17 C 73/2016-177 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Šumperku domáhá se žalobkyně po žalovaném vydání [značka automobilu] [anonymizována dvě slova] [označení] [označení], [registrační značka] s tím, že je ve vztahu k žalovanému bývalou manželkou, jejich manželství, uzavřené 8. 9. 2007, bylo rozvedeno rozsudkem [název soudu], který nabyl právní moci 14. 12. 2009. Před uzavřením manželství uzavřela žalobkyně 2. 7. 2007 v postavení kupující s [jméno] [příjmení] v postavení prodávajícího kupní smlouvu [číslo] když předmětem této kupní smlouvy byla koupě [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka] a tento automobil zakoupila jako osoba podnikající pod [IČO], a protože žalobkyně tento automobil zakoupila před uzavřením manželství se žalovaným a navíc jej zakoupila jako OSVČ a vozidlo mělo a má v majetku, jedná se o její výlučné vlastnictví. V průběhu manželství účastníci užívali toto vozidlo podle potřeby, vlastnický vztah k vozidlu však byl neměnný a jedná se o výlučné vlastnictví žalobkyně. Po rozvodu manželství nějakou dobu užíval předmětný automobil se svolením žalobkyně žalovaný, ale žalobkyně se opakovaně snažila o vrácení vozidla, a to buď přímo, nebo prostřednictvím právního zástupce. Žalovaný však vozidlo odmítl vydat, ačkoliv k němu nemá velký technický průkaz, vozidlo parkuje na uzavřeném prostoru, nikoliv na veřejném prostranství, a to zřejmě z důvodu znemožnění převzetí vozidla žalobkyní. Žalobkyně po rozvodu manželství dlouhodobě pobývala mimo území ČR a to ji znemožňovalo osobně, případně za pomoci třetí osoby převzít si automobil, případně činit úkony směřující k jeho navrácení. Dne 13. 8. 2013 byl žalobkyni doručen přípis zástupkyně žalovaného ohledně vydání originálu technického průkazu, právní zástupce žalobkyně adresoval právní zástupkyni žalovaného dopis 19. 8. 2013, ve kterém jí sdělil, že automobil nenáleží do SJM a žádal o jeho vrácení. Mezi právními zástupci proběhla i další korespondence. Žalovaný i nadále bez právního důvodu předmětný automobil, který je ve výlučném majetku žalobkyně, užívá a žalobkyně už vyčerpala veškeré mimosoudní kroky, a proto se domáhá vydání automobilu soudní cestou s tím, že alternativně navrhuje zaplacení částky 87 000 Kč, což představuje hodnotu automobilu k 23. 4. 2016. 2. Okresním soudem v Šumperku byl ve věci dne 14. 11. 2019 vydán rozsudek č. j. 17 C 7/2016-146, kterým soud žalobu zamítl. Usnesením Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 27. 5. 2020, č. j. 69 Co 102/2020-161, byl citovaný rozsudek okresního soudu zrušen a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení. 3. V řízení bylo z provedených důkazů zjištěno z kupní smlouvy [číslo] ze dne 2. 7. 2007, vyhotovené [právnická osoba] [obec] zjištěno, že touto smlouvou prodávající [jméno] [příjmení] prodává kupující [celé jméno žalobkyně], [IČO], DIČ [anonymizována dvě slova] [značka automobilu] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] za kupní cenu 349 000 Kč, která byla uhrazena tak, že při podpisu smlouvy byla uhrazena záloha 240 000 Kč a zbývá uhradit 109 000 Kč. 4. Z osvědčení o registraci vozidla (velký technický průkaz) bylo zjištěno, že vlastníkem vozidla [příjmení] [jméno] [příjmení], [registrační značka] je zapsána žalobkyně pod rodným číslem. 5. Ze živnostenského listu vydaného [stát. instituce] a vyrozumění o zápisu ze živnostenského rejstříku bylo zjištěno, že se vznikem živnostenského oprávnění k 1. 2. 2007 je zapsána žalobkyně pod identifikačním [číslo]. 6. Z korespondence mezi zástupci účastníků bylo zjištěno jednak, že zástupkyně žalovaného dopisem ze dne 13. 8. 2013 vyzvala žalobkyni k vydání originálu technického průkazu s tím, že žalovaný si v červnu 2007 zakoupil předmětný automobil [anonymizováno], [registrační značka], který byl registrován na žalovanou z důvodu jejího tehdejšího podnikání, ale vozidlo od počátku užíval žalovaný, a to jak během manželství, tak i po rozvodu manželství. Protože přes opakované výzvy žalobkyně žalovanému nevydala technický průkaz, způsobuje žalovanému obtíže, a proto jménem žalovaného zástupkyně žalovaného žádá o vydání technického průkazu. V reakci z 19. 8. 2013 sděluje žalobkyně prostřednictvím svého zástupce, že předmětné vozidlo nepatří do zaniklého společného jmění manželů, předmětnou kupní smlouvu uzavřela žalobkyně v postavení OSVČ a vozidlo bylo a je v majetku firmy žalobkyně a tedy nemůže vyhovět požadavku na vydání originálu technického průkazu. Dle názoru žalobkyně vozidlo nebylo ve společném jmění manželů, není možno aplikovat § 150 obč. zák., automobil je součástí firmy jednoho z bývalých manželů a po právní moci rozsudku o rozvodu manželství měli možnost každý samostatně z bývalých manželů podat žalobu na vypořádání zaniklého SJM a žalovaný mohl požadovat u firmy žalobkyně pouze polovinu této firmy, nikoliv jednotlivé věci. Protože však žádné vypořádání, ani soudní neproběhlo, je i předmětné vozidlo součástí majetku firmy. Navíc po rozvodu manželství žalobkyně opakovaně požadovala po žalovaném vydání vozidla, které užíval na základě jejího souhlasu na dobu přechodnou a na základě dohody jí ho průběžně vracel a opět si ho půjčoval. Od posledního půjčení však odmítá vozidlo vydat, a to přes opakované výzvy, a proto žádá o vydání předmětného vozidla nejpozději do 6. 9. 2013. Dne 25. 4. 2016 vyzývá zástupce žalobkyně zástupkyni žalovaného vydání automobilu s tím, že žalovaný i nadále užívá vozidlo bez právního důvodu, nehradí ani zákonné pojištění a žalobkyně byla nucena 13. 6. 2013 uhradit České kanceláři pojistitelů částku 12 010 Kč za nepojištěné období od 29. 7. 2012 do 13. 1. 2013. Žalobkyně žádá o sdělení data, kdy dojde k předání automobilu s tím, že ke dni 23. 4. 2016 cena automobilu dosahuje částky 87 000 Kč. Pro případ, že by automobil nebyl předán do 30. 4. 2016, bude uplatňovat žalobkyně svůj nárok soudní cestou a požadovat vydání bezdůvodného obohacení, které spočívá v užívání automobilu bez právního důvodu minimálně za období od 1. 1. 2014, nebo zaplacení hodnoty automobilu. 7. Z dokladu o stanovení prodejní ceny auta ke dni 23. 4. 2016, zpracovaného [anonymizováno] [webová adresa] bylo zjištěno, že cena automobilu by se mohla pohybovat asi okolo 87 000 Kč. 8. Z úvěrové smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a poskytovatelem úvěru [právnická osoba], za účasti prodávajícího [právnická osoba] bylo zjištěno, že celková kupní cena ve výši 349 000 Kč byla uhrazena zálohou 240 000 Kč, výše poskytnutého úvěru je 109 000 Kč a měsíční splátka je 5 186 Kč a zahrnuje i výdaje na správu úvěru a havarijní pojištění. Dle potvrzení o ukončení úvěrové smlouvy byl úvěr doplacen ke dni 28. 7. 2010. 9. Z výzvy České kanceláře pojistitelů ze dne 24. 5. 2013 adresované žalobkyni bylo zjištěno, že touto [ulice] kancelář pojistitelů vyzývá žalobkyni, která je vlastníkem [značka automobilu], [registrační značka] k úhradě příspěvku nepojištěných za období od 29. 7. 2012 do 13. 1. 2013, tj. celkem za 169 dní po 70 Kč 12 010 Kč a dle připojeného ústřižku poštovní poukázky tuto částku žalobkyně České kanceláři pojistitelů 13. 6. 2013 uhradila. 10. Z detailu obchodu realizovaného žalovaným u [právnická osoba] 26. 6. 2007 bylo zjištěno, že žalovaný požádal o prodej podílových listů podílového fondu v počtu [číslo], [číslo] za cenu 121,26 Kč, v celkovém objemu 180 029,87 Kč. 11. Ze zprávy [právnická osoba] a příkazu k výplatě hotovosti bylo zjištěno, že částka 180 029,87 Kč byla 2. 7. 2008 vyplacena v hotovosti žalovanému. 12. Z výpovědi žalovaného jako účastníka řízení bylo zjištěno, že automobil se kupoval asi dva měsíce před tím, než se žalobkyní uzavřeli manželství. V té době vedli společnou domácnost a oba pracovali v zahraničí. Auto byl vybírat spolu s kamarádem, který mu také půjčoval peníze na složení zálohy. Jejich původním úmyslem bylo, že by si žalobkyně z ekonomických důvodů auto vložila do své firmy, ale nakonec k tomu po poradě s účetní nedošlo, proto je také auto napsáno na žalobkyni jako fyzickou osobu na rodné číslo s tím, že by si auto pro podnikání pronajímala. V té době oba pracovali v [země] a řekli si, že by bylo dobré koupit si auto na dojíždění do práce a auto měl mít žalovaný. Na žalobkyni je registrováno z důvodu původního úmyslu, že ho bude mít registrováno na IČO a ona byla v kupní smlouvě, i když k registraci na IČO nedošlo, přišlo žalovanému zbytečné, aby těsně před svatbou mezi sebou uzavírali kupní smlouvu. Na kupní cenu za auto nejprve skládal žalovaný rezervační poplatek 5 000 Kč, který mu půjčil kamarád, kterému to hned ten den vrátil. Celková záloha 240 000 Kč byla uhrazena z výnosu jeho podílových listů u ČSOB, které vybíral po převodu na účet bezprostředně před tím, než jel pro auto. Zbývající částka 109 000 Kč byla zaplacena z úvěru, který si brala žalobkyně a splácela se tam částka 5 000 Kč měsíčně, která se začala platit někdy okolo data uzavření manželství a splácela se během manželství. Žádnou předmanželskou smlouvu neměli. Od rozvodu manželství auto více méně užívá žalovaný, protože když se rozváděli, první dohoda byla, že si auto