216 C 32/2020-42 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobce se na žalované domáhal, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 71.187 Kč se zákonným úrokem z prodlení s odůvodněním, že se jedná o majetkovou újmu, tedy škodu, která vznikla žalobci ve výši nákladů, jež musel vynaložit na obstarání částky 450.000 Kč, jež mu byla uložena jako záloha na znalecký posudek usnesením Okresního soudu v Šumperku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. V tomto řízení soud uložil žalobci zaplatit kromě již uhrazené zálohy ve výši 50.000 Kč další zálohu na provedení důkazu znaleckým posudkem, a to ve výši 450.000 Kč, a to do tří dnů. Vzhledem k tomu, že žalobce neměl tuto částku k dispozici a bez jejího uhrazení ve stanovené třídenní lhůtě by soud neprovedl žalobcem navržený znalecký posudek, který byl pro posouzení věcné důvodnosti žaloby nezbytný, neměl žalobce jinou možnost, než si chybějící částku vypůjčit, a to od [jméno] [příjmení] – 80.000 Kč a od [právnická osoba], pobočka [obec], částku 370.000 Kč. Těmito vypůjčenými penězi soudem určenou zálohu uhradil. V současné době obě dvě půjčky jsou již zaplaceny. Náklady, které vynaložil žalobce na obstarání těchto peněz, představují částku 3.025 Kč, kterou zaplatil advokátovi [jméno] [příjmení] za sepis smlouvy o půjčce s [jméno] [příjmení] a úrok z této půjčky ve výši 1.821 Kč. Pokud jde o půjčku od [právnická osoba], pak zde zaplatil žalobce na úrocích celkem částku 66.341 Kč. Přímá majetková újma, tedy škoda, žalobci nevznikla, neboť uhrazené zálohy byly v rámci řízení ve věci [spisová značka] vedené u Okresního soudu v Šumperku žalobci uhrazeny. Předmětem řízení je však majetková újma, která mu vznikla v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním [územní celek], která odmítla dobrovolně odstranit svoji skládku z pozemku žalobce a tím ho donutila domáhat se svého práva na odstranění skládky v soudním řízení a vynakládat náklady s tím spojené, včetně zálohy na náklady znaleckého posudku. Vzhledem k výši soudem evidované zálohy bylo obstarání potřebné částky půjčkou pro žalobce jediné dostupné řešení, aby mohlo soudní řízení pokračovat provedením znaleckého posudku, který byl pro vyřešení sporu nezbytný. Tato majetková újma vznikla žalobci v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním žalované, která ani na základě předžalobní výzvy a ani podání žaloby, neodstranila protiprávně zřízenou skládku z pozemku žalobce. 2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, s odůvodněním, že sjednáním půjčky žalobcem ke splnění jeho povinnosti uložené soudem nelze přičítat k tíži žalované, neboť je pouze na žalobci, jaký způsob obstarání prostředků si zvolí, popř. zda využije zákonné možnosti žádosti o zproštění poplatkové povinnosti. Povinnost ke složení zálohy na vyhotovení znaleckého posudku pak byla uložena výlučně žalobci a nemůže nést odpovědnost za jednání vedoucí ke splnění povinnosti žalobce rovněž žalovaná. Žalobce mohl odvrátit negativní následky povinnosti uhradit takto stanovenou vysokou zálohu žádostí o osvobození od povinnosti hradit soudní poplatek. 3. Ze spisu Okresního soudu v Šumperku sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že řízení bylo vedeno na návrh žalobce, který se domáhal po žalované odstranění závadného stavu, jež spočíval v uložení povinnosti odstranění z pozemku žalobce, [parcelní číslo] [anonymizována dvě slova] a [číslo] [anonymizována dvě slova] v k. ú. [obec], skládku komunálního odpadu. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] pak bylo uloženo žalobci zaplatit doplatek na náklady provedení důkazu znaleckým posudkem ve výši 450.000 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, když v odůvodnění se uvádí, že již v minulosti byla uložena žalobci povinnost zaplatit zálohu na znalecký posudek ve výši 50.000 Kč a s ohledem na znaleckým ústavem odhadovanou cenu pak došlo ke zvýšení nezbytné zálohy o částku 450.000 Kč na celkovou zálohu ve výši 500.000 Kč. 4. Ze sdělení [právnická osoba] a. s., bylo zjištěno, že celkové náklady na zpracování znaleckého posudku by měly představovat částku 586.262 Kč a 114.500 Kč. S DPH celkem 709.377,02 Kč [právnická osoba], byl zadaný znalecký posudek zpracován dne [datum] a znalečné skutečně bylo vyúčtováno na částku 494.288,63 Kč. Ve věci byl vydán rozsudek Okresním soudem v Šumperku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], v němž byla uložena povinnost žalované odstranit z pozemku ve vlastnictví žalobce skládku, když polohopis a výškopis je uveden v příloze 8 ke znaleckému posudku a rozsudkem Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], pak byl rozsudek změněn, ale to pouze do formulace způsobu odstranění skládky a ve výroku I. bylo pak upřesněno vymezení a způsob odstranění skládky. Žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 548.692 Kč, když v této částce je vypořádána jak složená záloha, tak dále další náklady, které vznikly žalobci v souvislosti s právním zastoupením a se zpracováním znaleckého posudku [jméno] [příjmení], nákladů na pořízení tisku atd. 5. Podle ust. § 2894 odst. 1, 2 o. z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). Nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvlášť zákon. V takových případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu. 6. Podle ust. § 2895 o. z. škůdce je povinen nahradit škodu bez ohledu na své zavinění v případech stanovených zvlášť zákonem. 7. Podle ust. § 2900 o. z. vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného. 8. Podle ust. § 2951 odst. 1, 2 o. z. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy. 9. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že návrh není důvodný. V řízení bylo prokázáno, že žalobce v soudním řízení na žádost soudu složil zálohu na provedení důkazu ve výši 500.000 Kč, která mu byla uložena rozhodnutím [číslo jednací], v rozsahu 450.000 Kč, s tím, že 50.000 Kč žalovaný složil již v minulosti. Takto výše stanovené zálohy vycházela z údajů sdělený znaleckým ústavem, který sdělil soudu, že znalecký posudek si vyžádá rozsáhlé náklady, a to s DPH ve výši 709.377,02 Kč. Zálohu zaplatil žalobce v řízení, v němž se domáhal po žalované odstranění závadného stavu, a v tomto řízení byl následně úspěšný a předmětná věc je pravomocně skončena. Žalobci vznikly náklady v souvislosti se složením stanovené zálohy za sepis smlouvy o půjčce ve výši 3.025 Kč, kterou musel zaplatit advokátovi [anonymizováno] [jméno] [příjmení], dále ve výši 1.821 Kč za úrok půjčky, kterou měl od [jméno] [příjmení] a dále vzhledem k tomu, že si vzal půjčku od [právnická osoba] a. s., na zaplacení částky 370.000 Kč, když od [jméno] [příjmení] si původně vzal částku 80.000 Kč, na úrocích pak zaplatil bance částku 66.341 Kč. Je pravdou, že v souvislosti se soudním řízením žalobci vznikla majetková újma v rozsahu žalované částky, ale jedná se o majetkovou újmu, která nevznikla v bezprostřední příčinné souvislosti s řízením vedeným u [název soudu] ve věci [spisová značka], ve které vystupoval jako žalobce a žalovaná byla na straně žalované. V tomto sporu byl žalobce úspěšný, avšak soud má za to, že majetková újma, která žalobci vznikla v souvislosti se získáním finančních prostředků na zaplacení zálohy, nevznikla v bezprostřední příčinné souvislosti s jednáním žalované, ale v bezprostřední příčinné souvislosti s vedením soudního sporu u [název soudu] a také v souvislosti s tím, že výsledek tohoto sporu byl podmíněn zpracováním znaleckého posudku, jež byl velice nákladný, a proto žalobci bylo uloženo složení zálohy ve výši celkem 500.000 Kč. Žalovaná svým jednáním nemohla výši zálohy žádným způsobem ovlivnit. Je pravdou, že žalovaná mohla ovlivnit způsob řízení soudního sporu tak, že dobrovolným splněním povinnosti, která jí posléze byla uložena v rámci soudního řízení, by nedošlo ke vzniku nákladů, které žalobci vznikly v souvislosti s domáháním se svého práva u soudu. Povinnost uhradit náklady řízení však žalované byla uložena dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaná byla ve věci neúspěšná, a to v rozhodnutí, v němž bylo řízení skončeno, a to rozsudkem [název soudu], [pobočka], ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci na nákladech řízení celkem částku 548.692 Kč, když v této částce bylo zahrnuto i vypořádání zálohy. Soud má za to, že žalovaná nezavinila vznik majetkové újmy, představující úroky, které musel zaplatit žalobce v souvislosti s půjčkami, jež si vzal na zaplacení uložené zál