1 C 103/2023-67 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí soudu, jímž by byl nahrazený souhlas žalovaného s návrhem smlouvy o zřízení věcného břemene č. [anonymizováno] [číslo]. Žalobkyně tvrdí, že žalovaný je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] v [katastrální uzemí]. Žalobkyně s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení práva odpovídající věcnému břemeni, v které se dohodli, že uzavřou smlouvu o zřízení věcného břemene nejpozději do 12 měsíců od dokončení, respektive převzetí dokončené stavby – zařízení distribuční soustavy s názvem„ [obec] - kNN“. Městský úřad Strakonice, stavební úřad, vydal dne [datum] kolaudační souhlas s užíváním stavby, předmětná stavba byla ukončena zápisem o předání a převzetí budovy nebo stavby dne [datum]. Žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění jejího závazku, tedy k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene, avšak žalovaný neposkytl žádnou součinnost. 2. Žalovaný je v důsledku neznámého pobytu v řízení zastoupen opatrovníkem pro řízení. 3. Ve věci jde o řízení z cizím prvkem, neboť žalovaný je občanem Spolkové republiky Německo. Pravomoc soudů České republiky je dána ustanovením § 68 zákona č. 91/2012, o mezinárodním právu soukromém, rozhodné právo České republiky je určeno § 69 odst. 1 citovaného zákona. 4. Soud ve věci rozhodl dle ustanovení § 115a o.s.ř. bez nařízení ústního jednání, neboť žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný (zastoupený opatrovníkem) se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřil, přestože byl poučen o tom, že v případě nevyjádření se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto věc projednal a rozhodl pouze na základě listinných důkazů předložených účastníky, aniž by nařizoval jednání. 5. Na základě předložených listin dospěl soud k následujícímu skutkovému stavu. Žalovaný je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], jak vyplývá zapsaného z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] u [obec]. Ze smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že se účastníci zavázali nejpozději do 12 měsíců od správního rozhodnutí – od nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí nebo vydání kolaudačního souhlasu, případně od dokončení, resp. převzetí dokončené stavby, a to sítě technického vybavení s názvem„ [obec] – kNN“ uzavřít smlouvu o zřízení věcného břemene, které bude svou povahou osobní služebností energetického vedení zřízenou ve prospěch žalobkyně jako provozovatele distribuční soustavy za účelem umístění distribuční soustavy – zemního kabelu NN, kabelového pilíře. Ze smlouvy dále vyplývá, že právo věcného břemene bude zřízeno jako časově neomezené za jednorázovou náhradu ve výši 1 000 Kč, splatnou do 60 dnů od doručení vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí. Ze Smlouvy o zřízení věcného břemene č. [anonymizováno] [číslo] vyplývají veškeré skutečnosti uvedené shora ve výroku I. tohoto rozsudku. Vymezení rozsahu věcného břemene vyplývá z Geometrického plánu [číslo] [rok] vyhotoveného [právnická osoba] a.s., geometrický plán je součástí rozsudku. Městský úřad Strakonice vydal dne [datum rozhodnutí] pod sp. zn. [spisová značka] [spisová značka] kolaudační souhlas s užíváním stavby„ [příjmení] zemní kabelové vedení NN“ mimo jiné i na předmětném pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec]. Ze zápisu o předání a převzetí budovy nebo stavby [číslo] soud zjistil, že předmětná stavba byla zhotovitelem (společností [právnická osoba]) předána žalobkyni dne [datum]. Přes výzvu k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene žalovaný smlouvu neuzavřel. 6. Podle § 1785 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem. 7. Podle § 1786 o. z. zavázané straně vzniká povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co ji k tomu vyzve oprávněná strana v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí. 8. Podle § 1787 odst. 1 o. z. nesplní-li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud nebo osoba určená ve smlouvě. Neurčí-li tato obsah budoucí smlouvy v přiměřené lhůtě nebo odmítne-li jej určit, může oprávněná strana navrhnout, aby jej určil soud. 9. Účastníci sjednali závazek uzavřít smlouvu o zřízení věcného břemene na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] ve výlučném vlastnictví žalovaného ve prospěch žalobkyně, a to za účelem umístění distribuční soustavy nejpozději do 12 měsíců od převzetí stavby žalobcem od zhotovitele. Ve věci bylo prokázáno, že předmětná stavba byla od zhotovitele převzata dne [datum], přes výzvu žalobkyně žalovaný smlouvu o zřízení věcného břemene neuzavřel. Byly tak splněny podmínky § 1785 a násl. o. z., a proto soud žalobě vyhověl a nahradil projev vůle žalovaného – souhlas s návrhem smlouvy o zřízení věcného břemene uvedeného ve výroku I. tohoto rozsudku. Geometrický plán, v němž je věcné břemeno vymezeno, je nedílnou součástí rozsudku. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a ze dvou úkonů nezastoupeného účastníka (předžalobní výzva a žaloba) ve smyslu § 151 odst. 3 o. s. ř., po 300 Kč dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. 11. S ohledem na skutečnost, že žalovanému byl ustanoven opatrovník z důvodu neznámého pobytu, vzniknou v souvislosti se zastoupením žalovaného v České republice náklady vynaložené na odměnu opatrovníka. Nárok státu na úhradu nákladů spočívající v odměně opatrovníka nelze podřadit pod rozhodnutí o nákladech řízení státu podle § 148 odst. 1 o. s. ř., nýbrž se uplatní ustanovení § 149 odst. 2 o. s. ř., podle něhož, zastupoval-li ustanovený advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit státu náhradu hotových výdajů advokáta a odměnu za zastupování. Náhradu nákladů, které v tomto případě budou vynaloženy na zaplacení odměny za zastupování a hotových výdajů advokáta, ustanoveného jako opatrovníka podle § 29 o. s. ř., lze přiznat jen za situace, kdy účastník, jemuž byl advokát ustanoven, má s ohledem na výsledek řízení právo na náhradu nákladů řízení. V tomto případě však soud přiznal náhradu nákladů řízení žalobci, nikoliv žalovanému, kterému byl opatrovník ustanoven. Soud proto rozhodl, že České republice – Okresnímu soudu ve Strakonicích se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.