32 C 143/2023-24 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení částky 24 894 Kč s tím, že právní předchůdce žalobkyně, [anonymizováno] [právnická osoba], uzavřel s žalovanou dne [datum] Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 17 594 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 7 626 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 24,57 % ročně sjednanou, a částku za zpracování zápůjčky a za další péči o zákazníka ve výši 7259 Kč a pojistného. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku a pojistného se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 21 měsíčních splátkách po 1 553 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Právní předchůdce posoudil schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet na základě vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné Smlouvy. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané„ Ověřené dokumenty“. Na základě informací, že žalovaná je zaměstnána na plný úvazek jako [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], [anonymizováno], její měsíční příjem činí [částka], žije v nájmu, nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti, dále s ohledem na výši jejího příjmu a výši požadované zápůjčky dospěl právní předchůdce žalobce k názoru, že schopnost žalované splácet tuto zápůjčku je dostatečná. Žalovaná za dobu úvěru uhradila pouze částku 7700 Kč, zbylou částku vymáhá žalobkyně touto žalobou. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud učinil následující skutková zjištění: 4. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] je zjištěno, že jí byla poskytnuta žalované ze strany právního předchůdce žalobkyně částka ve výši 15 000 Kč. Za poskytnutí spotřebitelského úvěru náleží poskytovateli poplatek ve výši 14 885 Kč. Celková dlužná částka činí 32594 Kč, a je splatná formou 21 splátek po 1553 Kč, poslední splátka činí 1534 Kč Smlouva je podepsaná žalovanou, čímž dle znění smlouvy potvrdila, že jí byla vyplacena hotovostně částka ve výši 15 000 Kč. 5. Z žádosti o spotřebitelský úvěr – zákaznické karty ze dne [datum] je zjištěno, že žalovaná tímto žádá poskytovatele o spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaná uvedla, že je zaměstnaná na plný úvazek jako [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], [anonymizováno], svůj čistý příjem uvedla 19 398 Kč, další příjmy domácnosti 18 000 Kč. V části ověřené dokumenty není zaškrtnuta žádná položka z uvedených možností. Jako odhadované měsíční výdaje uvedla žalovaná částku [částka], zároveň uvedla, že bydlí v pronájmu. Dalšími výdaji jsou interní splátky [anonymizováno] [částka]. 6. Z přehledu plateb předloženého žalobkyní vyplývá, že žalovaná skutečně zaplatila na úvěru právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 7700 Kč. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy tvořené seznamem postupovaných pohledávek (strana [anonymizováno]) bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně jako postupitel postoupila soubor pohledávek, a mezi nimi i pohledávku za žalovanou, žalobkyni jako postupníkovi. O postoupení pohledávek byla žalovaná informována přípisem ze dne [datum], k přepravě byla zásilka dána [datum], jak vyplývá z podacího lístku. 8. Po právním zhodnocení uvedeného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. 9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je do nezbytné s daty umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Podle § 86 odst. 2 citovaného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 11. Podle § 87 odst. 1 citovaného zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebitelský úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě, běží ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakožto i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 13. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 14. Soud z dostupných důkazů došel k závěru, že banka úvěruschopnost žalovaného řádně nezkoumala. Jak žalobkyně sama v žalobě uvádí, údaje sdělené žalovanou (o příjmu a dalších nákladech) byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Avšak z dokazování (ze žádosti o úvěr) vyplynulo, že žalovaná žádné tyto doklady nepředložila. Jelikož žalobkyně nijak neověřovala údaje tvrzené v žádosti žalovanou, již toto svědčí o tom, že úvěruschopnost nebyla řádně zkoumána, právní předchůdce žalobkyně tedy nedostal své zákonné povinnosti. Z tohoto důvodu již bylo nadbytečné, aby soud vyzýval žalobkyni k dotvrzení a prokázání toho, jak byly zkoumány výdaje, když i v tomto směru nebylo z doposud prokázaného šetření poskytovatele úvěru dostatečné. Na závěr soudu ohledně úvěruschopnosti není takový, že by žalobkyně neunesla své břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně řádného zkoumání úvěruschopnosti, avšak bylo prokázáno, že úvěruschopnost nebyla posuzována řádně. 15. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že postupovala s odbornou péčí a s odbornou péčí ověřila schopnost žalovaného splácet daný úvěr, a proto je smlouva pro porušení povinnosti uvedené v § 86 o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná. 16. Za této situace je žalovaná, jakožto spotřebitel podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinna vrátit žalobkyni pouze poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, a to v době přiměřené jejím možnostem. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je speciální vůči obecné úpravě bezdůvodného obohacení podle § 2991 a § 2993 o. z. a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok jen na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších mluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté nebo určené). Výzva neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, č. j. 33 Cdo 3675/2021). Žalobkyně jakožto má tedy právo pouze na vrácení poskytnuté jistiny, nikoli na úroky, poplatky apod. Žalované byla poskytnuta žalobkyní částka 15 000 Kč, žalovaná je proto povinna poskytnuté finanční prostředky po odečtení toho, co na základě úvěrové smlouvy uhradila, žalobkyni vrátit jakožto dlužnou jistinu, a proto soud žalobě jako důvodné vyhověl co do částky 7300 Kč ([číslo]). Ohledně zbylých nároků, tedy částky 17 594 Kč představující rozdíl mezi žalovanou částkou a částkou, ohledně níž bylo žalobě vyhověno, a ohledně kapitalizovaných úroků proto žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť se nejedná o dlužnou jistinu. Vzhledem ke skutečnosti, že nárok na úroky z prodlení vzniká věřiteli teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny v době určené dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, soud zamítl žalobu rovněž ohledně úroků z prodlení, neboť dosud nenastala splatnost jistiny. 17. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru směřuje k ochraně spotřebitele, nikdo jiný potřebné informace o aktuální situaci spotřebitele („ o jeho příjmu a jeho celkových sociálních a majetkových poměrech“) nemá (srov. rozsudek Krajského soudu v Praze sp. zn. 27 Co 221/2019 ze dne 12. 12. 2019)