. 2016 se žalovaným smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen„ smlouva č. 1“). Žalovanému byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 17 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit v souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků částku ve výši 12 480 Kč, která představuje úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 338 Kč s úrokovou sazbou 27 %, odměnu za administrativní zpracování ve výši 2 597 Kč a odměnu za splácení v hotovosti ve výši 6 545 Kč. Celkovou částku se zavázal žalovaný uhradit v hotovosti v 15 měsíčních splátkách po 1 966 Kč, poslední splátka byla stanovena na 9. 9. 2017. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední platba byla uhrazena dne 8. 5. 2017. Žalovaný do dne postoupení pohledávky uhradil částku 8 813,93 Kč, z toho 5 238,23 Kč bylo použito na poplatek a 3 575,70 Kč na částečnou úhradu jistiny. Žalovaná dlužná jistina činí 13 424,30 Kč, poplatek 7 241,77 Kč skládající se z nezaplaceného úroku ve výši 1 621,94 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 1 596,44 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 023,39 Kč. V důsledku neuhrazení dlužné částky ke dni 9. 9. 2017 se neuhrazená jistina 13 424,30 Kč úročí od 10. 9. 2017 úrokem ve výš 27 % dle smlouvy o úvěru. Dále se žalobce domáhá zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 6 562,22 Kč představujících úrok ve výši 27 % jdoucí z dlužné jistiny ve výši 13 424,30 Kč od 10. 9. 2017, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do postoupení dne 24. 6. 2019, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 1 863,63 Kč představující úrok z prodlení ve výši 8,05 % z jistiny ve výši 13 424,30 Kč od 11. 10. 2017, tj. od marného uplynutí měsíční lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky do data postoupení dne 24. 6. 2019. Dále se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení úroků ve výši 27 % z částky 13 424,30 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 8,05 % z částky 13 424,30 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení. 2. Dále se žalobce tvrdí, že jeho právní předchůdce uzavřel dne 13. 3. 2016 se žalovaným smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen smlouva č. 2“). Žalovanému byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 34 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit v souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků částku ve výši 11 157 Kč, která představuje úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 5 125 Kč s úrokovou sazbou 14,19 % a odměnu za administrativní činnost ve výši 6 032 Kč. Celkovou částku se zavázal žalovaný uhradit v hotovosti ve 100 týdenních splátkách po 452 Kč, poslední splátka byla stanovena na 11. 21. 2018. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední platba byla uhrazena dne 9. 6. 2016. Žalovaný uhradil částku 5 506,07 Kč, z toho 2 399,16 Kč bylo použito na poplatek a 3 106,91 Kč na částečnou úhradu jistiny. Žalovaná dlužná jistina činí 30 893,09 Kč a poplatek částku 8 757,84 Kč. Dále se žalobce domáhá zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 6 164,59 Kč představujících úrok ve výši 14,9 % jdoucí z dlužné jistiny ve výši 30 893,09 Kč od 12. 2. 2018, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do dne postoupení dne 24. 6. 2019, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 4 579,38 Kč představující úrok z prodlení ve výši 8,05 % z jistiny ve výši 30 893,09 Kč od 11. 9. 2017, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky do data postoupení dne 24. 6. 2019. Dále se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení úroků ve výši 14,9 % z částky 30 893,09 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 8,05 % z částky 30 893,09 Kč od 24. 6. 2019 do zaplacení. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. V řízení se jedná o věc s cizím prvkem, neboť žalovaný je státní občan Polské republiky. Česká republika i Polská republika jsou členy Evropské unie, proto je třeba věc posuzovat podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1215/2012 (dále jen Nařízení). V tomto případě byl žalovanému poskytnut bezúčelový úvěr, nejednalo se o úvěr účelově vázaný na koupi movitých věcí. Je proto třeba aplikovat článek 7 bod 1 písm. b) odrážku druhou Nařízení, podle kterého je příslušný soud dle místa na území členského státu, kde podle smlouvy byly nebo měly být služby (zde úvěry) poskytnuty. Tímto ustanovením je upravena mezinárodní příslušnost (pravomoc) i místní příslušnost soudu. Soud dospěl k závěru, že rozhodným právem je právo ČR ve smyslu čl. 6 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), neboť žalovaný měl v době uzavření smlouvy obvyklé bydliště v ČR. 5. K výzvě soudu žalobce doplnil skutečnosti týkající se posouzení úvěruschopnosti žalovaného ohledně obou úvěrových smluv. Uvedl, že jeho právní předchůdce s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr (respektive zápůjčku), a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy o zápůjčce. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty a byly ověřeny doklady uvedenými v části ověřené dokumenty. Teprve po vyhodnocení získaných informací byly se žalovaným uzavřeny úvěrové smlouvy. Současně si žalobce ověřil, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. U smlouvy č. 1 vycházel právní předchůdce z měsíčního příjmu žalovaného 18 000 Kč, výši příjmů a výdajů ověřil z pracovní smlouvy, výplatních pásek a výpisu z účtu žalovaného. U smlouvy č. 2 vycházel žalobcův právní předchůdce z příjmu žalovaného 35 000 Kč, výši příjmů a výdajů ověřil z pracovní smlouvy, výplatních pásek a nájemní smlouvy. 6. Ze smlouvy č. 1 ze dne 9. 6. 2016 soud zjistil, že se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 17 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s poplatkem v částce 12 480 Kč, poplatek byl vypočten jako součet následujících položek: úroků ve výši 3 338 Kč, částky za administrativní činnost ve výši 2 597 Kč, částky za hotovostní inkaso ve výši 6 545 Kč Celkem se tedy žalovaný zavázal zaplatit 29 480 částku Kč, a to v pravidelných 15 měsíčních splátkách v částce 1 966 Kč RPSN u sjednané půjčky činí 60,16 %. Ze znění smlouvy je zřejmé, že žalovaný čerpal úvěr v hotovosti v den podpisu smlouvy. Úroková sazba byla sjednána ve výši 27 % ročně. Z tabulky umoření je zřejmé, že žalovaný uhradil celkem 8 813,93 Kč. Ze zákaznické karty vztahující se ke smlouvě číslo 1 bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že pracuje jako kuchař s čistým měsíčním příjmem 18 000 Kč, což doložil pracovní smlouvou a výplatními páskami. Uvedl měsíční výdaje ve výši 15 950 Kč, doložil nájemní smlouvu. 7. Ze smlouvy číslo 2 (smlouva o zápůjčce z 13. 3. 2016 soud zjistil, že touto smlouvou se [právnická osoba] zavázal poskytnout žalovanému zápůjčku (spotřebitelský úvěr) v částce 34 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku spolu s poplatkem v částce 11 157 Kč skládajícího se s úroku 5 125 Kč, z poplatku za administrativní činnosti ve výši 6 032 Kč, tedy v celkové částce 45 157 Kč vrátit v pravidelných 100 týdenních splátkách po 452 Kč, když první splátku byl žalovaný povinen zaplatit 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy. Ze zákaznické karty žalovaného z téhož dne vyplývá, že žalovaný uvedl, že je zaměstnán jako kuchař s čistým měsíčním příjmem 35 000 Kč a měsíčními výdaji 21 800 Kč, když předložil pracovní smlouvu a tři výplatní pásky. Současně předložil 3 výpisy z bankovního účtu. Z přehledu plateb je zřejmé, že žalovaný uhradil celkem částku 5 506,07 Kč. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem dne 24. 6. 2019 včetně příloh (strana 125 a 110 seznamu postoupených pohledávek) je zřejmé, že pohledávky ze shora uvedených smluv o zápůjčce za žalovaným byly postoupeny na žalobce. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 24. 6. 2019 je zřejmé, že obě postoupení pohledávky byla žalovanému oznámena a odeslání oznámení žalovanému bylo doloženo příslušným podacím lístkem. 9. V právní rovině dospěl soud k závěru, že účastníci uzavřeli v obou případech smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2 390 a následující zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“). Žalovaný vystupoval při uzavření smlouvy v pozici spotřebitele, proto se na předmětné smlouvy vztahuje rovněž zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobcova aktivní procesní legitimace je dána ustanovením § 1879 a násl. o. z. Soud se zabýval tím, zda mezi účastník