1 C 31/2022-145 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobkyně se domáhala určení, že je vlastníkem pozemku parc. [číslo] o výměře 7 m2 v [katastrální uzemí], který byl oddělen z pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] zapsaném na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrálního pracoviště Strakonice s tím, že pozemek byl oddělen geometrickým plánem [číslo] 2021 vyhotovený Ing. [jméno] [příjmení]. Žalobu odůvodnila tím, že se na základě kupních smluv ze dne 4. 5. 2007, 15. 1. 2011 a 7. 6. 2012 stala nejdříve podílovou spoluvlastnicí a poté výlučnou vlastnicí pozemku parc. [číslo] o výměře 53 m2 a pozemku parc. [číslo] o výměře 627 m2, jehož součástí je stavba domu [adresa], vše zapsáno na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí]. V roce 2007, kdy se žalobkyně stala spoluvlastnicí pozemků, tvořil rozhradu mezi pozemky parc. [číslo] zděný plot, který v daném místě stál již desetiletí. Pozemek parc. [číslo] byl žalobkyni předán ohraničený zdí a žalobkyně jej takto užívá od roku 2007 jako vlastnice. Předchozí vlastnicí uvedených nemovitostí byla [jméno] [příjmení], která pozemky užívala jako vlastnice s tím, že rozhrada (zděný plot) tvoří hranice pozemku. V roce 2017 prodala obec Číčenice žalovanému pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec], který zasahuje pod plot a do území užívaného žalobkyní. Žalovaný v roce 2021 bez jakéhokoli titulu zbořil zeď tvořící součást oplocení a chopil se jeho držby. Žalobkyně uvedla, že sporná část pozemku tvoří součást území ohraničeného zděným plotem, jehož držby se žalobkyně v dobré víře chopila, a i bez započtení držby předcházející vlastnice se nejpozději ke dni 4. 5. 2007 stala vlastnicí sporné části pozemku, když naplnila podmínku desetileté držby pozemku v dobré víře. Následně žalobkyně uvedla, že [jméno] [příjmení] se stala vlastnicí uvedených nemovitostí na začátku 90. let, předmětný pozemek držela v nezměněné podobě 17 let v dobré víře a držba nebyla nikým zpochybněna. Naléhavý právní zájem na určení vlastnictví k nemovitosti je dle žalobkyně dán existencí rozporu mezi stavem zapsaným v katastru nemovitostí a stavem skutečným. 2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Nesouhlasil s tvrzením žalobkyně, že nemovitost byla držena v dobré víře několik desítek let. Tvrdil, že s hraniční zdí bylo pohnuto směrem na původně obecní, nyní jeho pozemek, a proto nemohla být dána dobrá víra právní předchůdkyně žalobkyně. Uvedl, že žalovaný při koupi pozemku parc. [číslo] jednal v dobré víře v souladu se zápisem v katastru nemovitostí. Ihned, jak pozemek nabyl, oznámil tuto skutečnost žalobkyni, není dána dobrá víra žalobkyně po vydržecí dobu, nemohla proto pozemek vydržet. 3. Mezi účastníky nebylo sporné, že žalobkyně je vlastníkem pozemků parc. [číslo] v [katastrální uzemí], když součástí pozemku parc. [číslo] je dům [adresa]. Tato skutečnost vyplývá z výpisu z katastru nemovitostí LV [číslo] pro katastrální území a [územní celek] Kupní smlouvou ze dne [datum], uzavřenou mezi [jméno] [příjmení] jako prodávající a žalobkyní a [jméno] [příjmení] jako kupujícími, byly uvedené nemovitosti převedeny do spoluvlastnictví kupujících, každému jednou polovinou. V článku 2 uvedené smlouvy bylo sjednáno, že prodávající prodává nemovitosti včetně vedlejších staveb, trvalých porostů a oplocení s veškerým dalším příslušenstvím a součástmi, právy a povinnostmi s nimi spojenými. Z ověřovacích doložek je zřejmé, že vklad práva podle této kupní smlouvy byl zapsán v katastru nemovitostí dne [datum] s právními účinky vkladu dnem 4. 5. 2007 Kupní smlouvou ze dne [datum] uzavřenou mezi obcí [obec] jako prodávající a žalobkyní a [jméno] [příjmení] jako kupujícími byl do podílového spoluvlastnictví kupujících – každému jednou polovinou převeden pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec]. Žalobkyně se stala výlučnou vlastnictví shora uvedených nemovitostí, tj. pozemku parc. [číslo] jehož součástí je dům [adresa], a pozemku parc. [číslo] na základě kupní smlouvy ze dne 7. 6. 2012 uzavřené mezi [jméno] [příjmení] jako prodávajícím a žalobkyní jako kupující. 4. Mezi účastníky dále nebylo sporné, že žalovaný je vlastníkem sousedního pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], jak rovněž vyplývá z výpisu z katastru nemovitostí a z kupní smlouvy uzavřené dne 6. 3. 2017 mezi obcí [obec] jako prodávající a žalovaným jako kupujícím. Z uvedené kupní smlouvy a z geometrického plánu Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] který je součástí uvedené smlouvy, dále vyplývá, že převáděný pozemek parc. [číslo] vznikl oddělením od pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví [územní celek]. Z výpisu z katastru nemovitostí vyplývá, že právní účinky zápisu vkladu nastaly k 23. 3. 2017 a zápis vkladu vlastnického práva žalovaného byl proveden 19. 4. 2017. 5. Mezi účastníky bylo sporné, zda pozemek o výměře 7 m2 tak, jak byl oddělen z pozemku žalovaného parc. [číslo] v k.ú. [obec] na základě geometrického plánu Ing. [příjmení] [číslo] 2021, byl nebo nebyl užíván žalobkyní a jejími právními předchůdci v dobré víře, že jsou vlastníci tohoto pozemku či nikoli. Při místním šetření a rovněž z předložených fotografií soud zjistil, že zeď, která se původně na uvedeném pozemku nacházela, byla zbourána. Nyní se na místě nachází provizorní drátěný plot, zbytky keře a suť. Z fotografií, které zachycovaly dřívější stav, je zřejmé, že na místě stála zeď, která navazovala na stavení stojící na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] ve vlastnictví žalovaného. K tomu, jak byla sporná část pozemku užívána v minulosti, k tomu, co bylo projevem vůle [jméno] [příjmení] a žalobkyně při uzavírání kupní smlouvy, soud vyslechl svědkyni [jméno] [příjmení]. Z výpovědi této svědkyně bylo zjištěno, že pozemek parc. [číslo] se stavením [adresa] nabyla do vlastnictví na základě darovací smlouvy od jejích rodičů. V době, kdy nemovitosti nabyla, na pozemku stála zeď, a to v levé části, v pravé části se nacházela vrata zasazená do pilíře, který vystupoval na pozemek parc. [číslo]. Vpravo pak navazoval dřevník, který byl zbourán. Z výpovědi svědkyně je zřejmé, že se v prostoru mezi dřevníkem a zdí nacházela ještě suchá toaleta a hnojiště. Z výpovědi svědkyně dále vyplynulo, že poté, co nabyla uvedené nemovitosti od rodičů do svého vlastnictví a následně poté, co její otec v roce 1993 zemřel, přistoupila svědkyně k vybourání vrat a na místě, kde se před tím nacházela vrata, byla dostavěna zeď. Svědkyně vyloučila, že by bylo se zdí jakkoli hýbáno, že by byla posouvána směrem k sousední nemovitosti. Svědkyně rovněž vyloučila, že by jí žalovaný sděloval, že staví zeď na cizím pozemku. Z výpovědi svědkyně je zřejmé, že neměla jakoukoli pochybnost o tom, že pozemek pod zdí, resp. v době darování rodiči pod vraty, nabyla do vlastnictví. Stav nemovitostí, v jakém byly, když je nabyla, byl od jejího dětství stejný, neměnný. Svědkyně uvedla, že si myslela, že pozemek, na kterém stála zeď, je její. Při uzavírání kupní smlouvy se nebavila se žalobkyní o uvedené zdi a o pozemku pod zdí, neboť k tomu nebyl důvod. Výpověď svědkyně koresponduje s darovací smlouvou ze dne 14. 10. 1986 uzavřené mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] formou notářského zápisu sepsaného Státním notářstvím ve [obec] pod č.j. [spisová značka], NZ [číslo], z níž vyplynulo, že touto smlouvou darovali [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] mimo jiné stavební [adresa] v [obec], stavební parcelu parc. [číslo] o výměře 782 m2, zahradu parc. [číslo] v k.ú. [obec], obec Číčenice. Z fotografií zachycujících stav sporné části pozemku v minulosti soud zjistil, že zeď mezi stavením žalobkyně a žalovaným vedla v jedné linii a dopředu vystupoval pilíř. 6. K tvrzení žalovaného, že žalobkyně nemohla být v dobré víře, že je vlastnice sporné části pozemku, soud vyslechl svědkyni [jméno] [příjmení]. Tato svědkyně uvedla, že je dobrou přítelkyní žalovaného, až na závěr svědecké výpovědi k dotazu uvedla, že sdílí se žalovaným společnou domácnost. Svědkyně vypověděla, že byla svědkem toho, jak žalovaný informoval žalobkyni, že koupil pozemek sousedící s nemovitostí žalobkyně a upozornil ji na skutečnost, že zeď stojí na jeho pozemku. K tomu uvedla, že to bylo v ročním období, kdy ještě nebylo teplo, nedokázala specifikovat, zda se jednalo o březen, duben nebo květen, ani který to byl rok, zda se jednalo o rok 2020 či rok jiný. Tehdy jela se žalovaným pracovat ke včelám, žalovaný ji seznámil s tím, že jde informovat žalobkyni. Uvedla, že stála asi 10 metrů od místa, kde žalovaný hovořil se žalobkyní ve vratech a sdělil jí, že zeď je tam postavena neprávem a pozemek patřil k jeho nemovitosti, že zeď zbourá a postaví plot. Svědkyně vypověděla, že žalobkyně se pouze dotazovala, zda ten plot bude bílý. Žalobkyně byla z tohoto sdělení zaskočena. Kdy svědkyni informoval žalovaný, že koupil od obce uvedený pozemek, svědkyně nevěděla. Uvedla, že to bylo před tím, než žalovaný toto šel oznámit žalobkyni. Zda to bylo měsíc nebo méně před tím, svědkyně nedokázala specifikovat. 7. Žalobkyně uvedla, že nemovitosti, které kupovala v roce 2007 s