1 C 57/2021-443 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Předmětem řízení je určení vlastnického práva k pozemkům v k. ú. [obec]. Původně se žalobkyně domáhala určení, že je vlastníkem pozemku [parcelní číslo] o výměře 64 m2 a [parcelní číslo] o výměře 54 m2 v [katastrální uzemí], oddělených geometrickým plánem [číslo] [rok] [jméno] [příjmení] z pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec]. Při jednání dne 12. 4. 2023 navrhla žalobkyně s ohledem na geometrický plán, který vyhotovil soudem ustanovený znalec [celé jméno znalce], změnu žaloby v tom smyslu, že se domáhala určení, že je vlastníkem pozemku p. [číslo] o výměře 66 m2 a p. [číslo] o výměře 61 m2 v [katastrální uzemí], [územní celek], oddělených z pozemku par. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], geometrickým plánem [číslo] vyhotoveným [celé jméno znalce]. Soud změnu žaloby připustil usnesením ze dne 12. 4. 2023 vyhlášeným při jednání za přítomnosti obou účastníků. 2. Žalobkyně tvrdila, že je výlučným vlastníkem parcely [parcelní číslo] KN v k.ú. [obec], kterou nabyla ve smyslu § 1 odst. 1 zák. č. 172/1991 Sb., o majetku obcí, ke dni 24. 5. 1991 přechodem vlastnického práva k této parcele z předchozího vlastníka, kterým byla Česká republika – [anonymizováno] [obec]. Formální záznam o nabytí vlastnictví k uvedené parcele pro [územní celek] namísto práva hospodaření pro Českou republiku [anonymizováno] [obec] byl v katastru nemovitostí vyznačen v roce 1993 Katastrálním úřadem Strakonice pod [anonymizováno] [číslo] [rok] a [číslo jednací]. Žalobkyně dále tvrdila, že pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [obec] vznikl v roce 1973 rozdělením pozemku [parcelní číslo] [anonymizováno] v k.ú. [obec] geometrickým plánem [číslo] na dvě části, a to na parcelu [parcelní číslo] [anonymizováno] zbytková a z ní oddělovanou parcelu [parcelní číslo] [anonymizováno]. Podkladem pro rozdělení bylo zaměření pozemku geodetem [jméno] [příjmení]. Celá parcela [parcelní číslo] [anonymizováno] před oddělením [anonymizováno] [parcelní číslo] patřila před převodem vlastnictví k parcele p. [číslo] [příjmení] [jméno] [příjmení], parcela [parcelní číslo] [anonymizováno] byla oddělena (spolu se současně vymezovanou p. č. st. [anonymizována dvě slova]), pro budoucí stavbu hasičské zbrojnice. Kupní smlouva na prodej parcely [parcelní číslo] [anonymizováno] v k.ú. [obec], do vlastnictví ČR – [anonymizováno] [obec], byla uzavřena 10. 9. 1973. Žalobkyně tvrdila, že podle polního náčrtu pol. [číslo] k listu mapy [anonymizováno] [číslo] uloženého u Katastrálního pracoviště Strakonice i podle geometrického plánu byly rohové body v roce 1973 nově vytyčené parcely [parcelní číslo] [anonymizováno] v k.ú. [obec] převáděné na obec vytyčeny (stabilizovány) v terénu mezníky, když stabilizaci zřejmě provedli na základě pokynů geodeta [jméno] [příjmení] dne 14. 5. 1973 na místě samém vlastní pracovníci [anonymizováno] [obec]. Odměření pozemku a patrně i stabilizace rohových bodů v roce 1973 vzhledem k charakteru tehdy užívaných měřických postupů a přesnosti geodetických přístrojů a pomůcek proběhlo v tzv. třídě přesnosti 8, tzn. s mezní souřadnicovou chybou 2 metry a s mezní polohovou odchylkou bodů 2,83 m. Žalobkyně dále tvrdila, že po nabytí pozemku [parcelní číslo] [anonymizováno] v k.ú. [obec] ze strany [anonymizováno] [obec] v roce 1973 předal [anonymizováno] [obec] pozemek k užívání a k výstavbě nové hasičské zbrojnice místní organizaci Českého svazu požární ochrany v [obec] (dále jen„ [anonymizováno] [obec]“), která v roce 1974 provedla zřejmě zčásti svépomocí a zčásti v rámci tzv. akce [příjmení] za finančního přispění ONV ve [obec] na p. č. st. [anonymizována dvě slova] [obec] obklopeném pozemkem p. [číslo] v k.ú. [obec] stavbu místní požární zbrojnice a v roce 1975 celý pozemek i svépomocí oplotila plotem s betonovou podezdívkou a zejména na východní straně oplocení u tohoto oplocení na vnitřní straně zaplocovaného pozemku byly vysázeny a keře. Členové [anonymizováno] [obec] patrně vycházeli z rohových bodů [adresa] [anonymizováno] k.ú. [obec], stabilizovaných 4 mezníky umístěnými sem vlastními pracovníky [anonymizováno] [obec] za asistence geodeta [anonymizována dvě slova] v květnu 1973. Nynější stav skutečného oplocení pozemku [parcelní číslo] v k.ú. [obec], respektive skutečný stav oplocení na počátku řízení, když v průběhu řízení byl ze strany žalovaného tento původní plot zbourán, neodpovídá tomu, co je vyznačeno v katastrální mapě, neboť část v roce 1975 zaploceného pozemku areálu hasičské zbrojnice (v geometrickém plánu [anonymizováno] [příjmení] značen jako pozemek p. [číslo] [parcelní číslo]) je dle katastrální mapy ve vlastnictví žalovaného a dle geometrického plánu [anonymizováno] [příjmení] je připojena k areálu hasičské zbrojnice a část pozemku vedeného v katastrální mapě jako [parcelní číslo] KN (v geometrickém plánu [anonymizováno] [příjmení] značena jako [parcelní číslo]), je za zaplocením areálu a je držena a užívána žalovaným. Žalobkyně dále tvrdila, že oplocený pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [obec] sloužil nejprve jako zázemí hasičské zbrojnice, později tam bylo instalováno [anonymizováno] [obec] a obcí [obec] dětské hřiště a pozemek sloužil v plném rozsahu vymezeném zaplocením hasičům i občanům obce žalobkyně jako veřejné prostranství ke sportování, rekreaci a jako shromažďovací prostor. V roce 2012 dokončila [územní celek] na zaploceném pozemku, o němž se domnívala, že jí celý v rámci zaplocení jako p. [číslo] KN k.ú. [obec] náleží, krytý přístřešek jako sklad paliva pro hasičskou zbrojnici. Po dobu od nabytí pozemku v roce 1973 až do roku 2016, nebyla držba ani užívání pozemku hasičského areálu v [obec] v jeho zaplocených hranicích ani směrem k [anonymizováno] [obec] ani později směrem k obci [obec] jako jeho vlastníkům, nikdy ani nikým zpochybněna ani rušena a nebylo ničeho, co by zpochybnilo dobrou víru držitele a uživatele, že pozemek, jak je vymezen zaplocením, je v jeho vlastnictví. Žalobkyně tak dovozuje, že ČR – [anonymizováno] [obec], v dobré víře v kupní smlouvu z roku 1973 s geometrickým plánem [číslo] ze dne 15. 6. 1973 a v dobré víře, že členové [anonymizováno] [obec] a další osoby zbudovaly oplocení pozemku dle uvedeného geometrického plánu a bodů vytyčených v polním náčrtu ze dne 14. 5. 1973 [anonymizováno] pol. [číslo] k listu mapy [anonymizováno] [číslo] na vytyčené hranici mezi pozemky p. [číslo] p. [číslo] v k.ú. [obec], držela a užívala v dobré víře celý pozemek zaploceného areálu hasičské zbrojnice v [obec] v době od roku 1973 do roku 1991, popřípadě fakticky možná až do roku 1993, to je do podpisu zápisu či protokolu o přechodu majetku do vlastnictví žalobkyně. Podle zákona o majetku obcí z výše uvedeného žalobkyně dovozuje, že [územní celek] v dobré víře v předávací protokol uzavřený obcí [obec] s [anonymizováno] [obec] v roce 1993 a v dobré víře v převzetí pozemku od [anonymizováno] [obec] v hranicích oplocení s betonovou podezdívkou jako právní předchůdce předchozího držitele tohoto celého oploceného pozemku ze zákona, celý tento pozemek v hranicích oplocení v dobré víře v období roku 1991 až 2016, nerušeně držela a užívala, neboť se oprávněně v dobré víře v předávací listinu domnívala, že jde o její výlučné vlastnictví. Žalobkyně uvedla, že žalovaný začal zpochybňovat vlastnictví žalobkyně k zaplocené části pozemku poprvé až v roce 2018. Naléhavý právní zájem žalobkyně je dle žalobkyně dán tím, že se domáhá určení vlastnictví k pozemkům, jejíž vlastnictví žalovaný zpochybňuje, čímž činí postavení žalobkyně ohledně užívání předmětného pozemku nejistým. 3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, neboť nebyly splněny předpoklady pro vydržení. Nebyla naplněná dobrá víra předchůdce žalobkyně [příjmení] [jméno] ani dobrá víra žalobkyně samotné. Plot mezi pozemky nemohl být ze strany právního předchůdce žalobkyně budován v dobré víře, neboť mezníky fakticky vytyčené se nacházely na vlastnické hranici pozemků p. [číslo] jak je nyní zobrazena v katastru nemovitostí, a právní předchůdce žalobkyně si musel být vědom a byl si vědom, že plot je budován mimo tuto hranici a že je připlocována část sousedního pozemku. Žalovaný namítal, že starosta [územní celek] (žalobkyně) [jméno] [příjmení], který za [územní celek] udělil plnou moc k zastupování žalobkyně v tomto řízení [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (a následně rovněž ani starostka [jméno] [příjmení]), nebyl platně zvoleným starostou a nebyl tak oprávněn k zastupování žalobkyně a k uskutečňování právních jednání jejím jménem, tedy ani k udělení plné moci [anonymizováno] [příjmení] a nemohla tedy být žaloba řádně podána k soudu. Poukazoval na skutečnost, že ustavující zasedání zastupitelstva svolal [příjmení] [příjmení], který nebyl platně zvoleným starostou a nemohl proto ustavující zasedání svolat. 4. K námitce žalovaného ohledně nesplnění podmínky řízení, že žaloba nebyla podána řádně zvoleným zástupcem [územní celek] (žalobkyně) v důsledku řádného nezvolení [jméno] [jméno] starostou [územní celek], soud dospěl k závěru, že [jméno] [příjmení] byl řádně zvolen starostou [územní c