217 C 5/2021-126 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Šumperku dne [datum] domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 1 137 000 Kč s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení s tím, že v roce [rok] společní rodiče žalobkyně a žalované chtěli na žalobkyni a žalovanou, tedy na obě své dcery přepsat svůj byt v [obec], [ulice a číslo]. Protože žalobkyně žila v [obec], rodiče přepsali byt jen na žalovanou, aby žalobkyně nemusela jezdit do [anonymizováno], když bude potřeba něco řešit. Společně s tím se žalovaná, žalobkyně a jejich společní rodiče dohodli, že až tu rodiče nebudou, žalovaná a žalobkyně si byt spravedlivě rozdělí napůl a nebudou se hádat. Tato dohoda o rozdělení majetku po rodičích napůl byla několikrát v průběhu let opakována a této dohodě a jejímu připomínání byli přítomni i svědci. Otec účastnic [jméno] [příjmení] zemřel v roce [rok], a protože žalobkyni vůbec nenapadlo, že by se k ní žalovaná zachovala špatně a dohodu nedodržela, žalobkyně souhlasila po smrti otce, aby na žalovanou byla ze stejného důvodu přepsána i garáž, která je umístěna přibližně [anonymizováno] od předmětného bytu, a to se stejnou podmínkou, že až bude čas, obě dcery se rozdělí napůl. Od [anonymizováno] [rok] se u matky účastnic projevila [anonymizována dvě slova], zpočátku se o ni zpravidla 2x týdně starala žalovaná, posléze i častěji. Žalobkyně si ji začala od [anonymizováno] [rok] brát k sobě domů asi 1x na týden v měsíci. Snažila se žalované s péčí o matku pomoct přesto, že ta tvrdila, že péči o matku zvládá, ale nezvládala ji a byla ve stresu. Žalobkyně proto zajistila pečovatelku, která k matce účastnic denně docházela a pomáhala jí s léky a s jídlem. Posléze se stav matky účastnic zhoršil a žalovaná zajistila pro matku denní stacionář, kde tato pobývala od rána do 16:00 hod. a vždy pro ni přijeli a potom ji přivezli zpět. Žalobkyně žalované od konce [anonymizováno] [rok] pomohla zařídit [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec], kam matku přestěhovala. Aktuálně je matka účastnic umístěna v [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec]. Dne [datum] poprvé po první vlně covidu povolili návštěvy a vycházky u matky účastnic, žalobkyně hned za matkou jela, vzala ji na procházku do kavárny a na oběd, na chvíli se přidala i žalovaná. Večer mezi žalobkyní a žalovanou proběhl telefonický hovor o tom, jak to bylo a je s maminkou a přišla řeč i na byt. Žalobkyně žalované v telefonátu sdělila, že až bude maminka za měsíc umístěna v domově důchodců, měl by se byt prodat, a jak rodiče chtěli, podělily by se žalobkyně a žalovaná o kupní cenu napůl. Žalovaná však žalobkyni v rámci tohoto telefonátu sdělila, že to neudělá, že si byt ponechá, že jde za [anonymizována dvě slova] do důchodu, bude byt pronajímat a takto si bude vypomáhat k důchodu. Když se žalobkyně žalované zeptala a co ona, žalovaná jí sdělila, že nic, že byt je napsaný na žalovanou a je její. Dále žalovaná v telefonátu žalobkyni sdělila, že peníze, které si převedla z účtu matky, použije na rekonstrukci bytu, aby více vydělala na nájmu. Nakonec žalovaná žalobkyni řekla, že kdo se stará, ten bere. Slovy žalované byla žalobkyně překvapena a zaskočena a hovor ukončila. Protože po tomto hovoru žalobkyně usuzovala, že žalovaná chce porušit již dohodnutý způsob rozdělení nemovitostí, tedy že po smrti společných rodičů žalobkyně a žalované žalobkyně nepřevede polovinu jednotky [číslo] v k. ú. [obec] včetně podílu [číslo] na společných částech budovy [adresa] a pozemku parcela [anonymizováno] [číslo], ani polovinu pozemku parcela [anonymizováno] [rok] včetně garáže na žalobkyni a žalobkyně má zato, že z jednání žalované je možno zpětně logicky usuzovat, že nepřevedení podílu určených žalobkyni do vlastnictví mohla plánovat již delší dobu, když ani v minulosti se nechtěla bavit o tom, co bude s předmětným bytem, byť se jí na to matka výslovně ptala a žalovaná jí na to vždy odpověděla, že to pořeší až v domově důchodců. Žalobkyně dala pokyn svému právnímu zástupci, aby vyzval žalovanou k tomu, aby uzavřela darovací smlouvu, jejímž předmětem by byly podíly určené žalobkyni. Dne [datum] byla právnímu zástupci žalobkyně doručena reakce žalované na výzvu, v níž právní zástupkyně žalované popřela existenci popsané dohody o rozdělení nemovitostí a návrh na darování podílu určených žalované označila za neodůvodněný. Žalovaná tak výslovně odmítla darovací smlouvu uzavřít a nelze tak ani očekávat uzavření darovací smlouvy ze strany žalované poté, co se z tohoto světa ztratí společná matka účastnic. Žalovaná tak porušila svou povinnost z ústní dohody o rozdělení nemovitostí, případně takovou dohodu uzavírala již s vědomím, že ji nesplní. Žalobkyně se dovolává ustanovení § 2913 o. z. s tím, že mezi žalobkyní, žalovanou a jejich rodiči byla uzavřena smlouva, která neměla písemnou formu a žalobkyně proto hodnotí skutkový stav tak, že se nemůže jednat o smlouvu o smlouvě budoucí. Je otázkou, zda pro absenci formy lze provedené právní jednání vůbec považovat za smlouvu nebo se jedná o pouhý slib. V případě, že by žalovaná smlouvu, příp. slib splnila, nabyla by žalobkyně v roce [rok] 50 % podílu na [anonymizováno] bytu v [obec], [ulice a číslo] a 50% podíl na pozemku parcela [anonymizováno] [rok] vč. garáže. V případě, že by v roce [rok] nebyla uzavřena smlouva, event. dán slib žalované, nabyla by žalobkyně v roce [rok] 50% podíl na [anonymizováno] bytě v [obec] na adrese [ulice a číslo] a v roce [rok] by se žalobkyně stala vlastnicí s podílem 50 % na pozemku parcela [anonymizováno] [rok] vč. garáže. V každém z těchto případů by žalobkyně byla ke dni podání žaloby vlastníkem podílu 50 % na bytu a 50 % na pozemku s garáží. Žalobkyně má za to, že ji žalovaná poškodila, protože nabyla víc, než by získala, pokud by jejich rodiče tehdy byt přepsali na obě dcery rovným dílem. Totéž platí i o pozemku pod garáží s garáží. Žalovaná nedodržela to, co slíbila, a to při vědomí, že žalobkyně se zřekla svého podílu na darování v roce [rok] právě pro její slib. Žalobkyně se dále dovolává ustanovení § 2009 o. z. s tím, že újmu spatřuje v hodnotě nenaplněného darování, kdy při absenci slibu žalované by žalobkyně nabyla podílu určené žalobkyni částečně přímo od rodičů a částečně v dědickém řízení po otci. Výši škody je pak dle žalobkyně nutné hodnotit s ohledem na skutečnost, že žalobkyně měla nabýt podíly určené žalobkyni mnoho let po učinění slibu. Pokud tento slib žalovaná porušila v roce [rok], je třeba hodnotu určit z obvyklé ceny podílu určených žalobkyni k roku [rok]. Také je třeba zohlednit, že žalobkyně dle slibu měla nabýt přímo podíly určené žalobkyni, nikoliv jejich peněžní hodnotu k určenému datu. Obvyklá cena jednotky [číslo] s podíly na společných částech domu a na pozemku a pozemku parcela [anonymizováno] [rok] vč. garáže činí 2 274 000 Kč, tedy hodnota podílu určených žalobkyni tak činí 1 137 000 Kč a v důsledku jednání žalované žalobkyně o podíly jí určené přišla a vznikla jí tak škoda právě ve výši 1 137 000 Kč, kterou je povinna žalovaná žalobkyni s odkazem na ustanovení § [číslo], příp. § 2909 o. z. povinna uhradit. Žalovaná byla vyzvána žalobkyní k úhradě částky 1 137 000 Kč výzvou z [datum] v termínu nejpozději do [datum], na výzvu reagovala žalovaná dopisem z [datum], kde svůj slib odmítla splnit. 2. K výzvě soudu se ve věci vyjádřila prostřednictvím své zástupkyně žalovaná tak, že navrhuje zamítnutí žaloby, když žalobou uplatněný nárok na zaplacení částky 1 137 000 Kč s příslušenstvím neuznává v celém rozsahu s tím, že pro úhradu není dán právní důvod. Žalovaná potvrdila, že rodiče žalobkyně a žalované převedli bytovou jednotku [číslo] v k. ú. [obec] se spoluvlastnickými podíly na žalovanou na základě [anonymizováno 7 slov] ze dne [datum] a následně žalovaná uzavřela [anonymizováno 8 slov] s právními účinky vkladu ke dni [datum]. Po smrti otce [jméno] [příjmení] v dědickém řízení žalovaná nabyla na základě dohody o rozdělení pozůstalosti mezi žalobkyní, žalovanou a matkou účastnic vlastnické právo ke garáži a do výlučného vlastnictví žalované tedy připadl pozemek parcela č. [rok] v k. ú. [obec], jehož součástí je stavba garáže. Žalovaná dále ve vyjádření potvrdila, že nejprve rodiče hovořili o tom, že byt tzv. napíší na žalovanou, protože je v místě bydliště a bude to jednodušší. Byt tedy převedli výlučně na žalovanou. Následně hovořili o tom, že je dobře, že byt převedli výlučně na žalovanou, kdy tato se o ně stará a žalobkyně je zajištěná. Žalovaná existenci prvotního záměru rodičů byt rozdělit oběma dcerám rovným dílem nepopírá, nicméně tento záměr byl posléze změněn, kdy se rodiče rozhodli, že byt zůstane ve výlučném vlastnictví žalované, což bylo opakovaně řečeno ještě za života otce účastnic [jméno] [příjmení]. Okamžik, kdy rodiče svůj záměr ponechat byt ve výlučném vlastnictví žalované si žalovaná vybavuje o [anonymizováno] [rok] nebo [rok], kdy jí [jméno] a [jméno] [příjmení] sdělili, že jsou rádi, že byt je napsaný na ni, protože se o ně stará a je spravedlivé, aby jí byt zůstal. Tatínek už měl