7 C 156/2023-38 — Okresní soud ve Strakonicích

1. Žalobce se svou žalobou domáhá na žalovaném zaplacení předmětné částky s tvrzením, že s ním dne [datum] uzavřel Smlouvu o spotřebitelském úvěru [anonymizováno] půjčka [číslo] (dále též jen„ Smlouva“), na jejímž základě poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 50 000 Kč, a to převodem na účet žalovaného. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutou částku ve 30 pravidelných měsíčních splátkách po 4 988 Kč, vždy k 21. dni příslušného kalendářního měsíce počínaje [datum]. Žalovaný uhradil dne [datum] částku 4 988 Kč, nicméně již dne [datum] porušil svou povinnost a ode dne [datum] se dostal do prodlení s úhradu sjednaných splátek. Následně provedl žalovaný i další platby v úhrnné výši 75 189 Kč (dne [datum] ve výši 5 487 Kč, dne [datum] ve výši 5 937 Kč, dne [datum] ve výši 9 976 Kč, dne [datum] ve výši 9 976 Kč, [datum] ve výši 4 988 Kč, [datum] ve výši 4 988 Kč, [datum] v částce 5 487 Kč, [datum] ve výši 6 000 Kč, [datum] ve výši 6 000 Kč, [datum] ve výši 5 000 Kč, [datum] ve výši 5 350 Kč, 19. 78. 2021 ve výši 6 000 Kč). Celkem tak žalovaný žalobci uhradil částku 80 177 Kč. S ohledem na špatnou platební morálku žalovaného žalobce úvěr ke dni [datum] zesplatnil. Žalovanému tak vznikla povinnost uhradit žalobci též smluvní úrok ve výši 111,35 % ročně, který činí z nesplacení části jistiny ve výši 39 551,54 Kč za období od [datum] do [datum] částku ve výši 26 946,04 Kč. Dále se žalobce na žalovaném domáhá zaplacení částky ve výši 450 Kč, která představuje smluvně sjednaný poplatek za náklady vzniklé v souvislosti s prodlením žalovaného, respektive poplatek za upomínku. Konečně žalobce po žalovaném požaduje též úhradu smluvní pokuty, a to jednak v částce 499 Kč (za prodlení žalovaného s úhradou pravidelné měsíční splátky) a dále pak v úhrnné částce 18 826,53 Kč (0,1 % denně z částky 39 551,54 Kč ode dne [datum] do dne sepsání žaloby – [datum]), a to z důvodu, že dlužné částky žalovaný žalobci neuhradil ani v dodatečné lhůtě). Ve vztahu k posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet žalobce uvedl, že žalovaný prohlásil, že ke dni podpisu Smlouvy u něj nejsou splněny podmínky pro podání insolvenčního návrhu, není proti němu vedeno exekuční řízení či výkon rozhodnutí. Jím uvedené údaje byly porovnány s údaji v doložených dokladech, zejména v daňovém přiznání prokazujícím příjem žalovaného. Kromě toho měl žalobce k dispozici i výpisy z účtu žalovaného, z nichž byly patrné obraty i přes 200 000 Kč. Dále žalobce prověřil žalovaného v dostupných registrech (centrální evidence exekucí a centrální registr dlužníků). Výsledkem prověřování bylo zjištění, že dlužník hradí pravidelně své závazky bez větších problémů, jeho doložený měsíční příjem a výdaje nebránily poskytnout žalovanému úvěr v jím požadované výši. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru [anonymizováno] půjčka [číslo] ze dne [datum] vyplývá, že žalobce žalovanému poskytl neúčelový úvěr ve výši 50 000 Kč, a to na bankovní účet [bankovní účet] Smluvní strany si sjednaly zápůjční úrokovou sazbu ve výši 111,35 % ročně. Žalovaný se zavázal úvěr splácet měsíčními splátkami ve výši 4 988 Kč, úhrada první splátky byla sjednána na [datum] a splatnost dalších splátek byla stanovena do 1 měsíce ode dne splatnosti předchozí splátky. Ze smlouvy dále vyplývá, že její nedílnou součástí jsou Smluvní podmínky. Tytéž parametry spotřebitelského úvěru se dále podávají z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Ze Smluvních podmínek ke Smlouvě o spotřebitelském úvěru [anonymizováno] půjčka, konkrétně z odstavce VI. (Následky porušení povinnosti) vyplývá, že při prodlení s jakoukoli úhradou splátky je povinen klient uhradit poplatek za upomínku (za odeslání upomínky je účtovaná částka 450 Kč) a dále smluvní pokutu ve výši 499 Kč, v případě prodlení klienta s úhradou jednotlivé měsíční splátky, a dále ve výši 0,1 % denně z částky, s níž je klient v prodlení v případě, že nejsou dlužné částky úvěru uhrazeny ani v dodatečné lhůtě. Skutečnost, že žalovanému byla částka ve výši 50 000 Kč zaslána na účet uvedený ve Smlouvě ([bankovní účet]) pod variabilním symbolem [číslo] (dle centrální evidence obyvatel se jedná o rodné číslo žalovaného) se podává z Potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhradě ze dne [datum]. Rozpis jednotlivých splátek, které měl žalovaný žalobci hradit, soud zjistil ze splátkového kalendáře, dle nějž měla být první splátka ve výši 4 988 Kč uhrazena dne [datum], další splátka v totožné výši dne [datum], poslední splátka měla být uhrazena dne [datum] ve zbývající částce 423,41 Kč Celkem měl žalovaný žalobci uhradit 149 640 Kč. Z přípisu ze dne [datum], který adresovala [právnická osoba] (správa a vymáhání pohledávek) žalovanému, vyplývá, že protože uplynula třicetidenní lhůta, byl celý závazek žalovaného prohlášen za splatný ke dni [datum]. Žalovaný byl následně vyzýván k úhradě dlužné částky, a to upomínkou č. I ze dne [datum], upomínkou II. ze dne [datum], upomínkou II. z [datum] a konečně taky předžalobní upomínkou zástupce žalobce datovanou [datum], o jejímž odeslání žalovanému svědčí poštovní podací arch ze dne [datum]. Z výsledku lustrace: [číslo] (dle centrální evidence obyvatel se jedná o rodné číslo žalovaného) soud zjistil, že ke dni lustrace ([datum]) je u žalovaného uveden nulový počet exekucí. Z úvěrové zprávy [anonymizováno] datované [datum] vyplývají údaje ohledně závazků žalovaného. Bylo zjištěno, že má požádáno o dva splátkové kontrakty, k uvedenému datu měl již 10 existujících kontraktů (3 pro karty), 4 byly odmítnuty (2 pro karty) a 3 odvolány. Celkové zbývající částka činila 620 005 Kč a celkové měsíční splátky 51 889 Kč. Z potvrzení o zdanitelných příjmech se závislé činnosti žalovaného za období 1–2 2018 vyplývá základ daně 41 227 Kč. Z této listiny mimo jiné též vyplývá, že žalovaný uplatňuje pro účely daňového zvýhodnění syna [jméno] (narozen 2015). Z přiznání k dani z příjmů fyzických osob pro rok 2018 se podává totožný základ daně. Z výpisu z účtu číslo [bankovní účet] za období od [datum] – [datum] vyplývá počáteční zůstatek – 49 180,16 Kč a konečný zůstatek – 36 183,44 Kč. Z výpisu je patrná též identifikace jednotlivých příchozích a odchozích plateb, které jsou ve většině případů učiněni vůči společnosti [webová adresa], platby v uvedeném období přesahovaly 100 000 Kč. Z výpisu z účtu pro období od 12. 10. – [datum] vyplývá záporný počáteční zůstatek – 49 998,11 Kč a konečný záporný zůstatek – 49 180,16 Kč a platby vůči společnosti [webová adresa] přesahující 45 000 Kč. Z výpisu z účtu za období od [datum] – [datum] vyplývá záporný počáteční zůstatek ve výši – 36 183,44 Kč a záporný konečný zůstatek ve výši – 49 082 Kč, platby vůči společnosti [webová adresa] činí v inkriminovaném období v souhrnu více než 110 000 Kč. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 6. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 7. Předně soud uvádí, že předmětná Smlouva byla uzavřena za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, který v ustanovení § 86 stanoví povinnost poskytovatele před uzavřením smlouvy o poskytnutí úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Poskytovatel je oprávněn poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Případné porušení shora uvedené povinnosti zakotvené v ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru má za následek absolutní neplatnost smlouvy (srov. rozsudek Soudního dvora EU druhého senátu ze dne [datum] ve věci C [číslo], který dovodil povinnost národních soudů zkoumat podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti, aniž by námitku neplatnosti vznesl spotřebitel). Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. Ve skutkové rovině se proto soud na úvod zabýval otázkou, jak žalobce postupoval při posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet. 9. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je komplexní proces, při němž věřitel vychází z řady různých údajů. Věřitel vychází především z informací dodaných spotřebitelem, avšak věřitel se s tak